Cubana : letecká společnost z "ostrova svobody"
1. část
"Než nastoupil k moci Fidel"

Pro AFC zpracoval 6. 12. 2011 Martin Tatek.

Největší karibský ostrovní stát Kuba představuje jednu z mála "tradičních" komunistických zemí dnešního světa. V posledních letech se však režim trochu uvolňuje a ani vztahy se sousedními "nepřátelskými" Spojenými státy americkými již nejsou tak napjaté jako dříve.

Přes špatnou ekonomickou situaci Kuby napomáhá tento stav i k rozvoji národní letecké společnosti Cubana de Aviación, známější pod zkráceným názvem Cubana. Právě jí se zabývá tento článek. Vzhledem ke svému rozsahu je rozdělen na dvě části.

Historie dopravce sahá do konce dvacátých let minulého století a je velice pestrá. Během více než 80 let působení na trhu letecké dopravy byla společnost několikrát na pokraji bankrotu a prakticky neustále se musela vyrovnávat s různými politickými tlaky. Jedná se také o zakládajícího člena organizací ICAO, IATA, SITA a AITAL.

Přímý předchůdce dnešní společnosti byl založen pod názvem Compañía Nacional Cubana de Aviación Curtiss, S.A. (CNCAC) 8. října 1929. Slovo "Curtiss" zastupuje název americké společnosti Curtiss Aviation Group, která založení zastřešovala. U zrodu dopravce stála skupina amerických obchodníků s pevnými vazbami na kubánského prezidenta Gerardo Machada. Zprvu společnost prováděla pouze občasné a zkušební lety, ale již v roce 1930 získala potřebná povolení pro provozování civilní letecké přepravy.

Sikorski Si-38


První linka nově vzniklého dopravce spojovala Havanu se zhruba 760 km vzdáleným městem Santiago de Cuba (byla otevřena 30. října 1930). Za svoji základnu si Cubana zvolila nově budované letiště José Martího, které bylo otevřeno v únoru 1930. Rozvoji aerolinek napomohla mimo jiné i dohoda s vládou, která jim garantovala práva na přepravu pošty. Také výhodná geografická poloha ostrova spolu s tím, že zámožní američtí turisté začali objevovat krásy Kuby a přinášely potřebný kapitál, se stala faktem, který byl pro budoucnost dopravce důležitý. Ani tato situace však nezabránila tomu, aby se vlastník leteckého dopravce, americká společnost Curtiss, nedostala do ekonomických potíží. Hlavním viníkem byla celosvětová ekonomická krize. V roce 1932 tak do hry vstoupily proslulé americké aerolinky Pan Am, které Cubanu odkoupily. Spolu s novým majitelem získala společnost legendární stroje Ford Tri-motor, lehce pozměněný název (z názvu zmizelo slovo Curtiss) a při vytváření loga se nechali jeho autoři inspirovat americkými dopravcem (podobné byly údajně také uniformy létajícího personálu). Flotilu aerolinek v těchto a několika následujících letech postupně tvořily zmiňované letouny Ford Tri-motor, "létající čluny" Sikorski S-38 a také Lockheed L-10 Electra.

Lockheed Electra


Poslední jmenované stroje umožňovaly, aby společnost otevřela nové linky spojující Havanu zejména s okolními ostrovy v karibské oblasti. Snížila se také doba letu a pohodlí cestujících na zavedených trasách bylo vyšší.

Rozvoj letecké dopravy na Kubě a zejména aktivity popisované společnosti vedly k založení první školy civilního letectví. Na mezinárodním poli aerolinie logicky nejvíce spolupracovaly s expandujícími Pan Am. Síť jimi nalétávaných destinací na Kubě byla propojena s lety společnosti Cubana.

V době zahájení druhé světové války bylo na Kubě registrováno zhruba 20 letadel, z čehož větší polovina patřila společnosti Compañía Nacional Cubana de Aviación. Mezi roky 1939 a 1945 pokračoval provoz aerolinek bez výraznějších změn. Stále proamerický ostrov vyhlásil válku Itálii, Japonsku i Německu. Jelikož byl tisíce mil daleko od válečné vřavy, jeho armáda se konfliktu aktivně neúčastnila.

DC-3-3


V závěru války v roce 1944 došlo k důležité události v historii dopravce. Do aerolinek vstoupili kubánští akcionáři a Pan Am si ponechal zhruba 42 % a ztratil svůj majoritní podíl. Došlo také k již několikáté změně názvu společnosti na Compañía Cubana de Aviación S.A. O rok později získal dopravce několik legendárních strojů Douglas DC-3, které umožnily opět rozšířit nabídku. Zavedena byla i noční linka spojující Havanu s Camaguey, která byla operována každý den, a v roce 1946 rozšířily flotilu i letouny Curtiss C-46.

Příznivá poválečná situace v letecké dopravě na Kubě, kterou svými výnosy podporovala i tamní vláda (Cubana byla například jmenována národním dopravcem), vedla v roce 1945 k zavedení první pravidelné mezinárodní linky do Miami (15. května 1945). Téměř o tři roky později následovala úvodní transatlantická trasa vedená z Havany do Madridu. Linka byla obsluhována novými stroji Douglas DC-4 (později typ nahradily stroje Lockheed Constellation L-049 a Lockheed Constellation L-1049E) a měla mezipřistání na Bermudských a Azorských ostrovech a v Lisabonu. O další dva roky později v roce 1950 byla prodloužena do Říma.

V následujících letech se společnost nadále rozvíjela. V závislosti na rozšiřování letadlového parku (na počátku 50. let získaly aerolinky stroje Lockheed Super "G" Constellation L-1049G a Vickers Viscount) byly otevírány nové linky (k nejzajímavějším nově nalétávaným destinacím z Havany patřil New York, Mexico City nebo Varadero).

Když v roce 1954 prodaly americké aerolinky Pan Am i zbytek svého podílu, byl kubánský dopravce plně vlastněn domácími subjekty, respektive "hlavním akcionářem" byl prezident Fulgencio Batista. Tato situace však vedla k odlivu zejména amerických cestujících a jejich důležitých financí. K získání důvěry v neamerickou leteckou společnost tak mělo napomoci i zakoupení dalších strojů západní provenience.

V roce 1955 došlo na Kubě k zajímavé události, ve které hrál velkou roli i národní letecký dopravce. Kubánci mohli v říjnu tohoto roku poprvé živě sledovat přenos světové baseballové série. Aby k tomu však mohlo dojít, létal mezi Floridou a Havanou stroj DC-3, který sloužil jako anténa. O rok později, opět za účasti stejného dopravce, byla celá akce zopakována.



Letový řád platný od 1. října 1955


Pokračování Batistovi vlády bylo provázeno korupcí, policejní brutalitou a také získáváním financí z nekalého podnikání. Právě část takto získaných peněz byla použita mimo jiné i na provozování národní letecké společnosti. Svými politickými i nepolitickými kroky si kubánský prezident vytvořil mnoho nepřátel, což o několik let později vyvrcholilo v kubánskou revolucí, která silně dopadla i na národní aerolinky.

Lockheed L-1049G


V první polovině 50. let se však společnosti zatím stále dařilo dobře. Její vedení, vědomo si atraktivnosti ostrova jako turistického cíle, zaměřovalo svoji nabídku zejména na americké turisty. Byly vytvořeny dovolenkové balíčky tzv. Tropicana flights, které v sobě zahrnovaly například letenku Miami - Havana, pobyt v hotelu, transport z/na letiště a další položky. Na palubách se také začal objevovat jeden z prvních in-flight magazínů. Časopis Aeroguía Cubana obsahoval mnoho fotografií a článků o ostrově, místních atrakcích a památkách. Cestujícího ho dostávali zdarma na všech mezinárodních linkách a mnoha vnitrostátních.

V roce 1957 došlo ke změně loga společnosti, ale hlavní událostí roku bylo rozhodnutí o objednání nových proudových strojů Boeing 707-100 s možností nákupu dalších.

Flotila byla rozšířena i o typy Vickers Viscount 800 a Bristol Britannia 318. Na palubách byl skvělý servis a společnost byla u cestujících oblíbená. Bohužel však, podobně jako například v Československu, k naplnění smělých plánů vedení společnosti nedošlo. Pokračující kubánská revoluce zasáhla i národního dopravce, když ve druhé polovině 50. let došlo k několika únosům strojů společnosti Cubana.

Během prvních dvaceti let působení letecké společnosti došlo při jejím provozu i k několika dalším fatálním leteckým nehodám. K nejtragičtějším incidentům bezpochyby patřily pády strojů Douglas DC-4 v letech 1951 a 1952, při nichž zahynulo dohromady více než 60 lidí.

DC-4


Po převzetí moci Fidelem Castrem v roce 1959 a útěku exprezidenta Batisty z ostrova, ze zamýšleného nákupu amerických proudových strojů sešlo. Nákup se uskutečnil až v roce 1972. Nešlo však o Boeingy, ale o sovětské Iljušiny Il-62.

O následujících padesáti letech fungování společnosti pojednává druhá část článku, která následuje…

Martin Tatek 6. 12. 2011

Zdroje :

Pěnkava J. : Letecké společnosti v Praze - historie a současnost leteckého provozu, s. 92-93
Wood-Turner B. : Kubánská evoluce, Flying revue 1/2010, s. 32-39

www.cubana.cu
www.cubaaereo.com/pilot.asp
www.atsolutions.cz
www.urrib2000.narod.ru/Civ0-e.html
en.wikipedia.org
cz.wikipedia.org

Fotografie :

fuckyeahlatinamericanhistory.tumblr.com/
www.urrib2000.narod.ru/Civ0-e.html

pokračování na 2. část "Pod nadvládou komunistů…" >

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na stránku Profily leteckých společností   

> Sběratelské materiály Cubana <