|
|
|
Antonov AN-124-100 "Ruslan" Volga Dněpr RA-08243 Měřítko 1:500
|
V druhé polovině 70tých let zkonstruoval Oleg Konstantinovič Antonov ve své konstrukční kanceláři strategické nákladní letadlo, největší ve své třídě, určené pro dopravu sovětské vojenské techniky (převážně tanků a raket).
Letoun byl schopen přepravovat náklad o váze 150 tun do vzdálenosti 5 000 km. Rozpětí letounu bylo 73.30 m a jeho délka 69.10 m. Bez nákladu byl se svými 4 motory Progres D-18T, každý o tahu 229 kN, schopen létat ve výšce jedenácti kilometrů rychlostí 900 km/hod. Motory spotřebují 4000 až 5000 litrů paliva za hodinu (samozřejmě v závislosti na váze nákladu).
Svými rozměry i výkony překonával Americký Lockheed C5A Galaxy. Většina letounů měla zelený maskovací nátěr, typický pro sovětské vojenské letectvo. Aeroflot si však dle potřeby půjčoval letouny s civilním zbarvením, které jinak využívala Balabajevova dopravní společnost.
Vzlet prvního prototypu proběhl v roce 1982 a seriová výroba započala v roce 1984 přičemž An-124 drží rekord největšího seriově vyráběného letadla na světě. Zatím bylo vyrobeno více jak 60 ks.
Oleg Konstantinovič Antonov navrhl pro tento typ velmi silná křídla, což mu zajistilo větší vztlak i větší palivové nádrže. K přednostem patřily přední i zadní nákladové vrata, takže vozidla mohla z jedné strany najíždět a z druhé vyjíždět. Letadlo si mohlo na předním podvozku „kleknout“, čímž se snížil nájezdový úhel přední rampy. V nákladovém prostoru disponuje dvěmi portálovými jeřáby, každý o nosnosti 5 tun, což usnadňuje manipulaci s nákladem. K natahování nákladu do trupu slouží také naviják o síle 3 tun. Díky velkému řadovému podvozku může An-124 Ruslan operovat i na nezpevněných nebo zamrzlých plochách.
Antonov An-124 Ruslan stále drží absolutní rekord v komerční přepravě, když přepravil 109 tunovou lokomotivu z Kanady do Irska.
Oleg Konstantinovič Antonov po absolvování strojírenského institutu v Leningradu pracoval v různých továrnách a vyvinul více jak 30 typů kluzáků. Ve 2. světové válce byl zástupce hlavního konstruktéra Jakovleva.
Ve svém volném čase navrhl stroj An-2, který ho proslavil. Vláda tento typ letadla velmi potřebovala a tak ho zavedla do masové výroby. Bylo vyrobeno více jak 18000ks. V roce 1965 zkonstruoval širokotrupé turbovrtulové letadlo An-22. Do dnes je tento typ největším turbovrtulovým letadlem na světě. Bylo vyrobeno cca 100 ks této vojenské verze.
Igor Balabajev pracoval dříve jako pomocník Antonova a po jeho smrti byl v roce 1986 jmenován hlavním konstruktérem.
Jeho dopravní společnost byla založená z peněžní tísně konstrukční kanceláře Antonov, která už nemohla čerpat neomezené peněžní prostředky. Zpočátku byl proti tomuto kroku i prezident Gorbačov. Po návštěvě Antonova závodu v roce 1989, byl nucen přehodnotit svoje stanovisko a Balabajevův záměr podpořil.
Antonov An-124 dnes létá na mnoho letišť světa. Je schopen přepravovat velké náklady, které by se jinak musely zdlouhavě a draze přepravovat jinými způsoby.
Lze přepravit na příklad: zařízení, které má délku 20 m, šířku 6 m, výšku 4 m a váhu 120 tun, nebo 50 automobilů, které mají velikost 4.4m x 1.7m x 1.5m. Mimo těchto různých speciélních nákladů lze samozřejmě nakládat mezinárodní ISO kontejnéry a to ve dvou řadách.
|
|
|
3D pohled na Antonov AN-124-100
|
|
 
|
|
vlevo bokorys nákladového prostoru, vpravo srovnání průřezů některých Cargo letounů s AN-124-100.
|
Významnější civilní operátoři:
|
