Airbus A330
ANGLIE, FRANCIE, NĚMECKO, ŠPANĚLSKO


Airbus A330-203 KLM - Royal Dutch Airlines PH-AOA Měřítko 1:200

Airbus A330-203 QANTAS-oneworld VH-EBL Měřítko 1:500

Airbus A330-223 Swissair HB-IQL Měřítko 1:400

Airbus A330-223 TAP Portugal - Star Alliance CS-TOH Měřítko 1:500

Airbus A330-243 Emirates A6-EAR Měřítko 1:500

Airbus A330-343X Thai Airways International HS-TEP Měřítko 1:500

Airbus A330
je široko-trupé (wide-bodie) dvoumotorové velkokapacitní dopravní letadlo určené pro střední a dlouhé tratě. Firma Airbus sídlící ve Francouzském Toulouse ke konci roku 2009 vyrobila a dodala na trh více než 1100 těchto strojů. Hlavní devizou letounu je jeho nízká spotřeba a velký dolet. Letadlo je vyrobené přímo podle požadavků leteckých společností.
A330 byl vyvíjen ve stejné době jako čtyřmotorový A340. Trup a křídla A330 jsou prakticky identické s trupem a křídly typu A340, liší se pouze počtem a typy použitých motorů. A330 zdědil základní konstrukci trupu po Airbusu A300 a to jak přední sekci (nos a kokpit) a systém fly-by-wire z Airbusu A320.
A330-323X Korean Air HL7554 ( Foto ©: WOM ) Airbus od počátku vyvíjel A330 se záměrem prosadit se na trhu letounů ETOPS (Extended-range Twin-engine Operational Performance Standards), což jsou stadardy, které popisují regule Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), které upravují podmínky, za kterých mohou být novější dvoumotorová dopravní letadla provozována na tratích, kde se letoun v určitém bodě ocitne ve vzdálenosti větší než 60/120/180 a nebo 240minut letu od nejbližšího letiště.
To umožňuje dvoumotorovým dopravním letadlům Boeing 737, 757, 767, 777 a Airbus A300, A310, A320, A330 létat na dálkových tratích (speciálně přes oceány, pouště nebo polární oblasti), které byly dříve pro dvoumotorové letouny z bezpečnostních důvodů uzavřeny.
V listopadu 2009 se Airbusy řady A330 staly prvními letouny s označením ETOPS-240 (dosud jediné dvoumotorové letadlo s tímto označením).
V průběhu osmdesátých let letecké společnosti požadovaly nový letoun jako náhradu za dosluhující McDonnell Douglas DC-10. Projekt Airbus A330-300 byl zahájen v roce 1987 a první letouny byly uvedeny do provozu v roce 1994. Projekt A330-200 byl zahájen v roce 1995 a zaveden do provozu v roce 1998 ve verzi osobní, nákladní a tanker. A330-300 má trup dlouhý 63.6 m a dolet až 10.500 km, A330-200 má trup o délce 59.0 m a dolet až 12.500 km.
Na 80 leteckých společností nebo firem v současné době provozují letouny A330. Mezi nejvýznamnější patří: Cathay Pacific z Hong Kongu (32), Delta Air Lines (32), Emirates (29), Qatar Airways (29) a China Eastern Airlines (20) kusů.

Vlevo: A330-243 Aeroflot VQ-BBF ( Foto ©: Karel Zápotocký )
Vpravo: A330-243 Emirates A6-EAS ( Foto ©: Karel Zápotocký )

Airbus A300-300

A330-300 byl vyvinut jako náhrada za A300. Je založen na prodlouženém trupu původního A300-600, osazen novým křídlem, novými ocasními plochami a fly-by-wire softwarem.
Projekt A330-300 byl zahájen v roce 1987 a uveden do provozu v roce 1994 (Air Inter). A330-300 má kapacitu 295 cestujících při uspořádání ve třech třídách (335 cestujících ve dvou třídách a 440 cestujících v jedné třídě) při doletu 10.500 km. Při přepravě nákladu je kapacita A330-300 srovnatelná s kapacitou Boeingu 747.
A330-323X Korean Air HL7585 ( Foto ©: WOM ) První dodávka byla uskutečněna 30.prosince 1993 pro společnost Air Inter. První komerční let se uskutečnil dne 17. ledna 1994 pro Air Inter na trati Paříž (Orly) - Marseille se sedačkovou kapacitou 412 cestujících.

Časová osa projektu Airbus A300-300:

Zahájení projektu: 1987
Roll-out: 14. října 1992 (pohonné jednotky GE CF6-80E1A2).
První let: 2. listopadu 1992
Certifikace (JAA /FAA): 21. října 1993 (pohonné jednotky GE CF6-80E1A2).

Mezi významné letecké společnosti, které A330-300 provozují, patří: Aer Lingus, Air Canada, Air Transat, Asiana Airlines, Cathay Pacific Airways, China Airlines, Dragonair, Garuda Indonesia, Korean Air, Lufthansa, Malaysia Airlines, Northwest Airlines, Philippine Airlines, Qantas, SAS, SN Brussels Airlines, Thai Airways International, US Airways, Singapore Airlines, My Travel Airways, Vladivostok Air, Swiss International Air Lines

Vlevo: A330-302X Qatar Airways A7-AEC ( Foto ©: Milan Cibulka )
Vpravo: A330-323X US Airways N276AY ( Foto ©: Milan Cibulka )

Vlevo: A330-302E Finnair OH-LTO ( Foto ©: Milan Cibulka )
Vpravo: A330-343X My Travel Airways OY-VHK ( Foto ©: Milan Cibulka )

A330-300 sedačkový plán Korean

video: Emirates Airbus A330-243 TAKE OFF

Airbus A300-200

A330-200 byl vyvinut zčásti jako náhrada za A300-600R. Stal se konkurentem Boeingu 767-300ER. Oproti verzi -300 byla svislá ocasní plocha zvětšena, aby se uchovala její účinnost i při zkráceném trupu. Kapacita palivových nádrží byla zvýšena. Maximální vzletová hmotnost MTOW byla zvýšena na 230 tun. Typický dolet s 253 cestujícími v uspořádání tří tříd je 12.500 km.
Airbus zahájil vývoj v listopadu 1995. První let: 13. srpna 1997 s motory General Electric CF6-80E1A2. Certifikace ( JAA/FAA): 31. března 1998 s motory GE CF6-80E1A2. První dodávka: 29.dubna 1998 Canada 3000.
Pohonné jednotky, které používá typ A330-200 jsou identické s motory, které se používají u typu A330-300 jsou GE CF6-80, Pratt & Whitney 4000 serie a nebo RollsRoyce Trent 700.
A330-200 Emirates 2D Pohon zajišťují dva dvouproudové motory od výrobců: General Electric CF6-80E, Pratt & Whitney PW4000 nebo Rolls-Royce Trent 700. Všechny motory mají povolen provoz podle standardu ETOPS-180/240. Prvním zákazníkem byl ILFC/Canada 3000, který si A330-200 převzal v dubnu 1998.
A330-200 se od počátku velmi dobře prodávaly, např. v roce 2004 se jich prodalo 23 kusů oproti 9 kusům Boeingu 767. Výsledkem bylo, že Boeing požádal Rolls Royce a GE, aby vyvinuly motory, které umožní projektovanému Boeingu 787 být o ještě o 15% ekonomičtější než A330-200.

Letecké společnosti, které používají A330-200 jsou např. Aer Lingus, Aeroflot, Air France (a KLM), Air Transat, Austrian Airlines, Sri Lankan Airlines, EgyptAir, Emirates, Etihad Airways, EVA Air, Gulf Air, LTU, Lufthansa, Malaysia Airlines, Northwest Airlines, Qantas, Qatar Airways, Air Comet, Avianca, Jet Airways, Swiss International Air Lines, TAM Linhas Aéreas a nejnověji i Turkish Airlines.
Reakcí na připravovaný Boeing 787/8 bylo zahájení vývoje modifikované verze s označením A330-200HGW

Přivítání: 1.7.2010 první pravidelná přímá linka A330-243 Emirates A6-EAL spojující Dubaj a Prahu ( Foto ©: Martin Tatek )

Vlevo: A330-203 KLM PH-AOB ( Foto ©: Milan Cibulka )
Vpravo: A330-243 Emirates A6-EAS ( Foto ©: Milan Cibulka )

A330-200 sedačkový plán Emirates 2 třídy

A330-200 sedačkový plán Emirates 3 třídy

A330-200HGW

V květnu 2009 Airbus ohlásil, že hodlají představit verzi A330-200, která může vzlétat s vyšší hmotností než dosud.
Nová verze A330-200HGW má dolet až 7.200 nmi (13.300 km) s MTOW 238t. Airbus je přesvědčen, že prvních 20 Boeingů 787/8 bude mít MTOW pouze 219.5t a omezený dolet 6.720 nmi (12.450 km). Lepší parametry pro A330-200HGW chce výrobce max. zužitkovat ve svůj prospěch.
Prvním zákazníkem A330-200HGW se stala dne 27. února 2009 společnost Korean Air, která objednala šest letadel s dodávkami o konce roku 2010.

A330-200F

Nákladní verze může letět se 64 tun nákladu více než 4.000 nmiI (7.400 km) nebo 69 tunami více než 3.220 nmi (5.930 km).
První A330-200F byl vyroben v Toulouse dne 20. října 2009 a první let byl uskutečněn dne 5. listopadu 2009.
Airbus obdržel celkem 67 objednávek na A330-200F. Mezi nejvýznamější patří: Aircastle (3), BOC Air (5), Etihad Airways (2), Flyington Freighters (12), Intrepid Air Group (20), MatlinPatterson (6),A330-223 Air Comet EC-KUO ( Foto ©: Karel Zápotocký ) Malaysian Air Link (2), MNG Air (4), OH, Avion LLC (8) a Turkish Airlines (2).

Časová osa projektu Airbus A300-200:

Roll-out: 20. října 2009 (A330-223F 1004 , pohonné jednotky Pratt & Whitney 4170.
První let: 05.11.2009
Certifikace : 09.04.2010 (Pratt & Whitney a Rolls Royce 4170 Trent 772B-60).

Airbus A330 Multi Role Tanker Transport (MRTT)

Je víceúčelový transportní a tankovací letoun nové generace postavený na základě civilního dopravního Airbusu A330-200.Jednou z největších výhod použití A330 jako tankovacího letounu je jeho obrovská kapacita palivových nádrží. 111 000 kg paliva je uskladněno v křídlech, což umožňuje převážet v trupu další náklad až do hmotnosti 43 tun. Množství neseného paliva může být dále zvětšeno instalací podpodlahových palivových nádrží, které nijak neomezují kapacitu nákladového/přepravního prostoru. Další výhodou A330 MRTT je, že dvoumotorový A330 sdílí stejné křídlo jako čtyřmotorový A340. To dovoluje u A330 MRTT využít dva vnější úchytné body, na kterých jsou u A340 vnější motory, pro instalaci tankovacích podvěsů.

Nejvýznamějšími zákazníky MRTT jsou: Australské letectvo (RAAF) si vybralo A330 MRTT, stejně tak jako britské Královské letectvo (RAF) (projekt Future Strategic Tanker Aircraft (FSTA)), aby nahradil starší tankovací letadla. U RAF má nahradit stárnoucí letouny Vickers VC10 a Tristar, u RAAF dopravní/tankovací veterány B707.
Královské letectvo bude letouny používat výhradně s hadicovým tankovacím systémem (probe and drogue), kdežto australské stroje budou vybaveny i ráhnovým tankovacím systémem (refueling boom). Austrálie si původně objednala čtyři letouny s opcí na pátý, ale nakonec se rozhodla pro koupi všech pěti strojů, aby mělo letectvo možnost nasadit na dvou místech po dvou strojích a pátý letoun mít jako zálohu. Americkému letectvu byl nabídnut letoun A330 MRTT jako náhrada za flotilu tankerů KC-135. Nabídka však byla odmítnuta a zakázku vyhrál Boeing se svým KC-767. Později byla objednávka zrušena kvůli zjištění o nelegálních praktikách Boeingu při výběrovém řízení. Tak vznikla další šance nabídnout A330 MRTT pro USAF.

A330-243 BMI British Midland G-WWBM ( Foto ©: Milan Cibulka )

Vlevo: A330-203 Air France F-GZCO ( Foto ©: Milan Cibulka )
Vpravo: A330-223 Northwest Airlines N854NW ( Foto ©: Milan Cibulka )

Důležité nehody a katastrofy

Katastrofy: 3 (celkem 338 mrtvých)

  • 30. června 1994 A330 při zkušebním letu havaroval krátce po vzletu v Toulouse, všichni na palubě zahynuli
  • 1. června 2009 v brzkých ranních hodinách se letadlo A330-200 společnosti Air France (let AF447 z brazilského Rio de Janeira do Paříže) s 228 pasažéry a členy posádky ztratilo nad Atlantským oceánem z radarů. Teprve 6. června 2009 byly objeveny na hladině trosky stroje a těla prvních pasažérů. Příčina nehody zatím není známá. Jedná se o dosud nejhorší letecké neštěstí Air France.
    Dne 1.5.2011 byly konečně nalezeny na dně hlavní trosky letounu včetně FDR. Z prozatimní zprávy BEA vyplývá:
    Po vypnutí autopilota letadlo řídil druhý pilot a kapitán nebyl v kabině (= plánovaný odpočinek v souladu s předpisy). Na třetím sedadle byl přítomen druhý druhý pilot. Kapitán se vrátil do kabiny 90 s po začátku nenormálního průběhu letu.
    Indikátory rychlosti ukazovaly 2 různé údaje ale oba menší, než potřebná rychlost, posléze žádný údaj a opět různé údaje...
    Vícekrát zaznělo varování před pádovou rychlostí. Druhý pilot PŘESTO letoun vedl vzhůru - letoun dosáhl výšky 38.000 stop a protože byl stále prudce přitažen - až 35° vzhůru, tak začal padat. Padal a padal a většina pohybů joystickem druhého pilota byla "nos vzhůru - nos vzhůru", ačkoliv znělo varování před pádovou rychlostí. Motory reagovaly na pokyny pilotů...tah motorů po většinu pádu a v okamžiku dopadu byl pouhých 55 %...
    Vertikální rychlost klesání brzy přešla z 900 m/min až na pád 3 km/min. Celková doba pádu cca 3 a půl minuty. letoun dopadl na hladinu v dopředné rychlosti pouhých 107 uzlů = 198 km/h a vertikální rychlosti 3.326 m/min = 55,4 m za sekundu !
    Vzletová rychlost za standardních podmínek je 296 km/h, rychlost přiblížení na přistání je 268 km/h a přistávací rychlost PŘI MINIMÁLNÍ váze zbývajícího paliva (jen povinné rezervy), ale s 260 cestujícími, je 250 km/h. Letoun startoval s váhou pouhých 200 kg pod MTOW (=max. vzletovou hmotností), takže v této fázi letu byl ještě dost těžký a potřebná min. rychlost byla ještě větší než právěuvedené hodnoty pro přistání.
    ZATÍM VŠE NASVĚDČUJE TOMU, ŽE ŠLO O TRAGICKOU CHYBU PILOTA, IGNOROVAL VÝRAZNÉ opakované VAROVÁNÍ PŘED PÁDEM = STÁLE DRŽEL PŘÍĎ OSTŘE NAHORU.
  • 12. května 2010 A330-200 libyjských aerolinií al-Afrikíja havaroval asi 10 min před přistáním v Tripolisu, všichni na palubě zahynuli (103), kromě osmiletého chlapce z Nizozemí


Nehody: 3 (0 mrtvých)
  • 24. července 2001, 2 A330-243 společnosti Sri Lanka Airlines byly zničeny na zemi příslušníky hnutí Tamilští tygři v Kolambě, Šrí Lanka, společně s A320-200, A340-300 a letkou vojenských letadel. Další dvě letadla, A320 a A340, byla poškozena, ale později opravena.
  • 24. srpna 2001, během letu 236 společnosti Air Transat došlo stroji A330-243 palivo nad Atlantským oceánem a stroj musel překonat vzdálenost 120 km bezmotorovým (klouzavým) letem na letiště na Azorských ostrovech. Nikdo nezahynul, pouze letoun byl mírně poškozen při nouzovém přistání.
  • 7. října 2008 měl vážné technické potíže A330-300 společnosti Qantas. Při letu došlo chybou autopilota k propadu letounu asi o 300 metrů a zranění více než 70 cestujících.
Únosy: 2 (1 mrtvý)

video: A330-300 Copenhagen-Chicago Part 1 Taxi

video: A330-300 Copenhagen-Chicago Part 2 Takeoff

video: A330-300 Copenhagen-Chicago Part 3 Decent

video: A330-300 Copenhagen-Chicago Part 4 Approach

video: A330-300 Copenhagen-Chicago Part 5 Landing

Na dalším videu z cockpitu nehledejte při přistání druhého pilota. Video předvádí, kam až může vyrůst domácí koníček. Výsledný dojem však stojí za to!

video: Kai Tak IGS Runway 13 Landing (Home Cockpit)


Cockpit A330-321 Belgian Air Force CS-TMT ( Foto ©: Metaxa )

Cockpit A330-243 Emirates A6-EKQ ( Foto ©: Janco Nagelhout )

Technická data:
Typ A330-200 A330-300
Rozměry:
Rozpětí: 60.30 m 60.30 m
Délka: 58.80 m 63.60 m
Výška: 17.40 m 16.85 m
Plocha křídla: 361.60 m2 361.60 m2
Šíp křídla: 30° 30°
Průměr trupu: 5.64 m 5.64 m
Délka kabiny: 45.00 m 50.35 m
Rozvor: 22.20 m 25.60 m
Rozchod: 10.69 m 10.69 m
Hmotnost:
Maximální na ploše: 230.9 (233.9) t 230.9 (233.9) t
Maximální vzletová: 230 (233) t 230 (233) t
Maximální při přistání: 180 (182) t 185 (187) t
Maximální bez paliva: 168 (170) t 173 (175) t
Typická prázdná operační : 119.6 t 122.2 (124.5) t
Typická hmotnost nákladu : 36.4 t 45.9 t
Výkony:
Maximální rychlost: 0.86 Mach 0.86 Mach
Dolet (s max. počtem pasažérů): 12 500 km 10 500 km
Posádka: 2 2
Typický počet cestujících : 253 (3 třídy)
293 (2 třídy)
295 (3 třídy)
335 (2 třídy)
Objem nákladního prostoru (standardní/možný) : 19.7 / 13.76 m3 19.7 / 13.76 m3
Motorové jednotky:
Typ: 2x dvouproudové CF6-80E1 nebo
PW4000 nebo
RR Trent 700
2x dvouproudové CF6-80E1 nebo
PW4000 nebo
RR Trent 700
Tah motorů : 303-320 kN 303-320 kN


Pro AFC zpracoval Roman Decastello 9. září 2010. (zdroj Wikipedie a YOUTUBE).

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na Seznam modelů s historií předlohy   



NAVRCHOLU.cz