Kódové označení hlavního pražského letiště se nemění
Historická změna názvu mezinárodního Letiště Praha na Letiště Václava Havla Praha - Vaclav Havel Airport Prague upoutala pozornost širší veřejnosti z více důvodů a pohledů. V médiích sice převládala hlediska politická, avšak téma bylo rozebíráno v mnoha různých souvislostech a inspirovalo i řadu asociací a úvah, jimiž se naše média běžně rozhodně nezabývají. Konkrétně máme na mysli kódová značení dopravních letišť, od nichž se někteří přesunuli k imatrikulacím letounů a v této souvislosti byla po čase opět vytažena i "karta" s atraktivním kódem "OK" na trupech českých letadel.
Fakt, že metropolitní Letiště Praha, hlavní a největší letiště s mezinárodním provozem v České republice bylo oficiálně přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha - Vaclav Havel Airport Prague, nemá a nebude mít větší vliv na jeho provozní záležitosti. Samozřejmě s sebou nese zvýšené výdaje kvůli změnám nápisů na a v terminálech a všech místech, kde jsou umístěny, a to nejen v Praze, ale také v zahraničních kancelářích, neboť pražské letiště je hlavní vstupní branou do České republiky pro ty, kteří se rozhodli pro leteckou dopravu. Změny se týkají všech oficiálních tiskopisů, propagačních tiskovin a předmětů, samozřejmě musely být změněny také webové stránky letiště. Obecně se změny týkají všeho, kde se muselo jméno Václav Havel nově objevit.
Provozu letiště jako takového se ale změna jeho názvu nedotkla a nedotkne. Ostatně vyjádřili to i samotní řečníci při slavnostním programu, který byl ke změně názvu na letišti zorganizován. Z jejich proslovů bylo zřejmé, že se jedná o záležitost ryze politickou a symbolickou. Změna názvu se nepromítne ani do změny kódů letiště, pod kterými je evidováno u dvou důležitých mezinárodních organizací, ICAO (kód LKPR) a IATA (kód PRG).
Příklad od sousedů V minulém pojednání jsme si jako jeden z příkladů letišť, která ve svém názvu nesou jméno nějaké osoby, uvedli Letiště Franze Josefa Strauße Mnichov. Toto nové mnichovské mezinárodní letiště zahájilo provoz v květnu 1992 namísto bývalého letiště Riem, které bylo uzavřeno krátce před půlnocí o den dříve. Nese jméno Franz Josef Strauss, kterého mnoho lidí bere jako kontroverzního politika, na druhou stranu ale sám byl soukromým pilotem, osobně se angažoval ve prospěch "evropského" leteckého průmyslu, je považován za jednoho z "otců-zakladatelů" společnosti Airbus a sloužil jako první předseda její dozorčí rady.
Faktem ovšem je, že použití jeho plného jména v názvu letiště je poměrně neobvyklé a je skutečně určitým politickým gestem, jakýmsi vnějším znakem a záležitostí image. Samotná společnost, která letiště vlastní a provozuje, se nazývá Flughafen München GmbH, označuje se jako "M - Flughafen München", anglicky "M - Munich Airport". A stejně tak naprostá většina lidí nejen v Mnichově a okolí používá termín "Flughafen München" (Munich Airport), někdy "Flughafen München II", aby ho odlišili od letiště původního. Zaměstnanci používají také kódové označení IATA - MUC. Ten je stále stejný. A nezměněn zůstal také kód ICAO, který je od počátku EDDM, platil tedy i pro původní letiště Munich-Riem, které bylo v provozu od roku 1939.
Kódy vybraných letišť v České republice
1. Naše mezinárodní letiště s přístrojovým provozem (VFR/IFR):
Letiště
ICAO
IATA
poznámka
Praha-Ruzyně
LKPR
PRG
naše hlavní letiště, nově nese jméno Václava Havla
Brno-Tuřany
LKTB
BRQ
pravidelný provoz
Karlovy Vary-Olšová vrata
LKKV
KLV
pravidelný provoz, zajímavě modernizováno
Ostrava-Mošnov
LKMT
OSR
pravidelný provoz, zajímavě modernizováno
Pardubice
LKPD
PED
nepravidelný provoz, smíšený civilní a vojenský
Kunovice (Uherské Hradiště)
LKKU
UHE
soukromé, nepravidelný provoz
Vodochody
LKVO
VOD
soukromé, nepravidelný provoz
2. Další letiště v Praze:
Letiště
ICAO
IATA
poznámka
Letňany
LKLT
nemá
soukromé, nepravidelný provoz, pouze VFR
Kbely
LKKB
nemá
vojenské, VFR/IFR
3. Některá další česká letiště, která se zapsala do historie naší civilní letecké dopravy:
Letiště
ICAO
IATA
poznámka
Mariánské Lázně
LKMR
MKA
nepravidelný provoz, pouze VFR
Liberec
LKLB
nemá
soukromé, provoz pouze VFR
Holešov
LKHO
GTW
provoz pouze VFR; bylo zrušeno
Poznámka:
IFR - Instrument Flight Rules, let podle přístrojů, kdy je možno realizovat let i za zhoršených meteorologických podmínek, kdy počasí neumožňuje let za viditelnosti (VFR); pilot se řídí podle údajů přístrojů, bez možnosti vizuální kontroly pohledem z okna kokpitu, a udržuje rádiové spojení se stanovištěm řízení letového provozu, které odpovídá za dodržování rozestupů mezi letadly a případně také za odstup od země.
ICAO
International Civil Aviation Organization, Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ve francouzštině OACI - Organisation de l'Aviation Civile Internationale), je specializovanou mezivládní agenturou Organizace spojených národů se sídlem v kanadském Montrealu, která pomáhá regulovat mezinárodní civilní letectví.
Vytváří mezinárodní normy, kodifikuje principy a techniky mezinárodní letecké navigace a podporuje plánování a rozvoj mezinárodní letecké dopravy, aby byl zajištěn bezpečný letecký provoz. Vydává také předpisy a doporučené postupy. Zabývá se mnoha oblastmi letecké dopravy, infrastrukturou, předletovými prohlídkami, prevencí protiprávních činů, postupy, které mají usnadňovat mezinárodní civilní letectví. Definuje ale také protokoly pro vyšetřování leteckých nehod, spolupracuje s orgány a institucemi zabývajícími se letectvím a bezpečností letecké dopravy v zemích, které podepsaly Úmluvu o mezinárodním civilním letectví.
ICAO také realizovala přehledné uspořádání všech letišť s civilním provozem, vytvořila propracovaný kodifikovaný systém, který samozřejmě postupně aktualizuje, neboť vznikají nová letiště a některá jsou zrušena a beze změn není ani politická mapa světa - také státní útvary vznikají a zanikají. Mezi publikacemi a katalogy, které ICAO pravidelně vydává, je tudíž také ročenka Location Indicators - Air Traffic Control. Ta obsahuje mapu s označením regionů, které tvoří první písmeno jednoznačného čtyřmístného kódu každého letiště. Tyto kódy se používají ve veškeré oficiální dokumentaci, komunikaci, na leteckých mapách atp. atd.
Koncepce kódování letišť podle ICAO má systematicky propracovanou strukturu. První dvě písmena ve čtyřmístném označení se týkají regionu a státu, druhá dvojice písmen označuje určité konkrétní letiště v daném státu. I kódy zemí jsou od samotného začátku až dosud přidělovány přísně systematicky: první písmeno označuje část planety Země, region na jednotlivých kontinentech, druhé písmeno pak označuje v příslušném regionu jeden konkrétní stát.
ICAO - Rozdělení světa:
Protože států je mnoho a kontinetů jen šest, případně sedm, rozdělíme-li Ameriku na Severní a Jižní, nejsou regiony podle ICAO zcela shodné se zeměpisným rozdělením pevniny. Můžeme si to ukázat na evropských státech. Mapa ICAO rozdělila Evropu na víceméně severní část a státům v této oblasti přidělila jako první písmeno E, zatímco státům ve víceméně jižní části Evropy a Izraeli přidělila písmeno L. To je tedy písmeno označující region.
Druhé písmeno značí stát. Izrael má také L, tudíž kódová označení jeho letišť začínají dvojicí písmen LL. Československo (Československá republika, ČSR) dostala označení K (C, to dostal Kypr - Cyprus). První dvojčíslí našich letišť bylo, je a bude LK, neboť i po rozdělení ČSFR si nástupnická Česká republika nadále zachovala LK, zatímco Slováci dostali Z. Písmeno S má Švýcarsko, tudíž obdobné to bylo po "rozmetání" Jugoslávie: Slovinkso má J, Srbsku-Černé Hoře bylo přiděleno Y. A další příklady? Rakousko má logidky O, byť čisté, "nepřehlasované" - Österreich. A zajímavostí je také přidělení značky LX nikoli Lucembursku, nýbrž britskému Gibraltaru; Luxemburk má EL, neboť je v severoevropské grupě.
IATA
Vedle ICAO fungují ještě další organizace s mezinárodní působností, a to IATA - International Air Transport Association, Mezinárodní asociace leteckých dopravců, což je obchodní organizace sdružující letecké dopravce se sídlem v Montrealu, nebo CANSO - Civil Air Navigation Services organizace, organizace poskytovatelů leteckých navigačních služeb se sídlem na nizozemském mezinárodním letišti Amsterdam Airport Schiphol, anebo také IACA - International Air Carrier Association, sdružující charterové dopravce a sídlí v Bruselu. Tyto tři jmenované organizace jsou, obdobně jako další nejmenované, profesní sdružení, která zastupují konkrétní letecké zájmy, kdežto ICAO je orgánem Organizace spojených národů.
Také IATA, tedy Mezinárodní asociace leteckých dopravců, používá kódovaná označení letišť, a to trojmístná. Je to výhodné, neboť tyto kódy využívají letečtí dopravci pro označení letišť ve svých letových řádech, rezervačních systémech a také pro označení a třídění zavazadel atp. atd. Kódy letišť podle IATA nejsou jen trojmístné, mají také jinou, jednodušší strukturu - zpravidla se jedná o zkratku názvu letiště, což do systému přidělování vnáší prvek nahodilosti. Jako příklad vezměme česká a moravská letiště s mezinárodním provozem: Praha = PRG, Brno = BRQ, Karlovy Vary = KLV, Ostrava = OSR, Pardubice = PED.
A proč mají česká letadla označení OK?
I tato otázka se v některých médiích "vynořila" v souvislosti s přejmenováním Letiště Praha, i když s ním vůbec nesouvisí. Ale budiž, je to otázka zajímavá, úplně přesně na ni odpovědět je velmi těžké. Tedy - má-li to být tak říkajíc zcela vyčerpávajícím způsobem včetně doložení příslušných dokumentů. Ale od začátku.
Pro označení civilních letadel slouží imatrikulační kódy, registrační či poznávací značky, chcete-li. Imatrikulaci přidělují a evidují v rejstříku národní letecké úřady jednotlivých států. Její provední i umístění určují mezinárodní předpisy, stanovené ICAO - Mezinárodní organizací pro civilní letectví, která také podle svého systému přiděluje kódová označení jednotlivým státům. Tento kód tedy určuje jednak státní příslušnost letadla a následuje rejstříková poznávací značka toho kterého jednotlivého letadla. Kód státní příslušnosti vychází z volacích znaků, které byly přiděleny Mezinárodní telegrafní unií, respektive jak bylo dojednáno na konferencích mezinárodních výborů, které se konaly postupně od roku 1920.
Základy byly ovšem položeny už mnohem dříve. Už v roce 1910 se v Paříži konala první konference zaměřená na mezinárodní právní aspekty létání. Zúčastnilo se 20 evropských států. Československo ještě neexistovalo. Byl vytvořen návrh úmluvy upravující pravidla leteckého provozu včetně evidence a registračních značek letadel. Konference ale celkově nebyla příliš úspěšná, poněvadž se zástupci států nedokázali shodnout v otázkách rovnoprávného využití vzdušného prostoru. Dohoda nebyla ratifikována. Možná už byly spřádány válečné plány.
Každopádně vypukla první světová válka a otázky mezinárodního leteckého provozu bylo možno řešit až po jejím ukončení. A skutečně letecká doprava byla jedním z bodů jednání Pařížské mírové konference, ze které vzešla Pařížská úmluva. Tu v říjnu 1919 podepsalo 27 států a její součástí byla i pravidla pro označování a registraci civilních letadel. Zvolen byl pětiznakový kód velkých písmen latinské abecedy - verzálek. První, samostatné písmeno bylo kódem státu a za pomlčkou byla skupina čtyř písmen, ze kterých mělo být alespoň jedno samohláska. Tento systém značení vycházel z volacích znaků používaných pro rádiové spojení podle Londýnské úmluvy z roku 1912.
Československo mělo přiděleno písmeno L. Za pomlčkou bylo písmeno B a následoval trojpísmenný kód, který určoval, o jaký konkrétní letoun se jedná, kdy byl zapsán do registru a jaké je jeho pořadí ve flotile daného typu letounů. Tak například první letouny ČSA - Československých státních aerolinií, Aero A-14/Hansa C. I Brandenburg) měly imatrikulaci L-BARA, L-BARB, L-BARC, L-BARD, …. až L-BARW. Vývoj se ale nezastavil, v roce 1925 byl zřízen Mezinárodní telegrafní poradní výbor (CCIT), který s výborem pro radiové vysílání (CCIR) zodpovídal za koordinaci technické studie, testy a měření, prováděné v různých oblastech telekomunikací a za vypracování mezinárodních norem.
A v roce 1927 na mezinárodní konferenci o radiotelegrafii ve Washingtonu bylo rozhodnuto o přidělení frekvenčních pásem, řadě rádiových služeb, ať už šlo o pevné stanice, námořní a letecké, o otázky vysílání, amatérské a experimentální využití a podobně, ale také o zajištění větší efektivity provozu s ohledem na rozšíření radiokomunikačních služeb a na technické odlišnosti různých druhů služeb. Organizace ITU provedla také revizi mezinárodních předpisů pro radiový provoz včetně volacích znaků a následně v roce 1929 mezinárodní komise pro civilní letectví upravila také pravidla pro imatrikulace letadel do podoby, jak je určují i současné předpisy.
A protože Československo mělo přidělen mezinárodní radiový volací znak (callsign, prefix) OK ("OTO KAREL"; a jako druhý OL), bylo rozhodnuto, že značka OK bude použita jako označení státu i v případě československých civilních letounů. Ke změně došlo v roce 1930. A tak třeba letouny ČSA Aero A-23, které do té doby nesly označení L-BAAA, L-BAAB, L-BAAC, … až L-BAAG, byly přeznačeny na OK-AAA, OK-AAB, … a tak dále. A letouny ČLS - Československé letecké společnosti Avia BH-25, které do té doby nesly označení L-BABA, L-BABB, L-BABC, … až L-BABF, byly přeznačeny na OK-ABA, OK-ABB, … a tak dále, tedy s výjimkou L-BABD, ten byl v roce 1929 po havárii zrušen.
Aero A-35 ČSA OK-AUB; foto: ČSA
Pravda, jako příběh je tento popis velmi suchý, nezáživný. Snad proto se traduje, že to "OK" na "našich" letounech, v němž lze samozřejmě vidět ono americké "ou-kej", nebylo Československu přiděleno na základě propracovaného systémového klíče, ale tak, že československá delegace přijela pozdě na sjezd, na kterém se označení států "dohadovala", proto už byl kód CS, který Češi a Slováci chtěli, zabraný Španěly na počest krále Carlose. Naše delegace tedy dala "hlavy dohromady" a jala se vymýšlet (sic!) označení úplně jiné, neméně originelní.
Vedoucím delegace měl být buďto Otakar Koudelka, nebo dokonce Otakar Kašpar, možná příbuzný průkopníka českého letectví ing. Jana Kašpara, a tak posloužily iniciály jeho jména. Džin byl z lahve vypuštěn, "tichá pošta" koná své dílo. A lid se baví. Pobavil mě názor, který tuto story vtipně dokreslil: Ještě, že se nejmenoval ten guru české delegace Karel Oulický... Také nás může napadnout, že dnešní česká delegace by nabídla zajímavý úplatek, neboť "každý má svou cenu". Nakonec se podle této myšlenkové konstrukce se Španěly "dohodli" Portugalci, neboť kód Španělska je EC a CS má Portugalsko.
Fakta jsou taková, že systém přidělování "callsigns" byl dlouhodobě připravován a už v dubnu 1913, kdy ještě Československo neexistovalo, měl jasný systém, který kupříkladu znaky CRA až CTZ přičlenil Portugalsku a jeho koloniím, EAA až EGZ byly vyhrazeny Španělsku a jeho koloniím a OGA až OMZ + UNA až UZZ pak Rakousku-Maďarsku (Uhersku) a Bosně-Hercegovině. Vývoj, i když ho přerušila 1. světová válka, nebyl ponechán nahodilostem, a i když byla během doby realizována řada změn, byly systematické a koncepční. I díky tomu slouží kódy s malými úpravami dodnes.
ČSA Airbus A319 OK-PET: foto Jan Pěnkava
A opět jako v případě kódového označení letišť podle ICAO, po rozdělení ČSFR si Česká republika jako nástupnický stát ponechala kód/volací znak OK, kdežto Slovensku byl přidělen kód OM. Tehdy prostý lid samozřejmě hned začal říkat, že to znamená OK = Oblast Klausova a OM = Oblast Mečiarova. Lidová tvořivost má fantazii bez hranic a to je dobře. Ale teď už zase vážně. Faktem je, že v České republice imatrikulace přiděluje a rejstřík civilních letounů spravuje Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy. A trojice písmen v registraci za kódovým označením státu OK znamená rok zápisu do rejstříku, označení typu letounu a pořadí typu ve flotile.
Pro AFC a Technet.cz zpracoval Jan Pěnkava říjen 2012
