Z informačního bulletinu č. 116
/září 2003/

80. výročí ČSA 1923 - 2003 _____________________________________

Ve středu 20. srpna se na ruzyňském letišti uskutečnil slavnostní křest letounu Airbus A310-325ET OK-YAC, v.č. 672, který nyní nese jméno Zlín. Slavnosti se ještě účastnil jako prezident Ing. Kůla, který má být od 2. září nahrazen bývalým ministrem obrany Tvrdíkem a dojde k dalším změnám ve vedení aerolinií.
ČSA od 1. listopadu otevírají třetí denní let na letiště Londýn - Heathrow s posunem odletů jednotlivých linek. Na Heathrow budou nabízet další tři denní lety také British Airways.
Začátkem srpna byla zveřejněna velmi potěšitelná statistika: v letošním červenci Letiště Praha odbavilo rekordní počet cestujících - 814 tisíc, což je o více než 110 tisíc více oproti loňskému červenci (a pro srovnání v roce 2001 to bylo 669 a v roce 2000 pak 571 tisíc). Vzrůst počtu odbavených cestujících je příjemný trend, s nímž souvisí i počet pohybů letadel - a je zajímavé, že je to nejen díky "levným" dopravcům, svůj nezanedbatelný podíl má i zavádění nových linek ČSA - České aerolinie České aerolinie nejsou sice nízkonákladovým dopravcem, ale pokud se snažíte a víte jak na to, i na jejich stránkách se dají pořídit levné lety. Jednak v rámci různých nabídek, a pak rezervací v dostatečném předstihu. . Lze tedy předpokládat, že také počet odbavených pasažérů za celý rok bude vyšší než loni, kdy to bylo přes 6 milionů osob. Navíc - pokračuje stavba nového terminálu, který bude sloužit zejména pro odbavování cestujících v rámci zemí Evropské unie, jejíž součástí naše republika od května příštího roku bude. Správa letišť také počítá s výstavbou další vzletové a přistávací dráhy, jejíž stavba by měla být zahájena v roce 2009. Na vyřešení čeká otázka lepšího spojení letiště s Prahou - prodloužení trasy A podzemní dráhy, které se nezaujatým pozorovatelům jeví jako nejvhodnější, totiž některým "vlivným kruhům" nepřipadá vhodné a chtějí prosadit jiná řešení. Zajímavosti o projektu a případné výstavbě METRA na Letiště Praha si můžete přečíst zde.

Na Ruzyni se v uplynulém období objevila celá řada zajímavých letounů, jejichž přehled přináší jako obvykle poslední strana bulletinu. Jeden si ale bezpochyby zaslouží více pozornosti - Antonov An-225 Mrija UR-82060,

Antonov An-225 Mrija UR-82060 (foto Šimon Nosek)

jediný létající exemplář největšího letounu světa patřící Antonov Design Bureau, který na ruzyňském letišti přistál v páteční poledne 18. července, přesněji v 11:42 na dráhu 24. Nešlo o přátelskou návštěvu - tento unikátní letoun byl zvolen jako nejvhodnější dopravní prostředek pro přepravu stavebních strojů z Prahy do Taškentu, přičemž se jednalo o druhý transport - první se uskutečnil již 07. července menším letounem Antonov An-124 Ruslan.

Antonov An-124 Ruslan RA-82078 (ilustrační foto WOM)

Na palubu Mrije byly naloženy tři bagry, dva buldozery a dále radlice a táhla. Hmotnost nákladu byla 170 700 kg (nejtěžší buldozer váží 37 t) - všechny stroje náleží Plynostavu Pardubice, který se v Uzbekistánu podílí na výstavbě plynovodu. Takto naložený letoun majestátně odroloval na dráhu 06, z níž vzlétl v 17:24 a nejprve zamířil do domovského Gostomelu, odkud již zamířil přímo do Taškentu. An-225 focený při této akci si můžete prohlédnout v naší Fotogalerii. Těžká zemní technika byla přepravována letecky a ne vlakem kvůli opravdu urgetnímu požadovku stavitele - každý den zpoždění byl prý o mnohem cennější než zaplatit Mriju na přepravu ...
Tady citujeme autora fotografií An-225 Mrija v naší Fotogalerii, jak se s tímto letadlem více seznámil.
"Pikantní věc a záhada alespoň z mého pohledu. Když byla Mrija v Praze tak jsem ji nenavštívil poprvé. Poprvé jsem měl možnost ji vidět v roce 2001 na Aerosalonu v Paříži. Zde byla zpřístupněna pouze část jejího nákladového prostoru. Nicméně díky své drzosti a mému IDčku jsem byl jako "kolega" pozván "vedoucím výpravy" AirFoylu (to jest firma která má výhradní zastoupení na prodej kapacit letounu ADB) na horní palubu kde jsem si mohl vklidu prohlédnout kokpit a velkorysé zázemí pro posádku. Které je v přední části trupu za kokpitem. Když jsem ale chtěl pokračovat dále k centroplánu byl jsem taktně upozorněn že tam jíž není vůbec nic co by mě mohlo zajímat. Se spikleneckým usměvem jsem řekl lámanou ruštinou svému průvodci něco ve smyslu - "aha, chápu - TOP SECRET" - načež pán trošku zvážněl a řekl "to rozhodně ne- tam sou jen přístroje!" a na 3 sekundy mi pootevřel dveře do této části letounu. Za 3 sekundy toho člověk opravdu moc nevidí, ale to co jsem viděl mi připomnělo komunukační pracovište z Boeingu AirForce One. Otazku "što éto" jsem raději ani nepoložil. Teprve po opuštění tohoto giganta jsem si zvenku všiml nepřehlédnutelných bradavic na trupu právě v místě centroplánu. A když přiletěla Mrija do Prahy pro bagry tak jsem také navštívil její horní palubu stejně jako ostatní žvědavci s ID kartama kteří se k ní dostaly. Samozřejmě mi to nedalo a po prohlídce kójí pro posádku jsem se ptal co je tam dál v centroplánu. Odpověd byla strohá - "Nic! Technika a kabina pro doprovod - ta je ale přístupná zadním schodištěm." No ať si to každý vyloží jak chce - třeba se soudruzi stydí za to že letadlo musí ovládat víc lidí než je přiznaných 6 nebo 7 lidí v kokpitu :-)))"

Jiným způsobem nás vzrušilo nepříjemné dění kolem CK Fischer a letecké společnosti Fischer Air. Jejich majitel Václav Fischer mj. doplatil na podnikání s pomocí vysokých úvěrů. Komerční banka, která poskytla Fischerovým firmám nejvšší půjčky, spolu s Řízením letového provozu a ČSA, kterým Fischerovy firmy dluží za služby, požadovaly de facto okamžité splacení. To nebylo možné, a tak byla zahájena exekuce majetku. Václav Fischer byl "v hodině dvanácté" úspěšný při vyjednávání s potenciálním investorem, společností Atlantik FT, které se nakonec Komerční banka rozhodla prodat své pohledávky vůči skupině firem Václava Fischera. Vzápětí bylo oznámeno, že společnost Atlantik FT hodlá "rozvíjet podnikatelský záměr, který umožní pokračovat v činnosti celé skupiny Fischer bez přerušení, umožní firmy stabilizovat a dlouhodobě rentabilně rozvíjet". Letouny v typickém zbarvení Fischer Air z našeho nebe tedy nezmizí, alespoň v nejbližší budoucnosti. Poslední velmi smutné zprávy si o FA můžete přečíst zde.

Britská nízkonákladová společnost BMI baby Britská letecká společnost, ideální pro cesty do Birminghamu, Cardiffu, Manchestru a Nottinghamu. oznámila, že otevře další pravidelnou linku do Prahy - z Cardiffu, hlavního města Walesu (dosud létá z East Midlandu a Manchesteru). Provoz na nová lince bude zahájen 27. října a během zimního období je počítáno se čtyřmi lety týdně (pondělí, čtvrtek, pátek a neděle). Ceny letenek jsou obdobné jako u ostatních linek společnosti na Ruzyni - nejlevnější jednosměrná do Prahy včetně letištních poplatků za 1 250 Kč. Podle vedení společnosti by měla být nová linka "do Prahy coby rychle rostoucí destinace velmi populární nejen pro turisty, ale také pro organizace snažící se rozvíjet obchodní styky s Českou republikou".

První italská nízkonákladová společnost Volareweb.com, kterou v únoru 2003 založily Volare Airlines a pravidelné lety zahájila 30. března 2003 s devíti letouny Airbus A 320, zahájily 23. června provoz na pravidelném "letním" spoji Benátky - Praha. Společnost tuto svoji večerní linku létá 4× týdně (pondělí, středa, pátek a neděle). Spoj má být ukončen 24. října, avšak na podzim společnost plánuje další rozšíření své sítě linek a rozšíření flotily na 19 A 320. O služby Volareweb.com je slušný zájem - počet prodaných letenek roste měsíčně o 20 %. ČSA tak mají na své lince do Benátek velmi silného konkurenta - otevřely ji vloni na jaře, nyní na letiště Benátky/Marco Polo létají denně letouny ATR a byly nuceny zlevnit ceny letenek na základ od 2 990 Kč bez letištních poplatků, tj. s poplatky činí cena zpáteční letenky 3 990 Kč, a to do 25. října. Volareweb.com přišly s nabídkou jednosměrné letenky od 315,50 Kč, ovšem při zakoupení letenky do 30. června a s datem odletu před 24. říjnem a bez letištní taxy, bezpečnostního a administrativního poplatku - kompletně vychází cena nejlevnější zpáteční letenky 1 770 Kč, tedy i tak podstatně levněji než u ČSA. Rozdíl je dán mj. skromnějšími službami, např. občerstvení a nápoje nejsou zdarma, cestující si je mohou zakoupit.

Další "nízkotarifová" společnost - Flybe - zahájila 12. srpna prodej letenek na linku Southampton - Praha. Operovat na ní bude denně od 23. října s letounem BAe 146 a ceny letenek se pohybují od 20 GBP v jednom směru bez letištních poplatků, které pro Prahu a Southampton dohromady činí dalších asi 20 GBP.

Vedení společnosti BMI British Midland  požádalo o povolení označit svým kódem lety United Airlines z Londýna/Heathrow do New Yorku, Washingtonu, Chicaga, Los Angeles a San Francisca. Slibuje si od toho zvýšení konkurence na letech mezi Heathrow a USA, nicméně potvrdilo zájem zahájit na této trase lety vlastními letouny.

Společnost Swiss International Air Lines, založená v roce 2002, vykazuje velmi špatné finanční výsledky: její ztráta za první čtvrtletí letošního roku dosáhla 200 milionů švýcarských franků při obratu 1,044 miliardy franků. Mimo jiné se potvrdily obavy těch, kteří varovali, že flotila čítající 128 letounů bude neúnosně velká. Nyní je připravován plán redukce společnosti, který ovšem zahrnuje také propuštění asi třetiny z více než 9 000 zaměstnanců a vyřazení téměř třetiny z celkového počtu letounů. Provozovat má 18 letadel pro dálkové trati (Airbus A 330/A 340 a MD11), 21 Airbus A 320/321/319 a 35 regionálních (zejména nové Embraer, ale dosluhují ještě Saab 2000 a Bae 146). Na podzim je plánováno založení pobočky Swiss Express, která bude mít na starosti regionální spoje. Společnost Swiss také postupně obnovuje svoji flotilu pro dálkové trati - nahrazuje letouny MD 11 devíti Airbus A 340-313X. Jako první převzala stroj s označením HB-IMA a vedoucí představitelé společnosti vyzdvihli jeho komfortnost, šetrnost k životnímu prostředí, ekonomičnost provozu a zejména fakt, že se jedná o investici do budoucnosti. Společnost Swiss se totiž stále potýká s nepříznivou situací, a tak se mj. spoléhá na atraktivní, moderní flotilu. Do konce roku převezme celkem 7 letounů A 340-300 a začátkem roku 2004 další dva. Prvních 7 letounů má kabiny uspořádáno pro přepravu osmi cestujících v první třídě, 48 v obchodní a 172 v ekonomické. Nový letoun uskutečnil první obchodní let 8. července na lince z Curychu do Karáčí s mezipřistáním v Dubaji a 12. července se poprvé objevil v Maskatu, také s mezipřistáním v Dubaji. Od 1. září bude tento typ operovat na denní lince Curych - Bangkok - Singapur, od 27. listopadu na denní lince z Curychu do Los Angeles - Curych a 11. prosince má být poprvé nasazen na lince Curych - Hong Kong, což je také denní spoj, který bude 3× týdně prodloužen do Manily. A dále: 13. prosince se A 340-300 Swiss poprvé objeví na ranní lince Curych - Tel Aviv a 19. dubna 2004 má poprvé letět z Curychu do Johannesburku (denní linka).

Jedním ze tří nových švýcarských dopravců jsou Odette Airways, založené v létě 2001, ale delší dobu čekající na povolení k zahájení provozu. Nyní operují s letounem MD 83 HB-INV (ex Swissair) v celoekonomickém uspořádání na linkách z Curychu na Balkán - 2× denně do Prištiny a příležitostně do Skopje a Ohridu. Na podzim však naplánovaly expanzi: ve spolupráci se společností Germania by měly provozovat až 10 letounů Fokker 100.

Druhou novou švýcarskou společností je Alpsteinair. Jedná se o charterovou společnost, která také usiluje o zajištění spojení mezi Švýcarskem a oblastí bývalé Jugoslávie. Původně měla zahájit leteckou činnost již 15. dubna s letounem Boeing 737-400 v konfiguraci se 164 sedačkami. Avšak v dubnu byla většina zaměstnanců, většinou bývalí pracovníci TEA Switzerland, propuštěna a původní datum první letu bylo odloženo.

Třetí společností je Swiss Skies, která 14. července ve spolupráci s World Airways zahájila lety na lince Washington - Ženeva - Kábul. Jedná se o první přímé spojení mezi USA a Afghánistánem - dosud bylo nutno přestupovat v Dillí, Dubaji, Islamabádu nebo Taškentu. Swiss Skies cestu zkracuje na 18 hodin, ovšem tomu odpovídají i ceny letenek: zpáteční v ekonomické třídě stojí údajně 3 500 USD, v obchodní 7 500 USD. Na trase operuje 2× týdně letoun MD 11.

Společnost Easyjet Britská letecká společnost Easyjet patří ke špičkám levného létání a svůj obchodní model přenáší také do jiných oblastí (turistiky, ubytování, pronájmu aut). Easyjet létá do většiny evropských měst včetně Prahy a Bratislavy. Pokud si rezervujete letenku z tohoto velmi přehledného webu, můžete ještě více ušetřit. Rezervovat si můžete také auto a ubytování v hotelu. bude od září přebírat první letouny Airbus, které obmění flotilu easySwiss, jejíž letouny Boeing 737 budou postupně převedeny do Velké Británie jako G-EZYN (ex HB-III), G-EZYS (ex HB-IIJ), G-EZYM (ex HB-IIK) a G-EZYO (ex HB-IIT).

V-Bird Airlines je další nizozemská nízkotarifová společnost, která se v první fázi své činnosti zaměřila na lety s jedním letounem A320 z německého letiště Niederrhein (několik kilometrů od hranic a cca 75 km od Düsseldorfu) do Berlína, Helsinek, Mnichova, Nice a Vídně. V případě obchodního úspěchu vedení společnosti počítá s flotilou 15 letadel a rozšíření sítě linek. Do Niederrheinu zatím létal jediný pravidelný dopravce - Ryanair, a to od letošního 1. května z Londýna/Stansted.

Společnost Silesian Air plánuje od letošního podzimu pod obchodním názvem GetJet zahájení nízkotarifové přepravy z vybraných polských měst do Paříže, Londýna a Říma. Tato první polská low cost společnost má mít flotilu letounů A320 a ceny letenek by měly začínat na 99 PLZ (cca 23 Euro).

Monarch Airlines budou od 1. listopadu operovat s letouny A 320-200 na třech nových linkách: denně z Manchesteru do Barcelony a na Tenerife a 3× týdně z Manchesteru do Gibraltaru.

SN Brussels Airlines na 27. říjen naplánovaly zahájení provozu na trati Brusel - Budapešt. Na lince budou denně operovat letouny Avro RJ85 - odlet z Bruselu bude v 11:30, přílet do Budapešti ve 13:40, start ke zpátečnímu letu bude v 15:20 a přistání v Bruselu v 17:30.

Společnost European Air Transport ze své základny v Bahrajnu létá 2× denně s letounem Airbus A 300B4 do Bagdádu a se dvěma nákladními stroji Boeing 727 1× denně do Mosulu a Bagramu. Náklady a poštu do Bahrajnu pro lety do Iráku zajišťuje společnost Kalitta nákladními letouny Boeing 747.

Vedení společnosti Aer Lingus by mělo v září rozhodnout, zda objedná letouny Boeing 737-800, nebo Airbus "rodiny" A 320. V případě letounů Boeing by se mělo jednat až o 27 kusů, letounů Airbus by mohlo být o několik méně.

Pokud British Airways Britská letecká společnost č. 1 patří mezi nějvětší světové dopravce. omezí počet letů do Austrálie, začnou z Londýna na nejmenší kontinent létat Virgin Atlantic Airways, pravděpodobně s mezipřistáním Hong Kongu. Stát by se to mohlo - v případě, že antimonopolní úřady neprodlouží osm let staré povolení spolupráce British Airways a Qantas Airways. Virgin Atlantic Airways do Austrálie létají ve spolupráci s Malaysia Airlines přes Kuala Lumpur.

Společnost Virgin Express  zvažuje vybudování své nové základny v Amsterdamu/Schiphol. Operovala by odtud na linkách do Athén, Barcelony, Kodaně, Madridu a Nice.

Společnost KLM  pravděpodobně objedná pátý Boeing 737-900. Letoun je určen k dodání v květnu 2004. Naopak ruší plány na zavedení přímých letů mezi Amsterdamem a Bagdádem (až 4× týdně s letounem Boeing 767-300ER). Důvodem je stále neuspokojivá bezpečnostní situace v Iráku. Navíc: nejdéle trvající transatlantická aliance - KLM a Northwest Airlines - je v ohrožení. Ačkoli vedení KLM doufá v úspěšné pokračování tohoto propojení, avšak KLM by se měla do konce roku rozhodnout o připojení buďto k alianci Oneworld, nebo SkyTeam a pak bude záležet na Northwest Airlines, jaké zaujmou stanovisko.

Společnost Lufthansa Lufthansa je německý letecký dopravce č. 1, patří mezi největší dopravce světa. bude od 26. října spolupracovat se Shanghai Airlines na lince Frankfurt - Šanghaj a o podobné dohodě jedná i se společností Dragonair, a to na lince Frankfurt - Hong Kong.

Astraeus Airlines plánují obměnu své flotily sestávající z letounů Boeing 737-300/-700, a to buďto dalšímu letouny B 737-700, nebo Airbus A 319. Zároveň by měly zakoupit jeden Airbus A 330-200 pro své dálkové charterové lety.

Společnost Tarom 6. září obnovuje spoj Bukurešť - Peking, na němž bude opět 1× týdně létat Airbus A 310-300.

Airbus A310-325 (ET) TAROM YR-LCB (foto Petr Popelář)

Společnost Air Littoral plánuje nahradit starší letouny ATR 42 a Fokker F 70 ve své flotile letadly Bombardier 900, nebo Embraer EMB-190.

Společnost Armavia převzala Airbus A 320-200 EK-32008 - má jej pronajatý od Ansett Worldwide (ex Ansett Australia, kabina je v uspořádání pro 134 cestujících ve dvou třídách). Společnost hodlá také postupně nahradit své Jak-40 letouny ATR 42/72.

Frontier Airlines 22. července převzaly první letoun Airbus A 318 a staly se první leteckou společností na světě, která tento typ začala provozovat. Letoun má kabinu upravenu pro přepravu 114 cestujících a první obchodní linkou, na které se představil, byla Denver - Seattle. Na svislé ocasní ploše má fotografii medvěda grizzly na břehu řeky. Konsorcium Airbus Industrie do konce roku 2004 Frontier Airlines dodá celkem pět A 318 a další dva si pronajmou u leasingové společnosti - plánují, že koncem roku 2005 budou provozovat již jen letouny Airbus. Frontier Airlines jsou druhou největší leteckou společností na letišti v Denveru, odkud vedou linky do 38 destinací. Časopis Entrepreneur zaměřený na drobné podnikatele vyhodnotil Frontier Airlines a AirTran Airlines jako "Best Low-Fare Airlines" v USA.

Atlantic Coast Airlines, které až dosud operovaly pod hlavičkou United Express, sdružení regionálních partnerů United Airlines, se nedohodly s United Airlines na nové smlouvě o spolupráci. United Airlines se v souvislosti s restrukturalizací snažily získat levnější kontrakt. Zdá se, že Atlantic Coast nyní zcela zruší spolupráci a od dubna 2004 budou operovat jako nový nízkonákladový dopravce, přičemž zvažují nastavení cen letenek o 30 až 40 % nižší. Aby mohly operovat i na delších trasách, zvažují posílení své flotily sestávající z typů BAe Jetstream J41, Fairchild-Dornier 328JET a Canadair Regional Jet 200ER o větší letouny. Ohlášená změna se nejvíce dotkne cestujících z Washingtonu a Baltimore, např. na washingtonském letišti Dulles International zajišťují přepravu asi 20 % cestujících, což je druhé místo právě za United Airlines. Atlantic Coast Airlines však nadále zůstanou součástí Delta Connection - spolupráce s Delta Air Lines by měla fungovat v plném rozsahu.

Delta Air Lines postupně přesouvají další linky na svji pobočku Song - např. od 18. srpna to je linka New York/La Guardia - West Palm Beach a od 25. srpna New York/La Guardia - Ft. Lauderdale

United Airlines a US Airways rozšiřují svoji spolupráci na linkách do Asie, například US Airways létají z USA do Tokia a Osaky a od 21. srpna to je i code-sharing na letech ze San Francisca do vybraných amerických měst plus na letech mezi Los Angeles, Filadelfií a Newarkem.

Northwest Airlines 2. září porpvé představí svůj letoun Airbus A 330-300 na jednom z mnoha denních letů na trase Detroit - Amsterdam a od 1. listopadu tento typ nasadí na linku Detroit - Frankfurt.

Společnost Aeroflot Ruská společnost č. 1 Vás přepraví do celého Ruska a dálný východ. plánuje leasing dalších deseti letounů Iljušin Il-96 od společnosti Ilyushin Finance - 6 v osobní a 4 v nákladní verzi. Každé letadlo má cenu přibližně 50 milionů USD.

Iljušin Il-96 Aeroflot RA-96005 (foto Petr Popelář)

Společnost Ilyushin Finance údajně jedná o leasingu nákupu letenek pomocí internetu a s platbou pomocí karet. Germania Express na lince Moskva - Berlín přímo konkuruje společnosti Sibir (její cena zpáteční letenky je 235 USD; pro zajímavost - létá i do Frankfurtu, a to za pouhých 99 USD, ovšem bez letištních poplatků).

Ruská společnost Atlant-Sojuz objednala dva letouny Iljušin 96-400 v celonákladní verzi. Svoji flotilu rozšíří také o pět An-124, které získá od vojenského letectva Ruské federace, nechá je zmodernizovat a přestavět na civilní transportní verzi (náklady na jedno letadlo mají činit asi 10 milionů USD). Nadále však budou armádní rezervou s možností jejich využití ve výjimečných případech.

East Line Airlines mají být na prodej, neboť jejich mateřská společnost se v budoucnu hodlá zaměřit na své hlavní činnosti - moskevské letiště Domodědovo a železniční doprava. Aerolinie provozují hlavně osobní a nákladní charterové linky a drží práva k provozování pravidelných linek do Číny.

Iran Air jedná o koupi dvou letounů Airbus A 340-500 - těch, které z finančních důvodů nepřevzala společnost Air Canada a nyní parkují na továrním letišti v Toulouse.

Indian Airlines oslavují 50. výročí a mj. mají na svých letounech loga připomínající půlstoleté jubileum a cestující mají možnost vyhrát různé ceny ve speciální soutěži.

Společnost China Eastern  Airlines převzaly svůj první letoun Airbus A 340-600 - jako páté aerolinie v pořadí. Druhý a třetí převezmou ještě do konce roku a v roce 2004 budou následovat další dva. Kabiny mají uspořádány pro přepravu 8 cestujících v první, 42 v obchodní a 272 v ekonomické třídě.

Cathay Pacific Airways v srpnu operují jen 90 % letů ze svého letového řádu. Lety v oblasti jihovýchodní a severovýchodní Asie jsou již všechny obnoveny, avšak linky do Evropy a transpacifické budou obnoveny až během druhé poloviny září.

Společnost Qantas Airways  22. července převzaly Boeing 737-838 VH-VXS "Sv. Helena" a 30. července Boeing 747-438ER VH-OEJ.

South African Airways od 1.září ukončily spoj Johannesburk - Addis Abeba, jednají však o možném code-sharingu s Ethiopian Airlines.

Boeing B747-244b South African Airways ZS-SAM (foto Petr Popelář)

Novinky z průmyslu

_____________________________________

Společnost Boeing zveřejnila "základní", tedy nikoli konečnou podobu letounu Boeing 7E7, z níž budou vývojáři vycházet. Projekt je sice futurologický, nicméně mnohem méně než Sonic Cruiser. Letoun je velmi ladně tvarován - trup, křídla s novým zakončením i ocasní plochy. Atraktivnost pro cestující je hlavní podmínkou, kterou si vývojáři kladou: letoun mají lidé poznávat obdobně jako Boeing 747 "JumboJet". S tím je spojena také snaha nabídnout maximální přepravní komfort. Snaha upoutat veřejnost a potenciální cestující byla také jedním z důvodů vyhlášení ankety na pojmenování nového letounu. Na výběr byla dána čtyři označení: Stratoclimber, Dreamliner, eLiner a Global Cruiser. Lidé mohli hlasovat v období 5. května až 3. června tohoto roku a zasláno byly desetitisíce hlasů. Global Cruiser zpočátku vedl, ale nakonec zvítězil Dreamliner.
Ovšem i další parametry jsou neméně důležité: snaha o maximální úsporu paliva - oproti současným typům o 15 - 20 %, z toho 8 % díky novým pohonným jednotkám Pratt&Whitney, General Electric a Rolls-Royce, a také ekologičnost provozu. Je logické, že vybavení letounu využije nejnovější techniku a technologii, například by měl být zabudován systém monitorující technický stav letounu, který svá data předá počítači pracovníků údržby, což významně zkrátí časy a zvýší kvalitu údržby i případných oprav.
V současné době výrobce předpokládá, že Boeing 7E7 bude tento středně velký letoun pro dlouhé a dálkové lety širokotrupé koncepce se dvěma uličkami mezi bloky sedaček nabízen ve třech základních modifikacích: pro přepravu 200 - 250 cestujících v uspořádání kabiny do tří tříd, 250 - 300 ve dvoutřídní konfiguraci a 300 - 350 v celoekonomickém provedení. Délka letounu ještě není zveřejněna. Dolet by měl mít 13 300 - 14 800 km a jeho cestovní rychlost by měla být standardní - asi 0,85 Mach.
První prototyp by měl být sestrojen v roce 2005, jeho zálet se má uskutečnit v roce 2007 a na rok 2008 je naplánováno jeho nasazení na pravidelné linky. Při vývoji společnost Boeing zužitkuje své poznatky získané v rámci programu Sonic Cruiser, který byl přerušen v prosinci 2002. Na vývoji se podílí celá řada firem, včetně např. italské Alenia Aeronautica, a se společností Boeing spolupracuje také skupina odborníků z několika leteckých společností, mezi nimiž je i Lufthansa. Oficiálně bude leteckým společnostem nabízen již koncem letošního, nejpozději začátkem příštího roku. Zjara společnost Boeing zahájila jednání s Federal Aviation Authority i Joint Aviation Authority, potřebná pro udělení certifikací - poprvé ve své dlouhé historii zažádala o obě osvědčení současně.

Firmy Iljušin, Irkut a Jakovlev vyhrály soutěž na vývoj a stavbu nového ruského letounu se středním doletem, který má být v budoucnu náhradou za rychle zastarávající letouny Tu-154 a Jak-42.

Tupolev Tu-154M Aeroflot Don RA-85640 (foto Petr Popelář)

Má být vyráběn ve třech verzích s kapacitou od 130 do 174 cestujících. Projekt má být částečně financován ruskou vládou. Firma Iljušin navíc zvítězila v tendru na náhradu vojenských transportních letounů Antonov An-26 a účastní se soutěže na vývoj a stavbu náhrady za již notně zastaralé stroje Antonov An-12.

Dne 7. srpna se uskutečnil první let druhého prototypu Embraer EMB-175. Letoun se vznesl z továrního letiště v Sao Jose dos Campos v 11 hodin místního času a vykonal zkušební let v délce přibližně jedné hodiny.

(Zajímavosti připravil J. Pěnkava ve spolupráci s AIRWAYS.CZ.)

WOM

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na stránku Bulletinů