Morava L - 200 dvoumotorový aerotaxi s kabinou pro pět osob včetně pilota. Přistávací zařízení je tvořeno zatahovacím podvozkem s řiditelným příďovým kolem. K pohonu letounu slouží dva šestiválcové motory o výkonu po 210 k (155kW).
Ladné křivky tohoto padesát let starého letounu mě natolik okouzlily, že i přes složitost konstrukce jsem se rozhodl tento model postavit.
Plán jsem použil osvědčený od pana Rašky, zvětšený na kopírce. Už od první chvíle jsem byl rozhodnutý, že pro pohon použiji spalovací motory.
Volba padla na čtyřtaktní motory ASP 10ccm, které provozuji v jiných modelech, protože v kombinaci žhavících svíček OS MAX a 5% paliva jsou velice spolehlivé. Vzhledem k tomu, že elegance tvarů dvoustovky vynikne se zataženým podvozkem, bylo nutné model vybavit vzduchovým podvozkem Eurokit. Od této firmy jsem použil i odpruženou příďovou nohu, která se nejvíce podobá svým předsunutím skutečné předloze. Po konzultaci s modeláři, kteří již vlastní vícemotorové modely, mi bylo doporučeno rozpětí křídel kolem 230cm. Před samotnou stavbou bylo nutné rozhodnout, ve kterých místech bude dělení křídla. Zvolil jsem variantu, kdy trup tvoří jeden celek s motorovými gondolami. Tato varianta je sice náročnější na manipulaci a uskladnění, ale o to jednodušší je příprava na letišti, která zabere cca 10 minut.
Stavbu bylo nutné začít motorovými gondolami.
Základ tvoří překližková přepážka pro uchycení motorového lože, která je propojená odlehčenými bočnicemi s přepážkou pro uchycení podvozku. Vše je lepeno epoxidem. Tento celek je oblepen balsou a vybroušen do finálního tvaru. V horní části gondoly je odnímací otvor, pod kterým je umístěna palivová nádrž a servo plynu. Z důvodu snadnějšího přístupu a seřizování jsou motory uloženy směrem do boku.
Dalším krokem byla stavba křídla.
Každá polovina je stavěna samostatně.Bylo nutné vyrobit pracovní desku, na které je možné sestavit celou polovinu najednou s navlečenou již hotovou gondolou. Křídlo je řešeno jako konstrukční s tuhým potahem od náběžné hrany k hlavnímu nosníku a vylepenou stojinou. Je vybaveno křidélky a vztlakovými klapkami. Žebra jsou od trupu až za gondolu vyrobena z překližky, ostatní jsou balsová. Všechna jsou vyřezána ručně. Z vnější strany gondol jsou zalepena vždy dvě překližková žebra těsně vedle sebe. Po sejmutí z pracovní desky je křídlo v těchto místech přeříznuto a tak vytvořeno místo dělení. Spojky křídla představují duralové trubky o průměru 20 mm, které se zasouvají do předem zalepených laminátových pouzder. Křídlo je od místa dělení směrem ke konci potaženo bílým Oracoverem. Jako poslední jsou přilepeny koncové nádrže vybroušené z balsy a lakovány.
Vlevo zahájení stavby trupu, vpravo uchycení výškovky.
Po dokončení obou polovin křídel jsem přistoupil ke stavbě trupu. Trup je balsový s tuhým potahem v přední části plaňkován. Od přední části až k odtokové hraně křídla je z vnitřní strany vyztužen překližkou. Horní polovina je sestavena na rovné pracovní desce,kde základ tvoří dvě bočnice z balsy 3 mm mezi které jsou vkládány rozpěrky a horní polopřepážky. Ještě na pracovní desce bylo nutné nalepit horní potah trupu přední a zadní části. Po sejmutí z pracovní desky byla dokončena spodní část tuhého potahu. Po vybroušení byly přilepeny gondoly s vnitřní části křídla, které jsou s trupem propojeny duralovými trubkami 20 a 10 mm. Kabina modelu je vyrobena v negativní formě z laminátu. Kopyto pro zhotovení formy kabiny bylo vypěněno montážní pěnou, která byla přes igelitovou folii nastříkána přímo na trup a vybroušena. Tím bylo docíleno přesné dosedací plochy vůči trupu. Poté bylo kopyto kabiny polepeno papírovou samolepící páskou, vytmeleno a obtisknuto do 6 kg sádry. Po vylaminátování a dokončení povrchové úpravy kabiny byla zalepena okna z Vivaku tónovaná černou transparentní barvou a doplněna přístrojová deska s figurou pilotky. Na střeše je dle originálu umístěn majáček z červené diody o průměru 10mm. V přídi trupu je instalován funkční světlomet. Celý trup včetně gondol byl potažen jednou vrstvou skelné tkaniny 30g/m. Poté bylo vše přestříkáno plničem a vybroušeno. S lakováním modelu mi pomohl můj kolega Dušan Bezděk, který pracuje jako autolakýrník v jednom velkém salonu Audi. Jako vzor k vybarvení modelu jsem si vybral Moravu provozovanou leteckou společností Bemoair v Nesvačilech.
Vlevo laminátová kabina, vpravo vybroušený centroplán připravený k nástřiku.
Vlevo po nastříknutí základní barvy, vpravo hotové barvy "bemoairu" na centroplánu.
Cokpit.
Vlevo transportní verze bez křídel, vpravo kompletně sestavený model.
Detaily kabiny a "pilotky ČSA".
Vzhledem k mému názoru, že čím jednodušší je instalace, tím méně možných problémů, použil jsem následující komponenty: pětičlánek NiMh 3700 mAh, velký mechanický vypínač Graupner s dvěma vývody do přijímače, 6 kusů serv HS - 645 MG, 5 kusů serv HS 85Bb a desetikanálový přijímač.
K ovládání bude použit vysílač Graupner Mc 19. Váha modelu vyšla bez paliva 7,9 kg a při rozpětí 230 cm vychází plošné zatížení 130 g/dm.
Se zalétnutím modelu čekám na otevření letiště v Nesvačilech (duben 2008). Věřím, že vše dopadne podle mých představ a budu se snažit čtenáře informovat o letových vlastnostech modelu.
Postřehy z třetího letu modelu dne 18.6.2008 v Nesvačilech jsme převzali od rcaeroklub
Na dnešní den mě Pepa pozval na Nesvačilské letiště zdokumentovat celkově třetí let v historii letounu. První dva starty odhalily problémy s motory. Při záletu se nejdříve uvolnil červík vymezující dráhu šoupátka jednoho z motorů, a tak následovalo bezpečné přistání rovně před sebe. Jedinou újmou byla pepova únava po 300 metrové procházce zpět na letiště s 9 kg těžkým modelem. Po opravě a kontrole chodu motorů již následoval pohodový let s bezproblémovým přistáním. Záznam z dnešního třetího letu ovšem potvrdil pochybnosti o dostatečném výkonu dvou čtyřtaktních desítek ASP. Nesvačilská bezmála 100 m dlouhá ranvej je sotva dostatečná pro bezpečný start Moravy. Pro další provoz modelu budou motory nahrazeny kubaturou 15 ccm a pravděpodobně třílistými vrtulemi. Jinak letový projev L200 Moravy nemá chybu, také stereo zvuk motorů je velmi realistický. Když k tomu přidáte zatahovací podvozek, osvětlení ve špici, povrchovou úpravu a pečlivost provedení každého detailu modelu, máte před sebou nádherný výsledek bezmála ročního snažení a usilovné práce. Však také z nedalekého pootevřeného hangáru zvědavě nakukovala předloha tohoto modelu - dospělá L200 ve službách BemoAir. Pepovy modely prostě stojí zato!
TomasRC
Atmosféra letového dne za velmi pěkného počasí.
Zkušební let.
Zkušební let.
Josef Kadeřábek před svým skutečným vzorem na letišti v Nesvačilech.
Technická data:
Typ
Let L-200A Morava
Rozměry:
Měřítko:
1:5,35
Rozpětí:
2300 mm
Délka:
1608 mm
Váhy:
Bez paliva:
7,9 kg
Ovládání:
Prvky:
Směrovka, výškovka, křidélka, vztlakové a přistávací klapky, podvozek, motory, osvětlení
Serva:
6 ks HS-645MG 5 ks HS-85BB
Motorové jednotky:
Typ:
2x čtyřtaktní ASP 10 ccm
Žhavící svíčky:
OS Max
Výkon:
0,83 kW při 10500 ot/min
Palivo:
s 5% nitrometanu
Pro AFC Josef Kadeřábek MK Letňany 15. listopadu 2009.
