Ilyushin Il 96 je čtyřmotorové dálkové widebody (širokotrupé) dopravní letadlo navržené konstrukční kanceláří Ilyushin v Ruské federaci. IL-96 vyrábí letecká továrna ve Voroněži. Základní verzi pohánějí čtyři ruské turboventilátorové motory Aviadvigatel PS-90.
Il-96-300 Cubana CU-T1251. (foto: Milan Cibulka)
Historie
Iljušin Il-96 vznikl na základě typu Iljušin Il-86, jenž nesplnil očekávané technické i provozní parametry, které se týkaly zejména doletu a počtu cestujících. První prototyp Iljušinu Il-96 vzlétl 28. září 1988 a do služby byl zaveden roku 1992. Mezitím však pokračoval od roku 1990 další vývoj, na jehož závěru byl typ Il-96M, který byl osazen americkými motory Pratt & Whitney PW2337 a avionikou americké firmy Collins. Pilotní kabina stroje je vybavena šesti multifunkčními displeji, letoun má elektroimpulsivní řízení (fly-by-wire), motory splňují hlukové předpisy Stage III ICAO. Interiér letounu a jeho vybavení je na vysoké úrovni. Díky použití amerických motorů došlo k výrazné úspoře spotřeby paliva. Firma Iljušin ale připravuje i verzi s moderními ruskými motory a ruskou avionikou (Il-96-400).
Porovnání velikosti Il-86 a Il96.
Il-96-300 má standardní kapacitu 262 sedadel v konfiguraci dvou tříd s 18 sedadly s rozteří 140 cm a 244 sedadly s roztečí 81 cm. Sedadla jsou umístěné na horní palubě. Na dolní palubu se může naložit 18ks kontejnérů typu LD-3 a posádka tam má odpočinkové kajuty. Ačkoli jeho katalogová cena je více než o 30% nižší než ekvivalentní západní typy, ruské aerolinky váhají s jeho nákupem. Od září 2006 mají v provozu jen 16ks Il-96-300, Aeroflot (6 ze 17 objednaných), KrasAir (2), Domodedovo Airlines (3; ve skutečnosti je používá Krasair z AiRUnion alliance), Atlant-Soyuz Airlines (1; cargo verze), Cubana de Aviacion (3) a Rossiya (2). Dva další Il-96 se vyrábí ve Voroněži a budou sloužit jako vládní letka Kuby. Dva hlavní ruští operátoři Aeroflot a Transaero byli osvobozeni od daně za slib, že nakoupí mimo zahraničních letadel, také několik Il-96. Aeroflot Cargo zahájil jednání o nákupu 6ks Il-96-400T a objednal dalších 6ks Il-96-300.
Il-96-300 Aeroflot RA-96010. (zdroj: Wikipedia)
Mezitím, Air Zimbabwe (největší zahraniční přepravce) chtěl koupit 5ks Il-96-300, ale po neúspěšných jednáních s ruskými úřady, byla objednávka zrušena (včetně s objednávky pro Tupoleva).
V říjnu 2006 převzal krátkodobým pronájmem Iran Air took dva Il-96-300 od Kras Air na zkušební dobu jednoho roku. Jestliže tento typ bude vyhovovat jejich operačním požadavkům, IFC uváží objednávku až čtyř letadel.
V červnu 2006, Syrianair oznámil, že nakoupí dva Il-96-400 a jeden Il-96-300.
V červnu 2005, Volga-Dnepr Group podepsal 15ti-letou finanční smlouvu s Ilyushinem a finančními korporacemi (IFC), že převezme dva letouny IL-96-400T. Letadla budou operovat Volga-Dnepr spolu s AirBridge Cargo. První kus byl dodán v závěru roku 2006.
Také Atlant-Soyuz Airlines se v roce 2005 dohodli s Ilyushinem a (IFC) na dodávce dvou IL-96-400T, přičemž jeden Il-96-300T tato letecká společnost již operuje.
Kubánský oficiální tisk Granma oznámil na 3. ledna 2006 první oficiální let letecké společnosti Cubana s typem IL-96-300 a to z Havany do Buenos Aires v Argentině.
V polovině roku 2007 měly být na lince ve Voroněži vyrobeny 2ks letadel v poslední modifikaci.
IL-96-300 RA96005 (foto: Petr Popelář)
Verze
Iljušin Il-96-300 Je základní varianta vybavená turboventilátorovými motory Aviadvigatel (Soloviev) PS90A s tahem 16,000 kgf (157 kN, 35,300 lbf). Vývoj začal někdy uprostřed 80-tých let na základě předchozího typu Il-86. První prototyp vzlétl 28. září 1988 a ruskou certifikaci získal 29. prosince 1992. První dodaný Il-96 Aeroflot nasadil na své linky již v roce 1993.
IL-96 s 262 cestujícími a zásobou rezervního paliva (na 75 minut letu v nadmořské výšce 450 m) má dolet asi 5,940 nm (11,000 km). To dovoluje přímé lety z Moskvy na západní pobřeží ameriky. Dva kusy užíval ruský prezident Vladimir Putin, nyní Dmitri Medvedev jako VIP letadla. Tyto VIP verze s označením Il-96-300V mají delší dolet a operují je Rossiya Airlines.
Iljušin Il-96M Je prodloužená verze Il-96-300. Má o 10 m prodloužený trup a je o 15 tun těžší. Byla osazena americkými motory Pratt & Whitney PW2337 a avionikou americké firmy Collins. Pilotní kabina stroje je vybavena šesti multifunkčními displeji, letoun má elektroimpulsivní řízení (fly-by-wire), motory splňují hlukové předpisy Stage III ICAO. Interiér letounu a jeho vybavení je na vysoké úrovni. Díky použití amerických motorů došlo k výrazné úspoře spotřeby paliva. Il-96M/T je již srovnatelný s A330-300 nebo s B777-200A, ale jeho cena je nesrovnatelně nižší. Vývoj dalších variant M/T byl zastaven, když US Export-Import Bank zastavila financování motorů a letecké elektrotechniky, kvůli ruským ekonomickým problémům. Il-96M je určen pro dvoučlennou posádku (funkce leteckého inženýra zde byla zrušena).
Iljušin Il-96T Je verze cargo Il-96M a Il-96-400. Jako pohon slouží čtyři motory Aviadvigatel PS90.
vlevo: Il-96T na MAKS Airshow v srpnu 2007. (Zdroj: Wikipedia) vpravo: Il-96 Atlant-Soyuz Airlines.
Iljušin Il-96-400 Je verze Il-96M/T s ruskou leteckou elektrotechnikou i s ruskými motory (čtyři turboventilátorové Aviadvigatel PS90-A1). Může nést až 435 cestujících. V typické konfiguraci dvou tříd přepraví 392-435 cestujících. Varianta se třemi třídami a 247 cestujícími má dolet 11,300 km.
Il-96-300 typický sedačkový plán pro 2 třídy
Il-96-300 typický sedačkový plán pro 3 třídy
Turistická třída Il-96-300 Cubana. (zdroj: Wikipedia)
Operátoři
V provozu: Russia State Transport Company (2), Atlant-Soyuz Airlines (3), Domodedovo Airlines (5), KrasAir (2), Aeroflot (7), Ilyushin Financial Group (2), AirBridge Cargo (2), Cubana (3). Objednávky: Air Libya (2), Aeroflot (12), Cubana (1), Syrian Arab Airlines (3), S7 Airlines (2), Sirocco Aerospace (2), Conviasa (1), International Air Leasing (2), Armavia (1).
