V roce 1949 byl přerušen provoz na lince do Bělehradu a místo něj byly zahájeny pravidelné lety do Bukurešti. Dne 15. května 1949 společnost převzala první čs. letoun Aero Ae-45 HA-AEA. Stroje tohoto typu byly brány jako náhrada Po-2 pro aerotaxovou dopravu. Ve stejném roce byla také zkušebně zahájena spolupráce při ošetřování zemědělských ploch, zejména vinic pesticidy a fungicidy, postřiky z letadel Po-2. V dubnu 1950 byl 21místný Li-2 přebudován na 14místný, čímž vznikl větší prostor pro přepravu nákladů (až 2 t zboží). Ve stejném roce byla dokončena výstavba letiště Ferihegy vybaveného betonovou VPD dlouhou 2,5 km. Jeho slavnostní uvedení do provozu se uskutečnilo 7. května. Společnost také dále zvyšovala počet letounů Li-2 ve své flotile: 1. listopadu 1951 převzala dalších pět (HA-LIO, -LIP, -LIM, -LIN a -LIW) a další tři přibyly 19. října 1952 (HA-LIQ, -LIS a -LIT).

Důležitým mezníkem v historii společnosti je rok 1954. Nejenže v něm dosáhla velmi slušných výsledků zejména v rámci vnitrostátní přepravy, jejíž síť již tvořilo 11 pravidelných linek, ale zejména: v tomto roce SSSR ukončil své přímé působení v maďarské civilní letecké dopravě. Dohoda o ukončení společného podniku byla sjednána 6. listopadu a smlouva, která ji stvrdila, byla podepsána 25. listopadu v Moskvě. Vláda Maďarské lidové republiky zřídila Magyár Légiközlekedési Vállalat - MALÉV (Hungarian Air Transport Company), která jako legální nástupce maďarsko-sovětského podniku zahájila svoji činnost hned 26. listopadu a nadále byla smluvně navázána na ministerstvo pošt a komunikací. V té době také na poštovních linkách postupně nahradila zastaralé Po-2 letouny Ae-45. V prosinci 1954 byly dva Po-2 HA-POG a -POH vyčleněny jako cvičné.

V roce 1957 flotilu společnosti posílily 24místné letouny Iljušin Il-14M: jako první byl na letišti Ferihegy 11. dubna převzat HA-MAA a 8. července následovaly další dva (HA-MAB a -MAC). Tento typ také otevřel pravidelnou linku do Moskvy. V roce 1958 byly zahájeny pravidelné lety do Amsterdamu, Kodaně, Bruselu, Tirany a o další rok později do Stockholmu (s mezipřistáním v Berlíně) a Curychu. Dne 8. března jí byly dodány první stroje Il-14P (HA-MAD až -MAE) montované v tzv. "východním" Německu, se kterými zahájila lety na trase Budapešť - Praha - Brusel ve spolupráci se společností SABENA. Další Il-14P následovaly: 21. dubna HA-MAF, 15. května HA-MAI a 30. května HA-MAH. V roce 1959 společnost plánovala nákup letounů typu Il-18 a pět Li-2 bylo postupně přebudováno na celonákladní. Od 15. února 1960 byla v provozu pravidelná linka Budapešť - Frankfurt - Brusel a 1. dubna společnost na letišti Ferihegy převzala první stroj Il-18 pro 89 cestujících (HA-MOD) a následující den druhý (HA-MOA). Letouny Il-18 byly v 60. letech přebudovány na 105místné. Ve druhé polovině roku zahájila právě těmito letouny nové linky - do Paříže, Říma a o rok později i Londýna (s mezipřistáním v Bruselu). Její letní letový řád v roce 1960 nabízel pravidelné spojení do 17 měst v 16 zemích, o rok později už do 25 měst v 18 zemích. Dne 17. září 1963 byla otevřena první linka směřující mimo Evropu: Budapešť - Athény - Káhira. Společnost postupně omlazovala a modernizovala svoji letadlovou flotilu: vyřazovala letouny Li-2 (poslední v polovině prosince 1963) a přebírala další stroje Il-18 (1. dubna 1961 HA-MOC, 12. června 1963 HA-MOF a 21. června 1965 Il-18D HA-MOI). 

Od 1. ledna 1964 společnost vystupovala s názvem zjednodušeným na MALÉV - Hungarian Airlines. Její výkony byly rok od roku vyšší, rozrůstala se síť pravidelných linek a zvyšoval se i počet charterových letů. Například 21. dubna 1965 byl zahájen provoz na pravidelné lince Budapešť - Athény - Nikosie - Damašek a 11. května do Dubrovníku a Záhřebu. Závěrem roku 1968 společnost převzala první dva letouny Tupolev Tu-134: 22. prosince HA-LBA a 28. prosince HA-LBC (další následovaly v následujících letech a od roku 1971 již ve verzi "A"). Letní letový řád v následujícím roce nabídl další nové spoje, například Budapešť - Kodaň - Oslo nebo Budapešť - Vídeň - Tunis. Ovšem provoz na vnitrostátních linkách byl ukončen, nebyl rentabilní. Dne 30. dubna 1969 byla společnost přijata do organizace IATA.

V první půli 70. let společnost doplňovala svoji flotilu nejen letouny Tu-134A, ale také již prvními Tu-154 (první na letišti Ferihegy převzala 5. září 1973 HA-LCA, ketrý 13. září uskutečnil první obchodní let se 109 pasažéry do Moskvy). Od roku 1974 létala všechna její letadla v novém barevném schématu, představeném na typu Tu-154. Letouny Tu-154 od dubna 1974 létaly na linkách do Moskvy, Londýna, Bejrůtu,Paříže, Helsinek, Říma, Damašku, Frankfurtu a Nikósie. Do Prahy létaly zejména stroje Il-18, které byly vystřídány Tu-134 (později k nám střídavě přilétaly spolu s Tu-154B-2). Ruku v ruce s modernizací letadlové flotily společnost inovovala také své služby, způsob odbavování a v dubnu 1976 bylo rozhodnuto o nové výstavbě na letišti Ferihegy. Už 20. července 1979 byla dokončena stavba nového příletového terminálu na starém letišti a zahájeny práce na nové VPD. 16. listopadu 1983 byl slavnostně položen základní kámen Ferihegy 2 a 28. října 1985 byl nový terminál slavnostně uveden do provozu. Zpočátku sloužil výhradně společnosti Malév, ale od 28. října 1990 už také společnostem Air France a Lufthansa.

Na krátké trati společnost zařadila letouny Jakovlev Jak-40. Koncem sedmdesátých let plánovala zakoupení dalších letounů sovětské výroby, zvažován byl také typ Iljušin Il-62M, ale z plánů již sešlo. A tak jsme na Ruzyni mohli 11. ledna 1989 poprvé spatřit Boeing 737-2Q8 HA-LEA v nových barvách společnosti Malév, která si jej pronajala od irské leasingové společnosti GPAG spolu s dalšími dvěma stroji: Boeing 737-2M8 a Boeing 737-2T5 (HA-LEB a HA-LEC). Převzala je v listopadu a prosinci 1988. Následovaly tři letouny Boeing 737-3Y0 HA-LED, HA-LEF a HA-LEG. První z nich byl 1. dubna 1991 HA-LED a v Praze jej společnost představila 21. dubna stejného roku. Dne 29. ledna 1989 dosloužil její poslední letoun Il-18. Ve stejné době se rozvinula úzká spolupráce se společností TNT - Thomas Nationwide Transport , zabývající se expresní přepravou zásilek zejména letouny BAe 146. Dne 21. října 1988 byl založen společný podnik TNT - Malév Express Cargo, ve kterém maďarská společnost vlastnila 40 % akcií , TNT také 40 % a zbylých 20 % maďarské zemědělské, průmyslové a bankovní podniky. Společnost si pronajala letoun BAe 146-200QT HA-TAB a 5. prosince 1988 zahájila pravidelný provoz na trati Budapešť - Linec - Kolín n. Rýnem. Následovaly linky do Paříže, Londýna a Lutonu včetně rozšíření služeb.

Letoun HA-TAB jsme mohli vidět na ruzyňském letišti například dne 4. července 1990, kdy do Prahy přepravil zásilku kuřátek. Spolupráci v rámci tohoto společného podniku však společnost Malév již ukončila. Pro své dálkové trati, na nichž podle původního plánu měly sloužit sovětské Il-62M, převzala jen jeden do víceméně zkušebního provozu: Il-62M HA-LIA. Pak se již zaměřila na stroje americké provenience a 26. dubnu 1992 převzala Boeing 767-375ER HA-LHC, ke kterému 10. a 17. května 1993 připojila dva stroje Boeing 767-27G(ER) HA-LHA a HA-LHB.

V polovině 90. let společnost začala vyřazovat zbylé Tu-134 a nahrazovat je letouny Fokker 70 (první tři získala pronájmem od ILFC, vůbec první z nich převzala na letišti Ferihegy 21. prosince 1995 HA-LMA). Letouny mají kabiny v uspořádání s obchodní a ekonomickou třídou s tím, že počet míst je možno snadno regulovat posuvnou přepážkou, a dvě kuchyňky. Společnost Malév se snaží, jak jinak, směřovat k prosperitě. Proto se v ní uskutečnily mnohé změny, reorganizace a také privatizace, jejíž první fáze byla dokončena v březnu 1993, přičemž si maďarští investoři ponechali 51 % základního kapitálu, aby byl zachován charakter národního přepravce. V té době byla také zahájena úzká spolupráce se společností Alitalia, která získala 35 % podíl v maďarském přepravci. Nadějně se vzájemná spolupráce rozvíjela až do roku 1997. V tomto roce se italský vlajkový přepravce dostal do červených čísel a jedinou možností záchrany společnosti byla subvence ze strany státu. Tuto pomoc Evropská komise schválila pod podmínkou, že dojde k restrukturalizaci Alitalia a odprodání podílů v zahraničních společnostech. Podíl odkoupila zpět maďarská vláda a privatizace společnosti byla opět na začátku. Podle posledních zpráv by měl být podíl v Malev ještě v tomto roce odprodán některé z významných světových společností.

Jan Pěnkava

Letadlový park Malév

Sběratelské materiály společnosti Malev