Boeing 777-223/ER American Airlines N796AN Měřítko 1:500
Boeing 777-232/ER Delta Air lines N866DA Měřítko 1:400
Boeing 777-266/ER Egypt Air SU-GBH Měřítko 1:400
Boeing 777-2Q8/ER Aero Mexico N745AM Měřítko 1:400
Boeing 777-300/ER KLM PH-BVA Měřítko 1:500
Boeing 777-306/ER Sky Team KLM - Royal Dutch Airlines PH-BVD Měřítko 1:500
Boeing 777-200/ER Malaysia Airlines "Freedom of Space" 9M-MRD Měřítko 1:500
Boeing 777-200 LAUDA OE-LPA Měřítko 1:500
Boeing 777-F28 AIR FRANCE CARGO F-GUOA Měřítko 1:500
Boeing 777 (Triple Seven) je dvoumotorový dálkový wide-body (s širokým trupem) dopravní letoun. Může přepravit typicky 301 až 451 cestujících dle konfigurace ve třech třídách až do vzdálenosti 17 500 km. Motory GE90 používané na modelech 777 mají větší průměr než trup nejmenších modelů z řady Boeing 737.
Boeing 777-200 United Airlines, (první zákazník 777).
Historie Boeing 777 je první letadlo navržené výhradně na počítači jako 3D model, je to rovněž první letoun v historii navržený ve spolupráci s leteckými společnostmi a cestujícími. Hlavními společnostmi podílející se na vývoji byly United Airlines, All Nippon Airways, British Airways, JAl, QANTAS a Cathay Pacific. Filozofie "Working together" znamenala, že Boeing 777 se stal zákaznicky nejorientovanějším letadlem. Důvodem, proč Boeing zahájil vývoj typu 777 byla skutečnost, že si výrobce uvědomil mezeru ve své produktové řadě mezi typy 767-300ER a 747-400, co se týče velikosti i doletu. V té době již řada leteckých společností musela přemýšlet o náhradě starších typů letadel DC-10 a Lockheed Tristar, jejichž koncepce pocházela ze šedesátých let. Na trhu se tedy objevil prostor pro vývoj nového typu letadla. Kromě Boeingu na tento nový segment trhu reagovala i společnost Airbus a vyvinula pro něj typy Airbus A330 a Airbus A340, jež se staly hlavními konkurenty letounu Boeing 777. Původně Boeing zamýšlel nabídnout leteckým společnostem letoun, který by vzniknul prodloužením typu 767. Navrhnul proto koncept 767-X, který měl delší trup a větší rozpětí než typ 767, jeho kapacita byla 340 cestujících a dolet 13 500 km. Letecké společnosti však chtěly letadlo schopné létat na krátkých ale i na mezikontinentálních letech, s průřezem kabiny podobným typu 747, plně flexibilním uspořádáním kabiny a nízkými provozními náklady, kterých nemohla žádná prodloužená varianta typu 767 dosáhnout. Výsledkem byl vývoj nového dvoumotorového letounu. 19. dubna 1994 vyroloval z výrobního závodu první kus B-777. Letové zkoušky zahájil šéfpilot John E. Cashman 14. června 1994. 15. května 1995 Boeing dodal první 777 registrovanou jako N777UA pro United Airlines. Svůj první komerční let pak 777 uskutečnila z londýnského letiště Heathrow na washingtonské letiště Dulles International dne 7. června 1995.
Konstrukce Boeing zavedl u 777 mnoho progresivních technologií jako: - Největší a nejsilnější turboventilátorové motory na komerčním dopravním letadle té doby GE90 115B1 s průměrem 3.25 m. - Diditální LCD přístroje v pilotní kabině (glass cockpit) pro zobrazování letových údajů od firmy Honeywell. - Plně digitální (fly-by-wire) ovládání letounu s manuální podporou při havarijních situacích. - Softwarově konfigurovatelná avionika. - Až o 12 % lehčí konstrukce z důvodu použití kompozitních materiálů. - Elektronické povely předávané pomocí optických vláken. - Největší podvozek a pneumatiky, které se v té době použily u komerčního letadla.
Vlevo:B777-200ER - hlavní podvozek Vpravo:B777-200LR - motor GE90
777 má stejný díl č.41 jako 767. Toto je patrné na bokorysu špičky nosu až ke konci pilotních oken. V této části trupu je uložena převážná část letecké elektrotechniky. Boeing použil tento díl ze zrušeného projektu Boeing 7J7, na kterém si již ověřil mnoho vybraných technologií. Důležitá vlastnost Boeing konstrukcí je udržet konvenční ovládání oproti Airbusům, které používají sidesticky. Boeing si ověřil, že tradiční ovládání kormidel je pro piloty více intuitivní.
Sklápěcí konce křídel byly z nabídky 777 vyřazeny. Tato konstrukce měla provozovatelům usnadnit manipulaci ve vratech hangárů. Tuto variantu si však žádná letecká společnost neobjednala.
Interiér Interier Boeingu 777, známý jako Boeing Signature Interior, od je používaný i na jiných typech letadel včetně 767-400ER, 747-400ER i novějších 767-200s a 767-300s. Interiér další generace 737 a Boeing 757-300 převzal také některé díly interiéru z 777. Představují větší, kulaté horní odkládací prostory nežli měly klasické 737 i 757-200, a dále křivočaré stropní panely. Na 777 se použily kulatější okna než u většiny jiných letadel. Stylová okna 777 okna byla později použita na 767-400ER i Boeing 747-8. Boeing 787 a Boeing 747-8 bude používat interiér vyvinutý pro 777 a v případě 787 budou použity dokonce okna ještě větší.
Vlevo:B777 - Interiér Narita Vpravo:B777 Eva Air - Ekonomická třída
Varianty Boeing užívá dvě rozhodovací kritéria pro definování modelů 777. První je velikost trupu, který ovlivňuje počet cestujících a množství nákladu který může být přepravován. Druhé je vlastní dolet. Tady Boeing definoval následující tři segmenty trhu: A: 3,900 až 5,200 námořních mil (7,223 až 9,630 km) B: 5,800 až 7,700 námořních mil (10,742 až 14,260 km) C: 8,000 námořních mil a více (14,816 km a více)
Takto rozčleněné trhy se používají pro srovnání 777 s jeho hlavním konkurentem Aerobus A340.
Boeing i aerolinky často používají zmenšenou formu zápisu kapacity letadla. Na příklad (200 nebo 300), 772 nebo 773.
Boeing 777-100 (771B) byl zamýšlen jako nejmenší (zkrácená) verze s doletem 10 800 až 14 250 km. Boeing nabídnul 777-100 společnostem Delta Air Lines and Continental Airlines jako možnou náhradu za stárnoucí letouny typů L-1011 a DC-10. Obě společnosti však nabídku, zřejmě s ohledem na vysokou váhu letadla a vysoký poměr ceny na jednoho pasažera, odmítly. Řada 777-100 se tak nikdy nedostala do výroby. Namísto ní Boeing vyvinul pro tento segment trhu typ 767-400ER. V budoucnu by měla tento segment trhu pokrývat řada 787-9.
Boeing 777-200 je základní verze typu 777. Jeho délka je 63,7 m, výška 18.5 m, rozpětí křídel 60.9 m, průměr trupu 6,19 m. 777-200 má maximální vzletovou hmotnost mezi 229 a 247 tunami a dolet mezi 7 000 a 9 500 km. Kapacita letadla je 305 až 440 sedadel. Prvním zákazníkem, kterému byl letoun této řady předán, byla v květnu 1995 společnost United Airlines. Přímým konkurentem je Airbus A330-300.
Boeing 777-200ER je verze odvozená od modelu 777-200. Původně byla označována jako 777-200IGW (zkratka IGW znamená "increased gross weight", tedy "zvýšená celková hmotnost"). Maximální vzletová hmotnost této verze mezi 263 a 286 tunami umožňuje pojmout větší množství paliva a dosáhnout tak v běžném provozu doletu 11 000 až 14 300 km. Typická cestovní rychlost je 0.84 Mach, tedy 896 km/h. První letoun řady 777-200ER byl dodán v únoru 1997 společnosti British Airways. Boeing 777-200ER společnosti Malaysia airlines překonal rekord v délce letu, když bez přistání přeletěl vzdálenost mezi Boeing Field a Kuala Lumpur o délce 20 044 km za 21 hodin a 23 minut. Přímým konkurentem je Airbus A340-300.
Vlevo:B777-258ER ELAL 4X-ECB "Negev"(foto: WOM) Vpravo:B777-268ER SAUDI ARABIAN HZ-AKI (foto: WOM)
Boeing 777-200LR Worldliner má dolet 17 500 km. Jeho maximální vzletová hmotnost je 347 tun. Typická cestovní rychlost je 0.84 Mach, tedy 896 km/h. Prvním uživatelem tohoto modelu se stala v roce 2006 společnost Pakistan International Airlines. Přímým konkurentem je Airbus A340-500.
Boeing 777-300 je prodloužená verze - délka letounu je 73,9 m - tedy cca o 10 m delší než 777-200, ostatní rozměry jsou stejné jako u řady 200. Typická konfigurace je 301 sedadel, letoun je schopný přepravit až 550 cestujících, ale . Maximální vzletová hmotnost je 299 tun, dolet je 11 135 km km. Typická cestovní rychlost je 0.84 Mach, tedy 896 km/h. Letadlo má namontované manévrovací kamery pod přední častí trupu a na ocease, aby pilotům pomáhaly při manévrovaní tohoto letadla. Prvním uživatelem tohoto modelu se v roce 1998 stala společnost Cathay Pacific. Ve výrobním programu firmy Airbus nemá 777-300 bezprostřední ekvivalent, Airbus nabízí ve svých konkurenčních nabídkách letoun s delším doletem - typ A340-600.
777-300ER má v typické konfiguraci s 365 cestujícími dolet 14 685 km. Maximální vzletová hmotnost je 351 tun. Typická cestovní rychlost je 0.84 Mach, tedy 896 km/h. Letoun byl navržen jako náhrada staršího typu 747-400. Prvním uživatelem se v roce 2004 stala společnost Air France. Přímým konkurentem je Airbus A340-600. Společnost Emirates převezme v březnu 2012 jubilejní tisící Boeing B777-300R, který bude vyroben ve výrobním závodě v Everetu. V letošním roce 2011 objednali Emirates výrobu dalších 50 ks B777-300ER.
B777-300 Emirates A6-EMV
Boeing 777 Freighter 777 Freighter je nákladní verze Boeingu 777. S maximální vzletovou hmotností 347 tun pojme až 104 tun užitečného nákladu. Typická cestovní rychlost je 0.84 Mach, tedy 896 km/h. Maximální dolet 9 045 km.
V letových řádech se setkáme se zkráceným označováním typů letadel. Verze 777-200 bývá ve zkrácené notaci označována 772 nebo 772A, zatímco verze 777-300ER bývá značena 773ER nebo 773B.
B777 Freighter - testovací let
Vlevo:2D pohled na B777-200 a B777-300 Vpravo:2D pohled na B777-200LR a B777-300ER
Vlevo: Sedačkový plán B777-200 United North America Configurace 1 Uprostřed: Sedačkový plán B777-200 United International Configurace 1 Vpravo: Sedačkový plán B777-200 United International Configurace 3