Hotové miniaturní modely letadel.

Na úvod Vám přinášíme zkrácenou (soubor má 3.5M.mp3) zvukovou nahrávku "Host do domu" na rozhlasové stanici ČRo2, kde Roman Decastello hovořil s redaktorkou Stanislavou Dufkovou o sbírce svých modelů.
Spustit nahrávku.

Romanova sbírka obsahuje asi 525 ks různých plastových modelů v měřítcích 1:200 nebo 1:400. Jeho oblíbený výrobce je německá firma "herpa"

V poslední době svou sbírku modelů rozšířil i o několik celokovových kousků. Tyto modely jsou dražší, ale mají větší sběratelskou hodnotu. Pár svých plastových modelů Roman vyfotil zhruba v pozicích originálů. Pouze pro ilustraci byly použity fotografie z AIRLINERS.NET                              .


      

B737-683 / SAS / SE-DNM „Bernt Viking“

      

B737-330 / Lufthansa / D-ABEN „Neubranderburg“

      

A321-131 / Lufthansa / D-AIRY „Flensburg“

      

A319-112 / SWISS / HB-IPT

      

B737-990 / Alaska / N306AS

      

B737-55S / ČSA / OK-DGL „80 Aniversary“

      

B747-430 / Lufthansa / D-ABVX

      

MD83 (DC-9-83) / SWISS / HB-ISX

      

B747-428F/SCD / Cargolux / LX-ICV

      

B737-3Y0 / Western Pacifik / N955WP

      

ATR-72-212A / American Eagle / N541AT

Roman je mimochodem kapelníkem amatérské countryfolkjazz kapely "Kožený Hrdla". S touto skupinou jsem měl tu čest hrát na 30-ti letých oslavách AFC a už jsem zůstal v klubu jako člen.


Malé doplnění sbírky R. Decastello o miniaturní celokovový model.
Na obrázku vpravo je nejmenší model letadla mé sbírky.
Je to celokovový jednolitý odlitek Convair CV-440 SWISSAIR "Metropolitan".
V měřítku 1:600 ho vyrobila německá firma SCHABAK .
Rozpětí modelu je 53.53mm, délka 41.4mm. Pro srovnání jsem ho vyfotografoval na krabičce od sirek. Z hlediska modelovosti je v tomto měřítku zcela nemožné vyrobit vrtule a podvozky v měřítku, ale ostatní proporce jsou dodrženy.

Historie předlohy:
Convair CV-110, 240, 340 a 440 byl určen jako přímá poválečná náhrada velmi úspěšného letounu Douglas DC-3. CV-110 byl konstruován na požadavek americké letecké společnosti "American Airlines".
První let CV-110 se uskutečnil 8. července 1946. Letoun však byl shledán jako velmi malý pro potřeby tehdejší letecké přepravy a tak již následující rok 16. března 1947 vzlétla verze CV-240 ConvairLiner, která pak byla seriově vyráběna od 1. června 1948.
Úspěch Convairu CV-240 vedl k prodloužení trupu o 1.37m, tato verze označená jako CV-340 a vzlétla 5. října 1951.
Dalším vylepšováním konečně vznikla verze Convair CV-440 "Metropolitan". Tato poslední verze vzlétla 6. října 1955. Verze CV-440 mimo jiné obsahovala kabinu, která byla specielně zvukově odhlučněná, nové trojúhelníkové motorové výfuky, velmi těsně zakapotované úsporné motory a mnoho dalších aerodynamických vylepšení. Mnoho těchto letounů bylo vybaveno radarem počasí, který byl umístěn v prodloužené přídi.
Typů CV-240, CV-340 a CV440 bylo prodáno velmi velké množství hlavně leteckým společnostem, které operovaly v Severní Americe. Letouny Convair byly v té době používány jako páteřní tahouni v mnoha leteckých společnostech.
Dnes zůstalo ve službě minimum těchto letounů a slouží jen k přepravě zboží. Hodně těchto znovuobjevených letounů bylo přestavěno na trurbovrtulové.
Technická data modelu Convair CV-440 "Metropolitan"
Motory:

Dvakrát 1865 kW (2500 Hp) R-2800-CB16 nebo CB17
Výkonnost:
Maximální rychlost 483 km/hod (261kt).
Ekonomická rychlost 465 km/hod (250kt).
Dostup 24900 ft.
Dolet s maximálním užitečným nákladem 756 km (408 nm), dosah s max. palivem 3106 km (1677 nm).
Váha:
Prázdná 15110 kg (33314 lb), max vzletová 22544 kg (49700 lb).
Rozměry:
Rozpětí 32.12 m (105 ft 4 in), délka 24.84 m (81 ft 6 in).
Kapacita:
Posádka 2-3, cestující do 52, nebo 5820 kg (12836 lb).
Vyrobeno celkově 1076 ks:
566 ks CV-240 (včetně 364 ks T-29 a 26 ks C-131),
311 ks CV-340 (včetně 65 ks C-131),
199 ks CV-440 (včetně 21 ks C-131).
Dalších 10 turbovrtulových CV-540 vyrobil Canadair.

WOM

Zajímavá fota modelu DC-8-62 cn 45899 N1805 se jménem "Flying Colors" v měřítku 1:400 zaslal Petr Liška.


Fota modelu 1:400 prvního dopravního letadla světa, které mělo zvláštní celoplošný umělecký nátěr:
DC-8-62 cn 45899 N1805 se jménem "Flying Colors".
Letecká společnost Braniff (jako jedna z prvních na světě) již v 60.létech zřídila barevné nátěry svých letadel v mnoha různých barvách. Bohužel v r.1982 zkrachovala.
Zvláštností byly nátěry dvou letadel zcela navržených významným umělcem Calderem na žádost BI.
Ve Francii žijící výtvarník Alexander Calder (22.7.1898 – 11.11.1976) dělal "mobily" dávno před příchodem pohyblivých telefonů. Tak se nazývala pohybující se velká výtvarná díla až do doby, kdy maličké telefonky tento název ukradly...
Model zobrazuje první z nich - DC-8-62 v teplých barvách evokujících hlavní cíle společnosti - Jižní Ameriku.
Ke 200.výročí založení USA umělecky ztvárnil B727 v barvách US vlajky "Flying Colors of the United States".
Třetí - "Flying Colors of Mexico" již nebyl realizován.
Umělcem pomalované modely se objevily i na aukcích renomované aukční síně Sotheby's.
Bylo foceno skrz sklo vitríny, která je zamčena na zámek.
DC-8-62 Braniff již ve výloze Pilot Shop-u v Terminálu Jih již není, (asi byl vyprodán). To jsem zjistil při své první letošní návštěvě interiéru Terminálu Jih (nyní T3).
Tj. lepší fota již nezhotovím ani já ani někdo jiný, i když má fota tohoto modelu nejsou nejlepší z objektivních důvodů - foceno šikmo skrz skla.
"Flying Colors" byl skutečně prvním letadlem světa se speciálním celoplošným nátěrem, a to od uznávaného umělce.

Petr Liška


Model Lockheed L-9B Orion měřítko 1:100.


Lockheed L-9B Orion byl ve své době snad nejrychlejším dopravním letounem pro 1 pilota a 6 cestujících v dosti těsné kabině.
Do Evropy byly výrobcem exportovány jen 3 ks, z toho 2 pro SWISSAIR v r.1932: CH-167 a CH-168, později HB-LAH / J. SR je používal na tzv. expresních linkách, např. Curych - Paříž, Basilej - Curych Vídeň atp. SR je prodal španělské republikánské vládě na přelomu let 1935-6. Ta je spolu s dalšími letouny tohoto typu (celkem 13-15 ks) používala v občanské válce nejen k dopravě a průzkumu, ale i k bombardování. Osud 2 ks od SR není znám. V Dopravním muzeu v Lucernu je vystaven letoun s touto registrací, ale jde o jiný letoun L-9C, který u SR nikdy nelétal.
Vyobrazený kovový model byl vyroben firmou NZG Modelle, číslo modelu 211 v měřítku 1:100.
LET.SPOL. SWISSAIR ODEŠLA, ALE NENÍ ZAPOMENUTA.

Petr Liška



Air New Zealand provozoval v letech 2002-2004 čtyři letouny tří různých typů v barvách ságy Pán Prstenů:
2x B747-400, 1x B767-300 a 1xA320.

Na každém letounu byly jiné barvy. Jako první byl koncem roku 2002 opatřen zvláštním nátěrem B747-419 ZK-NBV. Nejpozději v roce 2005 byly tyto barvy odstraněny.
Firma Herpa zhotovila modely všech čtyř letadel v měřítku 1:400. Modely jsou v krabicích, které výrazně oznamují výrobce modelu firmu Herpa s výjimkou A320. Model A320 je v krabici, která je především reklamou na leteckou společnost Air New Zealand (viz foto).


B747-419 / AirNZ-Airline to Middle Earth / ZK-NBV



B767-319ER / AirNZ-ARAGORN / ZK-NCG



A320-232 / Lord of the Rings / ZK-OJA



B747-4F6 / AirNZ - Return of The King / ZK-SUJ



Petr Liška



   dále na miniaturní modely hotové strana 2. >  

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na modely plastové   dále na modely MSFS > dále na Seznam modelů Herpa s historií předlohy >