Historické počátky (1931 - 1958)
Historie Continental Airlines začala v roce 1934, když letecká společnost Varney Speed Lines, pojmenovaná po jednom ze svých počátečních majitelů, provozovala lety v okolí El Pasa a postupně je prodlužovala přes Albuquerque, Santa Fe a Las Vegas v Novém Mexiku až do Puebla v Coloradu. Zajímavé je, že Walter T. Varney byl zakladatelem i letecké společnosti United Airlines. Letecká společnost Varney Speed Lines zahájila lety s jednomotorovým letounem Lockheed Vega pro šest cestujících, ale protože se přepravovala také vnitrostátní pošta, bylo nutné dvě místa pro cestující využít jen pro tuto činnost. Později u společnosti postupně začaly létat i další typy firmy Lockheed, včetně Lockheed Model 9 Orion, Lockheed Electra Junior a Lockheed Lodestar. Lockheed Model 9 Orion, Varney Speed Lines NC-12225 v Burbanku stát California. ( Foto ©: Ronjes100 ) Lockheed 18-08 Lodestar Continental Air Lines NC25635 (c/n 2027). ( Foto ©: Jac Brown ) VARNEY AIR LINES 1926 - 1933 (v roce 1930 byly prodány práva United Air Lines). Vlevo: VARNEY SPEED LINES 1931 - 1934.
Vpravo: VARNEY SPEED LINES (SOUTHWEST DIVISION) 1934.
VARNEY AIR TRANSPORT 1934 - 1937.
CONTINENTAL AIRLINES 1937 - .
Po zrušení všech kontraktů na převoz vnitrostátní letecké pošty rooseveltovou 
administrativou v 1934, se dozvěděl Robert Six o příležitosti koupit do Southwest Division společnost Varney Speed Lines, která potřebovala nutně peníze pro zajištění letecké linky Pueblo - El Paso. Robert Six se v té době seznámil s Louis Muellerem, který byl finanční společník Waltera T. Varneyho a který později vykonával až do 28. února 1966 funkci prezidenta posádek u Continental Airlines. Mueller významě pomohl při spojování Southwest Division s Varney Speed Lines. Robert Six přikoupil ke své letecké společnosti Varney Speed Lines za 90 000 USD a stal se 5. června 1936 prvním generálním ředitelem. Varney zvítězil v novém kontraktu na převoz pošty mezi Pueblem a El Pasem. Pokud měl volno, začal na této lince převážet i cestující. Nový sloučený přepravce byl přejmenován 8. června 1937 na Continental Air Lines ("Air Lines " se později změnilo na "Airlines"). V říjnu 1937 Robert Six přesídlil ředitelství letecké společnosti do Denver Union (později Stapleton) na místní letiště, protože cítil, že ve velkém městě bude hodně potenciálních cestujících. Město Denver také leží v pomyslném centru Spojených Států. Robert Six prosadil nové jméno společnosti "Continental", protože chtěl, aby toto jméno odráželo jeho touhu, mít leteckou společnost, která bude létat všemi směry přes celý kontinent na kterém leží Spojené státy.
Robert F. Six byl jedním ze skupiny zlepšovatelů, průkopníků, a vizionářů (jako byli Juan Trippe, William A. Patterson, Jack Frye, C.R. Smith, a Eddie Rickenbacker), kteří vybudovali letecký průmysl Spojených Států. Během celého svého života měl Robert F. Six reputaci bojovníka s riziky exekutivy, když předsedal letecké společnosti a velkou měrou vše tvořil k obrazu svému.
Během druhé světové války, se ze servisní činnosti v Denveru pro Continental stalo konverzní centrum, kde letecká společnost konvertovala letouny B-17, B-29 a P-51 pro United States Army Air Force. Zisky z vojenské přepravy a konverzí letadel umožnily Continental Airlines přemýšlet o expanzi a získávání nových letadel, které se staly během války dostupné. Mezi těmi typy byly DC-3, Convair 240 a Convair 340. Některé z DC-3 byly pak získány z přebytku armády, když druhá světová válka definitivně skončila. Convair bylo první letadlo Continental Airlines, které mělo přetlakovou kabinu pro cestující.
|
|
|
Douglas DC-7 Continental Airlines N820H. ( Foto ©: Starsovertexas ) |
|
|
|
Continental Airlines v roce 1945. |
Omezená síť původních linek El Paso - Denver byla během druhé světové války rozšiřována z Denveru a Albuquerque přes Kansas, Oklahomu a Texas. Od roku 1946 Continental Airlines postupně rozšířili nové linky z Denveru do Kansas City, Tulsy a Oklahoma City, dále z El Pasa a Albuquerque do San Antonia. Každý z těchto koncových bodů zahrnoval mezipřistání v několika z 22 menších městech, které ležely na trase. V roce 1953 Continental Airlines dosáhli svou první významnou expanzi sloučením s Pioneer Airlines. Tím získali přístup k 16-ti dalším městům v Texasu a Novém Mexiku. Nové destinace Pioneer Airlines se velmi dobře integrovaly do poválečných linek Continental Airlines a rozhýbaly Civil Aeronautics Board (CAB), který zastával funkci průmyslového regulátora. Nicméně, Continental Airlines byly jako přepravce U.S. v podstatě nejvíce omezeny na oblastní operace. Bob Six byl s tímto stavem velmi nespokojený. Proto velmi důrazně naléhal na (CAB) pro získání delších linek k větším městům. Část jeho plánů transformovat oblastní linky do státních linek jako United, TWA a American se mu povedla. Současně potichu jednal s Boeingem o dodání prvních proudových B-707 pro Continental Airlines. Časové nastavení bylo rozhodující pro zavedení nových linek a potvrdilo správnost nákupu B-707 jako jedné z prvních leteckých společností.
|
|
|
Pioneer Airlines v roce 1955. |
Růst aerolinií (1959 - 1969)
Do konce 50-tých let Robert Six se svou strategií uspěl. Continental Airlines viděli široké možnosti v expanzi jejich linek, díky pochopení (CAB) a úsilí Roberta Sixe se to začalo dařit. V roce 1957 Continental Airlines letěli poprvé z Chicaga do Los Angeles nonstop přes Denver a také nonstop z Denveru a Los Angeles do Kansas City. Pro nasazení na středně dlouhých tratí nakoupili Continental Airlines turbovrtulové letouny Vickers Viscount. (CAB) povolili Continental Airlines snížit jejich dostupnost v mnoha menších městech, což umožnilo přepravci nové letadlo použít ekonomičtěji mezi body s delší délkou tratě. Ještě před nakoupením Boeingů 707, Continental Airlines získali populární DC-7 pro nonstop lety mezi Los Angeles - Chicago, Denver - Los Angeles a Chicago - Kansas City. V roce 1960 měli Continental Airlines více než trojnásobný koeficient cestující/míle než byl v roce 1956.
Koncem 50-tých a na začátku 60-tých let Robert Six etabloval Continental Airlines na trhu jako společnost s nejnižšími cenami letenek. Správně předpovídal zvýšený zájem o leteckou přepravu, ale ne o zvýšené ceny letenek. To byla ta pravá odpověď letecké společnosti na problémy průmyslu. Robert Six omráčil konkurenty, když uvedl v roce 1962 ekonomické jízdné na lince Chicago - Los Angeles. Později dále propagoval ještě několik dalších nízkých cen letenek, což přivedlo k cestování letadlem i cestující, kteří si to před tím nemohli dovolit. Jednou z prvních inovací Continental Airlines byl systém široké ekonomické nabídky cen letenek, který v některých případech mohl ušetřit cestujícímu až 25% standartní ceny.
Jak si Robert Six naplánoval, Continental Airlines byli jedni z prvních společností, které zavedli na své linky nový tryskový letoun Boeing 707. Na jaře 1959 společnost převzala dodávku jejího prvního z pěti B707-124 a už 8. června ho nasadila na nonstop linku Chicago - Los Angeles. Protože bylo stále nedostatek letadel Continental Airlines potřebovali radikální inovaci programu udržby B707. Díky této situaci se vyprofilovala první "progresivní údržba". Tento program umožnil Continental Airlines, aby její flotila B707 létala sedm dní v týdnu, 16 hodin denně a dosáhnout tak největší využití letadel mezi všemi leteckými společnostmi. V březnu 1961 létalo všech pět B707 Continental Airlines linky mezi Los Angeles a Chicagem; jediné další proudové letadlo B707 Continental se střídalo s American Airlines na lince Houston - El Paso - Los Angeles a zpět.
Na začátku 60-tých let zavedli Continental Airlines nonstop linku z Los Angeles do Houstonu a další s 1 nebo 2 mezipřistáními přes Phoenix, Tucson, El Paso, Midland-Odessa, Austin a San Antonio. Nová linka vedla také z Denveru do Seattle, Portlandu, New Orleans a Houstonu ( opět jedna byla nonstop a druhá s 1 nebo 2 mezipřistáními přes Wichitu, Tulsu a Oklahoma City). V 1963 přesunula letecká společnost svoje ředitelství z Denveru do Los Angeles. V roce 1967 měli Continental Airlines více než pětinásobný koeficient cestující/míle než byl v roce 1960, ale 61% letů byly lety neplánované (většinou trans-pacifické chartery).
Ještě ke konci 60-tých let Continental Airlines disponovali posledními kusy turbovrtulových a pístových letadel. Continental Airlines nahradili svou flotilu Viscountů typem Douglas DC-9 a začali agresivně nakupovat letouny Boeing 727. Tyto dva typy (DC-9 a B-727) se staly na celých 20 dalších let páteří jejich flotily. Až ke konci 70-tých let se začalo se stahováním DC-9 z provozu a dále se ve flotile využíval jen typ B-727. V 1968 Continental Airlines představili nové logo a nátěr letadel, oranžové a zlaté linie na trupu s černým logem "znázorňující proud vzduchu z trysky", (logo navrhl přítel Roberta Sixe, renomovaný grafik a designer Saul Bass). Černá barva loga na směrovce byla později změněna na červenou (viz foto B737 níže). Marketingový slogan v roce 1968 zněl "Aerolinie budované s pýchou. (The Airline That Pride Built)" nebo "Pyšný pták se zlatým ocasem. (The Proud Bird with the Golden Tail)". Continental Airlines vyhráli soutěž o linku na Nový Zéland a Austrálii, ale ta byla nakonec zrušena Nixonovou administrativou.
|
|
|
B737-2H4 Continental Airlines N7381F (nové zbarvení s červeným logem "meatball" na směrovce (1968-1991). |
Během vietnamské války, Continental Airlines poskytovali rozsáhlou podporu armádě Spojených států a námořní pěchotě v logistice, přepravě vojáků a nákladu na asijské a pacifické základny. B707-324C byli nejběžnější civilní letadla, která létala na saigonské letiště Tan Son Nhat. Díky získaným zkušenostem během pacifických operací, Continental Airlines vytvořili v květnu 1968 vzdušný most v Mikronésii, mezi ostrovy Yap, Saipan, Guam, Majuro, Rota, Truk, Ponape (Pohnpei) a Honolulu. Tento vzdušný most pod přezdívkou "Air Mike", zajišťovala letadla Boeing 727-100 se speciálními CARGO dveřmi. Letouny využívaly dopplerův radar a měly na ostrovech velkou zásobou náhradních dílů včetně pneumatik. Až do konce 70-tých let byl na palubě každého letu senior mechanik. Air Micronesia dnes operuje pod názvem Continental Micronesia. Air Micronesia v roce 1968.
V září 1969 byly uvedeny nové dálkové linky: Continental Airlines začali létat z Los Angeles do Honolulu (Hilo) a v roce 1970 ze Seattle a Portlandu do San Jose, Hollywoodu (Burbank) a Ontario v Kalifornii. Letecký trh prudce narůstal. V témže roce se zahájily ještě nonstop lety San Francisco - Albuquerque a Dallas.
První Afro-Američan ve funkci pilota. V roce 1963 byly Continental Airlines donuceni přijmout prvního Afro-Američana Marlona D. Greena na pozici pilota, který pak létal na všech významných linkách po Spojených státech. Ačkoli Continental Airlines nejprve jeho nástup odmítaly, po rozhodnutí nejvyššího soudu Spojených států (United States Supreme Court) o porušení anti-diskriminačního zákona státu Colorado Marlon D. Green pak létal od roku 1965 u Continental Airlines po dobu 13-ti let až do jeho odchodu do důchodu v 1978. Případ Marlona D. Greena u Continental Airlines připravil cestu pro další piloty černé pleti k dalším U.S. přepravcům jako byly Southern Airways a Piedmont.
