AFC - Aviation Fan Club

MEMORIAL AIR SHOW Roudnice nad Labem 2013

Každá větší akce tohoto druhu má mít jeden z cílů, dobře volit námět akce. Tady se to pořadatelům velmi povedlo. V tomto roce slaví naše národní letecká společnost ČSA 90 let od svého založení. Ne každý návštěvník sleduje co se v leteckém provozu děje a tak podtitul "90. VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKÝCH AEROLINIÍ" na plakátech této airshow jen podtrhlo informaci o době, kterou působí tato tradiční značka na našem nebi. ČSA se mimo jiné na akci prezentovalo průletem svého letounu ATR-42-500 OK-KFP. Škoda, že pro tuto akci nebyl volný letoun OK-KFO, který má už zvýrazněné "trsátko" číslem 90.
Je neuvěřitelné, že náš klub "AFC - Aviation Fan Club", který byl založen v dubnu 1974 a jeho zřizovatel byla Československá správa dopravních letišť Praha a následně Československé aerolinie, oslaví příští rok již 40 let svého trvání. V současné době vyvíjí klub svoji činnost jako samostatný subjekt s podporou Českých aerolinií. Ve světle těchto informací nás trochu mrzí, že pravděpodobně administrativní chybou, nám nebyla udělena akreditace na tuto akci. Měli jsme v plánu navštívit posádku Lisunova Li-2 a udělat s ní rozhovor. Pikantní je to tím, že můj kolega, bývalý celoživotní letecký mechanik, začínal u ČSA na Dakotách a Iljušinech. Bylo se na co ptát a tak snad někdy příště.

Věž letiště Roudnice n/L, ze které byl řízen celý program MEMORIAL AIR SHOW

Spitfire Mk.XVI, Jakovlev Jak-3, Lisunov Li-2, de Havilland Vampire DH115, Peggy Kreinz na Harwardu, parašutisté i vystoupení armády české republiky. To byly hlavní lákadla 12. MEMORIAL AIR SHOW. Počasí bylo i tentokrát letní, tak, jak sliboval Vlasta Dvořák prezident aeroklubu ČR. Na vyhražených místech probíhaly po celý den vyhlídkové lety ve vrtulnících i motorových letadlech.
Zázemí bylo obsazeno stánky s občerstvením, suvenýry s leteckou tématikou, ale i sběratelé si přišli na své. Pro děti tu byl zábavný koutek. Na louce mezi věží a RWY si návštěvníci užívali krásného slunečního dne a v pohodě očekávali zahájení programu.

Program zasvěceně komentoval Ray Koranteng

Hned v ůvodu sobotního programu to trochu zaskřípalo, když se avízované Gripeny musely pro závadu vrátit na svou základnu. Nebe proto rozezněly "Alky", aby vzápětí jen za svistotu vzduchu předvedl nádhernou akrobacii na historickém kluzáku Vogt Lö-100 BGA2770 Miloš Ramert.

Vogt Lö-100 BGA2770 a Miloš Ramert

Yak-3UPW Rian Holding B. V. F-AZZK
pilot Graaf

Jakovlev Jak-3 byl sovětský stíhací letoun vyráběný a nasazený během II. světové války. Byl považovaný za jeden z nejlepších stíhacích letounů II. světové války. Letoun s výbornými manévrovacími schopnostmi a s vysokým výkonem zejména v malých výškách. Byl určen pro vybojování vzdušné nadvlády nad frontovou linií. Pilot Graaf předváděl typické obraty této stíhačky v nízkých výškách. Bohužel obraty byly předváděny v nadhlavníku přímo proti slunci. Z tohoto důvodu zde nebude mnoho zajímavých letových pozic, protože proti slunci se prostě fotografovat nedá. To platilo po celý den.

Z vystoupení armády České republiky

Během vystoupení Jak-3 odstartoval další populární ruský letoun Antonov An-2 s parašutisty na palubě. Letoun pilotoval Vlasta Dvořák a pozvolna nastoupával potřebnou výšku pro seskok parašutistů.
Nejprve seskočili tři parašutisté s vlajkami a po nich další skupina, která měla představit schody. Prašutisté "sedí" na padáku kolegy pod sebou. Toto číslo předváděli Jirka pospíšil, Martin Kučera, Emil Barták, Mojmír Kytnar a Adriana Špotová.
Všem musel naskočit adrenalin na plný výkon, když jsme najednou viděli, že jeden z parašutistů má díky větru a termice ve skupině problémy. Musel odhodit svůj hlavní padák a pokračovat volným pádem s použitím záložního padáku.
Teprve na zemi jsme viděli, že výše uvedené problémy měla Adriana Špotová. Když jí pak Ray Koranteng zpovídal co se vlastně stalo, tak jen potvrdila, že nemohla ve skupině zůstat, aby neohrozila ostatní. Prostě rozepla dvě přesky hlavního padáku a pokračovala vlastním pádem k zemi. Všichni jsme si oddechli, že tento příběh měl šťastný konec. Odlehčením situace bylo, když náhlý větrný poryv opět nadzvedl již na zemi ležící padák jednoho z parašutistů a málem ho odvlekl mezi diváky. Ten však svou situaci zvládl s úsměvem a padák zkrotil.

Uprostřed odhozený hlavní padák Adriany Špotové

Další číslo leteckého dne byl Supermarine Spitfire Mk.XVI. Spitfire byl legendární britský jednomístný stíhací letoun sloužící v RAF a v letectvech dalších spojeneckých armád během II. světové války. Letoun tvořil spolu s Hurricany základ britského stíhacího letectva během bitvy o Británii. Na těchto letounech vybojovalo svá vítězství mnoho českých pilotů.

Supermarine Spitfire Mk.XVI G-MXVI (TE184/BK)
pilot Stephen Stead

Jak uvedl Vlasta Dvořák, Aeroklub Roudnice nad Labem byl první, kdo po Sametové revoluci v roce 1991 tento letoun po 45 letech opět na Českém nebi přivítal. Proto ani na letošní akci nemohl tento typ chybět!!
Také Stephen předváděl nad Roudnickým letištěm obratnost tohoto "warbird" letounu. Typický zvuk motoru Rolls-Royce Merlin 66 bylo slyšet na míle daleko.
Pak však došlo k zajímavé situaci. Stephen dostal povolení k přistání. Na okruhu vysunul podvozek, nezatočil do třetí zatáčky, ale pokračoval přímo. Několikrát bylo vidět, že vysunuje a zasunuje podvozek. Po té přestal komunikovat s věží a zmizel z prostoru Roudnického letiště. Asi po půl hodině nás Ray Koranteng informoval, že přistál na letišti ve Kbelích. Jeho Spitfire nesignalizoval, že má vysunutý podvozek a on nechtěl riskovat přistání na letišti plném diváků. Nakonec to nebyla mechanická závada, ale zcela banální přerušení signální žárovky vysunutého podvozku. Nicméně pilot v této situaci musí vždy počítat s horší variantou. Prasklou žárovku se podařilo vyměnit z vystaveného muzejního Spitfire a Stephen se večer vrátil na Roudnické letiště.

V programu dále pokračovaly 3 letouny Bücker Bü 131 Jungmann (Germany Historic Flight)

Skupinu Flying Bulls na Zlínech Z-50LX vede Radka Máchová. Další členové skupiny jsou Jiří Saller, Jiří Vepřek, Miroslav Krejčí. Bez jejich umění slétanosti a bezvadných figur si nedovedeme představit žádnou aeroshow.

Skupina Flying Bulls na Zlínech Z-50LX Jiří Saller, Jiří Vepřek, Miroslav Krejčí a vedoucí skupiny Radka Máchová
pod zříceninou hradu Hazmburk

Následující ukázka byla pro náš klub velice zajímavá. Na start se totiž připravil dopravní letoun Lisunov Li-2. Letoun byl sovětskou verzí amerického letounu Douglas DC-3, vyráběného v licenci od roku 1937. Stroj byl upraven pro sovětské podmínky. Byly do něho instalovány sovětské motory Švecov AŠ-62. Některé letouny byly dokonce opatřeny výzbrojí. Tento letoun výzbroj nenosil a viditelný rozdíl od DC-3 je, že nástupní dveře pro cestující se přesunuly na druhou (pravou) stranu trupu a nákladová vrata byla posunuta až ke kořenu klřídla.
Za druhé světové války létaly Lisunovy i nad Československem. V padesátých letech je zakoupily i Československé státní aerolinie, u nichž létaly po boku originálních DC-3. Oblibu, zejména mezi mechaniky, kvůli nižší spolehlivosti motorů nedosáhly. Sloužily i u Československé armády.

Lisunov Li-2 Goldtimer Foundation HA-LIX
pilot Lezsits

Ještě před přistáním skupiny Flying Bulls odstartovala ke svému zajímavému číslu zajímavá sestava, aby nabrala správnou výšku. Větroň Blaník L-13 s otevřenou kabinou. Pilot Vlasta Dvořák a na druhém upraveném místě parašutista Zdeněk Karhan. Parašutista z L-13 vyskočil a ten ho ve spirálách doprovázel až do bezpečné výšky, kde se od sebe odpojily a bezpečně přistáli. Velmi efektní a neokoukané číslo.

Krátká porada a start: Vlasta Dvořák a Zdeněk Karhan

Závěr úspěšného čísla

Následovala opět netradiční dvojice. Noorduyn Harvard MkIIb (Texan (AT-6, 16, SNJ serie) pilotoval Walter Eichhorn a Extra 300, kterou pilotoval Toni Eichhorn. Dvě absolutně nesourodá letadla. Jedno přemotorované (motor Lycoming AEIO-580-B1A se jmenovytým výkonem 315hp) určené pro vysokou akrobacii, schopné visu na vrtuli jako vrtulník a stařičký a pomalý veterán, který byl dodán k RCAF 3. listopadu 1942. Vystoupení však měli sladěno, tak aby se rozdíly smazaly.

Noorduyn Harvard MkIIb D-FHGK a Extra 330LT D-EAXN
piloti Walter Eichhorn a Toni Eichhorn

Program pokračoval samostatnou akrobacií na Z50LA D-ENMM

Na scéně zaburácel proudový motor DH115 Vampire T11, který pilotoval Mark Hooton. Tento typ se dostal do činné služby RAF až v roce 1946 a začalo se o něm uvažovat i pro naší armádu. Celkově bylo vyrobeno včetně licencí cca 4300 ks těchto letounů.

DH115 Vampire T11 Vampire Preservation Group G-VTII
pilot Mark Hooton

Po rychlých průletech proudového letadla adrenalin opět vyletěl vzhůru při pohledu na cvičící sympatickou ženu na křídlech dvojplošníku. Ano Peggy Kreinz poprvé v Roudnici. Boeing A-75N1 Stearman s nástavbou na vrchním křídle, aby se Peggy mohla alespoň o něco opírat. Stearman pilotoval s citem Fridrich Valentin. Cviky. které předváděla Peggy na letícím letounu byly úžasné. Nic podobného jsem zatím přímo neviděl. Chce to mimo fyzičky i notnou dávku odvahy.

Peggy Kreinz na Boeing A-75N1 Stearman
pilot Fridrich Valentin

Na obzoru se objevilo letadlo ČSA ATR-42-500 OK-KFP a svými průlety připomělo divákům 90-ti leté výročí společnosti. Jeho klidný let trochu uklidnil akrobatické vlny na obloze. Ale jenom na okamžik, protože na řadu přišlo vrcholné číslo programu akrobata Martina Šonky. Ten má svou Extru opravdu v rukách a akrobacii létá na světové úrovni.

ATR-42-500 ČSA OK-KFP

Úchvatný nástup do čísla předvádí Martin Šonka

Martin Šonka

Na letošní MEMORIAL AIR SHOW bylo pozváno mnoho VIP osobností, mimo jiné se dostavil také oblíbený herec Luděk Munzar. Jako dlouholetý pilot, který prováděl i akrobacii dostal příležitost od Vlasty Dvořáka zasednout spolu s ním jako druhý pilot do cokpitu letounu Antonov An-2 a oživit si svoje letecké návyky. Po přistání se nadšeně vyjadřoval o svých zážitcích jak se An-2 vede.

Antonov An-2 OK-HIR. Na sedadle druhého pilota Luděk Munzar

Předseda aeroklubu Vlasta Dvořák zpovídá Ludka Munzara

Vrtulníky Robinson představili piloti Jiří Zdvořák, Michal Beneš a Petr Soldátek

Radka Máchová představila dva mladší možné nástupce do skupiny Flying Bulls. Stanislav Ceška a Jan Rudzinski na strojích Z50LX Flying Bulls zalétali skvěle svou akrobacii.

2x Z50LX Stanislav Ceška a Jan Rudzinski

Na MEMORIAL přiletěly i další historické stroje:
vlevo: Let L-200 Morava OK-OGA r. výroby 1960 c/n 170318
uprostřed: Aero Ae-45S SUPER OK-KGB r. výroby 1956 c/n 04016
Vpravo: Morane-Saulnier Rallye D-EEUW 190TS r. výroby 1979 c/n 3252