Historie dopravního letounu VFW-Fokker 614 se začala rýsovat v roce 1961, když se spojily tří německé firmy Bremen z Weserflugu, Focke-Wulf a Hamburger Flugzeugbau pod společnou značku Entwicklungsring Nord (zkratka ERNO). V 1961 se započalo na vývoji malého proudového dopravního letadla pod názvem ERNO-61-4. V roce 1964 došlo k dalšímu víceméně formálnímu spojení německých firem Weserflug a Focke Wulf do společné firmy Vereinigte Flugtechnische Werke (VFW). Nově vyvíjené letadlo bylo pak přejmenováno na VFW 614. Koncept byl upraven na proudové letadlo STOL pro 40-44 cestujících s motory umístěnými nad křídly, aby bylo možné operovat i z neupravených vzletových a přistávacích drah. Pro motorizaci byly zvoleny dva turboventilátorové motory Lycoming PLF1B-2. Letadlo mělo nahradit dosluhující pístové DC-3. Díky státním dotacím se vývoj v roce 1966 rozeběhl naplno. Práce na prvním prototypu započaly v srpnu 1968. V roce 1969 se firma VFW-Fokker GmbH spojila s holandskou firmou Fokker do nadnárodní holdingové společnosti přičemž VFW měla zpočátku v holdingu rozhodující slovo. Lycoming však brzy zastavil vývoj motorové serie PLF1 a tak vývoj pokračoval s novým turboventilátorovým motorem Rolls-Royce/SNECMA M45H, který byl vyvinut speciálně pro VFW 614.
Průřez turboventilátorovým motorem Rolls-Royce/SNECMA M45H ( Rolls-Royce )
V roce 1970, krátce po sloučení firem VFW a Fokker, byla schválena výroba tohoto letounu. Letadlo mělo na tu dobu velmi nekonvenční uspořádání. Dva turboventilátorové motory byly umístěny na pylonech, které byly ukotveny a vztyčeny z horních částí křídel. Tiché motory Rolls Royce M45H splňovaly emisní podmínky, ale ještě nikdy nebyly v provozu zkoušeny. První prototyp vzlétl 14. června 1971, ale bohužel v únoru 1972 havaroval. Další dva prototypy se dostaly do vzduchu během roku 1972. Německá FAA a Francouzská DGA certifikace proběhla v letech 1974 až 1976. Do výroby se zapojily spolupracující firmy Messerschmitt-Bolkow-Blöhm (MBB) v Německu, Fokker VFW v Nizozemí, SABCA a Fairey v Belgii. Vývoj letadla byl zdlouhavý a objednávek bylo málo, navzdory velké reklamní kampani. Situace se zhoršila v roce 1971 po bankrotu firmy Rolls Royce, který ohrožoval výrobu motoru a po havárii prvního prototypu 1. února 1971, která byla způsobena třepotáním výškovky. Do února 1975 přišlo jen deset objednávek na tento typ letounu. První výrobní kus VFW-614 vzlétl v dubnu 1975 a byl doručen dánské letecké společnosti Cimber Air o čtyři měsíce později.
Spojení VFW a Fokker ovlivnilo velmi negativně vývoj a výrobu VFW 614. Fokker potřeboval také prodat jeho soupeřící F27 a F28. Definitivní konec pro VFW-614 přišel, když se státní dotace přiklonily k novému francouzsko - německému projektu "airbus". 19. srpna 1977 byl dokončen devatenáctý (včetně prototypů) a poslední kus této serie.
Operační historie
Jen tři aerolinie a Luftwaffe zařadili nový VFW 614 do svých flotil. Letadla měla zpočátku problémy s motory a to bylo příliš drahé pro malé oblastní aerolinie pro které bylo hlavně navrženo. Tři vyrobená letadla, která byla zalétaná nebyla nikdy prodána a čtyři draky letadel byly sešrotovány před dokončením. Program byl formálně zrušen v 1977 a poslední neprodané letadlo letělo v červenci 1978. Nejvíce letadel měl výrobce k dispozici od roku 1981, když začal vykupovat letadla zpět, aby mohl ukončit jejich podporu. Tři kusy si ponechala jen Luftwaffe pro další zkoušky a vyřadila je z provozu až v roce 1999. Poslední letuschopný VFW 614 používala DLR pro testování nových leteckých technologií v projektu ATTAS. Letadlo bylo bázované v německém Braunschweigu po mnoho let. Toto letadlo s registrací D-ADAM navštívilo i letiště Praha-Ruzyně a ze služby bylo vyřazeno v prosinci 2012. V současné době je vystaveno v Deutsches muzeu Flugwerft v Oberschleissheimu.