De Havilland Canada Dash 8
Kanada


De Havilland Canada DHC-8-102 Dash 8 Air Canada Jazz C-GONJ Měřítko 1:200

De Havilland Canada DHC-8-102 Dash 8 Horizon Air N811PH Měřítko 1:500

De Havilland Canada DHC-8-402Q Dash 8 Luxair LX-LGA Měřítko 1:500

De Havilland Canada DHC-8-402Q Dash 8 Flybe - British European G-JEDP Měřítko 1:400

De Havilland Canada DHC-8-402Q Dash 8 ANA JA845A Měřítko 1:200

De Havilland Canada DHC-8, lidově známý jako Dash 8, je série dvoumotorových turbovrtulových dopravních letadel navržených de Havilland Canada na začátku 80-tých let minulého století. Dnes tyto letadla vyrábí Bombardier Aerospace který koupil DHC od fy. Boeing v roce 1992. Od roku 1996, se do typového označení přidalo písmeno Q, což značí, že letadlo je vybaveno systémem pro potlačení aktivního hluku a vibrací (ANVS). Tento systém byl navržen, aby redukoval kajutový hluk a hladiny vibrací na úroveň tryskových dopravních letadel.

Historie:
V 70-tých létech minulého století, de Havilland Canada silně investoval do projektu Dash 7, což byla v podstatě větší čtyřmotorová verze jejich de Havilland Twin Otter s vynikajícím STOL což je krátký start i přistání v polních podmínkách. Nicméně, jen hrstka leteckých dopravců zařadila Dash 7 do služby. Oblastní aerolinie měly zájem v první řadě o provozní náklady, což odporovalo letadlům typu STOL.

V roce 1980, de Havilland odpověděl na nezájem o STOL typy a přizpůsobil původní Dash 7 pro pohon jen dvěmi silnějšími motory. Jejich tradiční motorový dodavatel, Pratt & Whitney Kanada, vyvinul nový seriový motor PW100, který měl více jak dvojnásobný výkon než motor PT6, který byl použit na Dash 7. Další motor PT7A-2R byl později přepracován na PW120. Motor PW100 pro Dash 8 byl certifikován 19 dubna 1983, po 3800 hodinách testů. Certifikace motoru PW120 následovala na konci roku 1983.
Charakteristické konstrukční rysy Dash 8 jsou velké ocasní plochy tvaru T, které by měly držet ocas mimo turbulence během startu, poměrně velké křídlo, podlouhlé motorové gondoly s dozadu sklápěcího podvozku a špičatého nosního profilu. První let byl uskutečněn 20 června 1983, ale toto dopravní letadlo vstoupilo do služby až v roce 1984 u společnosti NorOntair. V roce 1984 byl Piedmont Airlines, dříve známý jako Henson Airlines, první US zákazník pro Dash 8.
Konstrukce Dash 8 má vyšší výkon než dřívější Dash 7 a vyžaduje mnohem méně nákladů na údržbu. Dash 8 mělo nejnižší cenu za osobní míli. Hlavní nevýhoda ve srovnání s Dash 7 byly poněkud vyšší hladiny hluku, ale Dash 7 měl extrémně nízký hluk díky jeho čtyřem velmi velkým a pomalu otáčejících se vrtulí. Dash 8 se také nemohl rovnat STOL výkonu jako měl Dash 7.
Dash 8 byl představen ve zvláště výhodném období a tak většina aerolinií přidala nové letadlo do své flotily, protože letecká doprava se v 80-tých létech začala velmi rozšiřovat. Starší generace letadel z 50 a 60-tých let se blížila důchodovému věku a to vedlo k vysokým objednávkám, ale de Havilland Canada nebyl schopný uspokojit poptávku v krátkém časovém horizontu. V roce 1988 zakoupil Boeing společnost s přáním zlepšit výrobu u DHC. Chtěl také uspět v soutěži o nové objednávky Air Canada. Air Canada byla důležitá letecká společnost, která chtěla nová letadla pro regionální i dálkové lety a tak Boeing a Aerobus soupeřili silně i přes politické kanály pro získání tohoto kontraktu. Jako vítěz z této bitvy vyšel Aerobus, který dostaly objednávku pro 34 A330 a A340. Tvrzení z uplácení jsou dnes známá. Po tomto neúspěchu Boeing ihned dal de Havilland Canada na prodej. Společnost nakonec koupil Bombardier Aerospace v roce 1992 a pokladní úspěch byl završen regionálním proudovým letadlem (Canadair Regional Jet).
Tržní požadavek velice podobných dopravních letadel byl tak ohromný, že Aerospatiale Francie spojená s Italskou Alenia započala soutěžit s Dash 8. Jejich ATR 42 byl dokonce levnější než Dash 8, ale de Havilland Canada odpověděl novějšími modely, aby vyplnil mezery v typové řadě. Koncem 80-tých let ATR trpěl sériemi prodlev souvisejících s haváriemi, které vážně postihly jeho reputaci, de Havilland Canada se z těchto havárií poučil a řešil své podobné problémy. ATR už nikdy nebyl významnější konkurent. Další společnosti soutěžily s menšími nebo více přizpůsobenými návrhy, jako Saab 340 a Embraer Brasilia, ale trh se v tomto segmentu již začal sytit.

Varianty:

Typová řada 100 : Základní 37–40 osobní verze která vstoupila do služby v roce 1984.
Dash 8M-100 : Dvě letadla pro Transport Canada.
Typová řada 200 : Drak letadla typové řady 100 se silnějšími motory Pratt & Whitney Canada PW123 pro zlepšení výkonu, schopný z nést 37 až 39 pasažérů.
Typová řada 300 : Verze s prodlouženým trupem o 3.4 m (11 stop) aplikovaná u typových řad 100/200, 50–56 osobní verze, která vstoupila do služby v 1989.
Typová řada 300A : Verze typové řady 300 se zvětšeným užitečným zatížením.
Typová řada 400 : Prodloužená a vylepšená 70–78 osobní verze, která vstoupila do služby v roce 2000. Jeho cestovní rychlost 360 kt (670 km/h) je o 75 kt (140 km/h) vyšší než u jeho předchůdců. Motory PW150A o výkonu 5,071 shp (3.7 MW). Maximální provozní nadmořská výška je 25 000 stop (7 600 m) pro standardní provedení, je nabízena verze s kyslíkovými maskami, které zvyšují maximální nadmořskou výšku na 27 000 stop (8 200 m).
Typová řada CC142 : Vojenská transportní verze CAF v Evropě.
Typová řada CT142 : Vojenská navigační výcviková verze, přezdívaná "Gonzo" pro CAF.
Typová řada E9A : Dvě letadla pro US vojenské letectvo.

vlevo: de Havilland DHC/Dash-8-200_3d
vpravo: de Havilland DHC/Dash-8-400_3d

vlevo: Sedačky de Havilland DHC/Dash-8-200
vpravo: Sedačky de Havilland DHC/Dash-8-400

Řez trupu de Havilland DHC/Dash-8

Operátoři:

Typová řada 100:
V srpnu 2006 bylo v provozu u operátorů celkem 227ks Dash 8 typové řady 100 a byla registrována 1 objednávka. Hlavní operátoři: Air Canada Jazz (42), Air Creebec (5), Air Inuit (8), Air Labrador (3), Provincial Airlines , Arctic Sunwest (2), AIRES (4), Caribbean Star Airlines (3), Caribbean Sun (9), Era Aviation (4), Island Air (9), Leeward Islands Air Transport (5), Olympic Airlines (4), Perimeter Airlines (3), Piedmont Airlines (46), Regional One (4), Wideroe (17), Airlines of Papua New Guinea (7), Eastern Australia Airlines (9), Ryukyu Air Commuter National Jet Systems (4) and Cirrus Airlines (4) . Dalších 22 operárorů provozují menší počet Dash 8 - 100.
Typová řada 200:
V srpnu 2006 bylo v provozu u operátorů celkem 72ks Dash 8 typové řady 200 a byly registrovány 2 objednávky. Hlavní operátoři: Air Niugini (4), Eastern Australia Airlines (3), Horizon Air (28) and Mesa Airlines (14) South African Express (7). Dalších 14 operárorů provozují menší počet Dash 8 - 200.
Typová řada 300:
V srpnu 2006 bylo v provozu u operátorů celkem 214ks Dash 8 typové řady 300 a bylo registrováno 13 objednávek. Hlavní operátoři: Bahamasair (8) (Launch Customer), Air Canada Jazz (25), AIRES (4), Air Nostrum (14), Air Southwest (5), Air Nippon Network (5), Augsburg Airways (6), Austrian Arrows (12), BA Connect (8), Cirrus Airlines (4), Caribbean Star Airlines (9), Denim Air (5), InterSky (6), Leeward Islands Air Transport (9), Piedmont Airlines (11), Eastern Australia Airlines (8), Sunstate Airlines (8), Uni Air (10), Aero Contractors (5), Voyageur Airways (3), South African Express (7), Petroleum Air Services (4), Air Nelson (8) Tobago Express (5) and Wideroe (9). Dalších 11 operárorů provozují menší počet Dash 8 - 300.
Typová řada 400:
V srpnu 2006 bylo v provozu u operátorů celkem 117ks Dash 8 typové řady 400 a bylo registrováno 13 objednávek. Hlavní operátoři: Air Chathams (4), Air Freight NZ (5), Air Nippon Network (9), Air Tahoma (6), Augsburg Airways (5), Austrian Arrows (10), Flybe (24), Horizon Air (21), Japan Air Commuter (8), Kelowna Flightcraft (7), Nolinor Aviation (7), Scandinavian Airlines System (24), Sunstate Airlines (5), QANTAS (7) and Wideroe (3). Dalších 17 operárorů provozují menší počet Dash 8 - 400.

Vojenští operátoři:
Canadian Forces, Kenya Air Force, Coast Guard of the Netherlands Antilles and Aruba, United States Air Force.

vlevo: De Havilland DHC-8-402 Dash 8Q, Austrian arrows operated by Tyrolean, OE-LGI, LKPR, Start z RWY 31
vpravo: DHC-8-315 Dash, flybaboo, HB-JEJ, LKPR, Pojíždí po TAXI F


vlevo: De Havilland DHC-8, plynové páky (foto: Marcus Leach)
uprostřed: De Havilland DHC-8, cockpit (foto: CorpFlyer)
vpravo: De Havilland DHC-8, stropní panel (foto: Marcus Leach)

Technická data:
Typ DHCQ-400
Rozměry:
Rozpětí: 28.42 m
Délka: 32.84 m
Výška: 8.34 m
Plocha křídla: 63.10 m2
Váhy:
Maximální vzletová: 29.257 t
Užitečná: 12.07 t
Prázdná: 17.10 t
Výkony:
Cestovní rychlost: 360 knots (414 mph, 667 km/h)
Maximální dolet: 1,362 nm (1,567 mi, 2,522 km)
Dostup: 25,000 ft (7,620 m)
Posádka: 2
Cestující: 68-78, záleží na verzi
Motorové jednotky:
Typ: 2x Pratt & Whitney Canada PW150A


Pro AFC zpracoval WOM 24.února 2007. (zdroj Wikipedie).

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na Seznam modelů s historií předlohy   



NAVRCHOLU.cz