Čest jeho památce!

Náš klub se nachází na rozcestí a je na nás všech, abychom zvážili, jak a kam jej nyní a v blízké budoucností budeme směrovat. Proto jsme ještě před koncem roku naplánovali 41. celostátní setkání členů AFC. Uskuteční se v pizzerii v 1. patře budovy ABC - Airport Business Centrum na ruzyňském letišti v sobotu 4. prosince 2004 od 9 do 14 hodin. (Dříve Rodop. Pro oživení paměti připomínáme, že v těchto prostorách jsme koncem listopadu 2002 uspořádali setkání sběratelů leteckých memorabilií.) Na setkání přineseme všechny tři díly klubové kroniky, o kterou se přepečlivě staral Luboš Ševčík a kterou pravděpodobně mnozí z vás ani neměli možnost vidět. Zveme tedy všechny členy klubu na společné setkání, abychom mohli vše potřebné společně zvážit, prohovořit a hlavně zorganizovat další smysluplnou existenci klubu. Přijďte na toto důležité, možná lze říci přelomové setkání!

Uzávěrka pro zaplacení členského příspěvku na rok 2005 je 31. ledna 2005. Stále platí ustanovení ze členské schůze dne 21. dubna 2001 potvrzené i na schůzích následujících, které stanovuje minimální členský příspěvek na jeden rok ve výši 150 Kč s tím, že horní hranice není omezena. Přikládáme opět složenku, samozřejmě se změnou adresy na místopředsedu klubu a po smrti předsedy Luboše Ševčíka dočasného úřadujícího předsedu: Jan Pěnkava, Jana Masaryka 2, 12000 Praha 2; budete-li cokoli potřebovat prohovořit, zde jsou také telefonní a e-mailové spojení: tel. 222 518 974 (spíše večer), mobil736 751 504 a mail je j(tečka)penkava(zavináč)atemi(tečka)cz. Složenky a účtenky budou k dispozici i na setkání, takže si je budete moci osobně převzít, nebo na místě osobně příspěvek proti stvrzence uhradit.

Protože tento bulletin je v letošním roce poslední, vedení Aviation Fan Clubu přeje členům klubu - zejména těm, kteří se ze závažných důvodů nebudou moci zúčastnit celostátního setkání 4. prosince -příjemné a radostné prožití celé závěrečné části roku a do nového roku zdar všech dobrých plánů a hodně sběratelských úspěchů.

Zajímavosti z dopravy

ČSA 19. května přímo od výrobce, konsorcia ATR ve francouzském Toulouse, převzaly dvě nová letadla ATR 42-500 OK-JFJ a OK-JFK, která se už 21. května představila cestujícím na pravidelných linkách: OK-JFJ absolvoval svůj první obchodní let na trati do Bratislavy, OK-JFK letěl do Dortmundu, kam ČSA létají od letošního dubna. Oba nové stroje jsou také využívána hlavně na frekventovaných linkách do německých destinací. I když to může být diskutabilní, tato dvě nová turbovrtulová letadla zahájila modernizaci flotily ČSA: mnozí by si určitě dokázali v barvách ČSA představit zcela jiné letouny pro krátké trati, na druhou stranu je pravda, že verze -500 je poslední generací tohoto typu a přináší i některá dílčí vylepšení nabízeného cestovního komfortu, např. ČSA s jejich příchodem nabízej! nový design interiérů letadel, který bude postupně použit také u dalších strojů, přičemž jeho nejvýraznějším prvkem je zcela nový typ sedaček s koženým potahem v modré barvě. Kapacita obou letounů je celkem 46 míst v obchodní a ekonomické třídě. Nové letouny ATR 42-500 také nabízejí vyšší ekonomiku provozu, delší doletem, vyšší cestovní rychlost a novější typ motorů s tišším chodem -snížen je i hluk v kabině, avionika je na nejmodernější technologické úrovni a zahrnuje mj. instalaci systému bránícímu střetu letadla s terénem -Terrain Avoidance System. Podle zástupců ČSA je ekonomická efektivnost podložena také výhodnými smluvními podmínkami dosaženými ve výběrovém řízení, které znamenají také snížení nákladů měsíčního operačního leasingu oproti stávajícím letadlům o více než 10 %.

Ovšem větší publicitě se těšilo téměř sedmiměsíční výběrové řízení ČSA na nové letouny pro středně dlouhé trati. Logicky: šlo o bitvu mezi společnosti Boeing a konsorciem Airbus lndustrie. ČSA se rozhodly pro evropského výrobce. Prezident ČSA Jaroslav Tvrdík a další členové vedeni aerolinií o průběhu poptávkového řízení informovali novináře na tiskové konferenci v hotelu Mariott. Nabídka Airbus SAS ICFMI byla vybrána na základě rozhodnutí výběrové komise, představenstva a dozorčí rady ČSA -byla vyhodnocena jako celkově lepší. České aerolinie tak v letech 2006-8 do své flotily zařadí 6 letadel Airbus A 320 a 6 A 319, všechna s pohonnými jednotkami CFM International (konsorcium firem SNECMA a General Electric). Celková hodnota kontraktu se pohybuje v rozsahu 10-12,5 miliardy korun. Prezident ČSA Tvrdík uvedl, že rozhodování nebylo jednoduché: v závěru vyjednávání měly ČSA tři výborné nabídky. Vítězná nabídka je výrazně výhodnější než počítal finanční plán ČSA - téměř dosahuje úrovně nejlepší teoretické nabídky a blíží se nejlepším uzavřeným obchodům tohoto rozsahu v odvětví. Letadla budou pořízena na finanční leasing a po 12 letech by měla přejít za zůstatkovou cenu do vlastnictví ČSA. Nyní ČSA připravují soutěž na financování kontraktu. Airbus SAS v letech 2006-8 dodá ČSA 6 letadel Airbus A 320 v konfiguraci pro 162 cestujících a 6 A 3 I 9 s kabinou pro 135 cestujících a navíc od společnosti Airbus získají zdarma letový simulátor pro letouny rodiny A 320 v hodnotě 12 milionů USD (300 milionů Kč) a od CFM International zdarma dvě náhradní pohonné jednotky CFM. Nabídka letového simulátoru zdarma vynulovala podle Tvrdíka transformační náklady spojené se zaváděním nového typu. Simulátor od firmy CAE bude splňovat všechny požadavky pro výcvik pilotů pro letadla A 319/A 320. Simulátor má být připraven ke spuštění výcviku v únoru 2006. ČSA budou moci prodávat nevyužitý čas na simulátoru jiným leteckým společnostem. Součásti nabídky jsou i konverzní opce a kupni práva, která ČSA umožňují získat za stejných komerčních podmínek dalších až 12 letadel. Společnosti Airbus SAS a CFM International S.A. se také zavázaly, že budou ČSA poskytovat rozsáhlý zákaznický servis, náhradní díly za výhodnou cenu a další služby, např. v oblasti výcviku osádek. Tato nabídka se vztahuje i na 5 letadel rodiny A 320, která si ČSA pořídí v příštím roce od leasingových společnosti.

ČSA se také konečně po několika odkladech dočkaly čtvrtého letounu Airbus -po letu z Bordeaux přistál v Praze Airbus 310-325ET OK-YAD. Byl vyroben v roce 1993 a sloužilo u Delta Air Lines, Air Jamaica, Air Maldives a Khalifa Airways.

Podle informace na zpravodajském serveru EuroOnLine v servisu Eur024 si společnost Travel Service na příští sezónu pronajme 5 letadel Boeing, které dříve sloužily u United Airlines a její flotila se tak rozšíří na 13-14 letounů. Společnost Smart Wings připravila pro zimní sezónu několik změn ve svém letovém řádu. Již nenabízí spoj Praha-Vídeň s odletem I x týdně v pátek ráno a se zpátečním letem v neděli večer. Odlet letu QS 026 do Amsterdamu je posunut na 12:05 z Prahy (po-so), návrat do Prahy v 16:00, v neděli zůstává odlet v 10:45 (návrat ve 14:40). Let QS 038 do Madridu odlétá v 10:20 (denně kromě so), návrat v 17:30. Let QS 024 z Prahy do Curychu odlétá každý všední den v 16:30 (návrat v 19:30), v neděli zůstává odlet v 15:10, přílet zpět v 18:00. Ranní linka QS 022/23 do/z Curychu byla zrušena 15.10. Od 01. II. létá linka QS 014 do Dublinu z Prahy v 15:00 (denně kromě sO), přílet zpět je ve 20:20. A I. listopadu Smart Wings otevřela novou linku z Prahy do Londýna/Gatwick (denně kromě so v 17:05 z Prahy, přílet zpět ve 21:30).

Zájem o využiti vzdušného prostoru České republiky se v letošním roce velmi zvýšil. Za první půlrok 2004 se uskutečnilo 255791 tranzitních přeletů a to je meziroční nárůst o 23,6 %. Utěšeně roste také počet pohybů na samotném letišti Praha/Ruzyně, na němž se provoz mezi ročně zvýšilo 21,3 %. Rekordní byl kupříkladu 24. červen, kdy bylo odbaveno 521 letounů -to znamená, že průměrně každou třetí minutu startovalo nebo přistávalo jedno letadlo. Od února létají do Prahy první švýcarské nízkonákladové aerolinie Helvetic Airways a od července společnost Korean Air. A 5. listopadu Ruzyni poprvé navštívil Fokker 100 Austrian Arrows (v ČR byl k viděni už v červenci a srpnu v Brně při výcvikových letech těsně po dodání rakouskému dopravci). Ještě zajímavější návštěvu zažila Ruzyně 2. a 9. listopadu: na lince Norwegian Air Shuttle z Trondheimu se u nás objevil Boeing 737-300 LN-KKR (ex OM- AAA Slovak Airlines), v zajímavém hybridním barevném schematu, které stále připomíná slovenské aerolinie. V roce 2005 se v Praze a na dalších českých letištích objeví letouny Airbus A 321 Nouvelair (ex OO-SUA a OO-SUB Sabena, které byly po krachu belgického dopravce odstaveny v Bruselu). Tuniská charterová společnost je jako nový typ zařadí do své flotily v prvních měsících roku 2005.

O zřízení (nebo obnovení) pravidelného spojení do Prahy projevují zájem další společnosti. Na český letecký trh se kupříkladu vrací Cubana de Avlación, která v Praze otevřela nové zastoupení. Výhradním zástupcem pro Českou republiku a také pro Slovensko je společnost Air Transport Solutions a bude také nabízet její služby. Pro cestující z obou zemí se nabízí spojení z Prahy přes evropské destinace společnosti Cubana do Havany, dalších kubánských destinací a zajímavé jsou i tranzitní linky do karibské oblasti, Mexika, Panamy a také Jižní Ameriky. Společnost Cubana, která v letošním roce slaví 75. výročí svého vzniku, používá na dálkových linkách do Evropy moderní letoun Airbus A 330-200 a v její flotile jsou dále letouny Airbus A 320, IIjušin 11-62M, Jakovlev Jak-42 a Antonov An-24. Jak máme ještě v živé paměti, Cubana do Prahy létala pravidelně od roku 1960 až do konce 80. let.

Druhou společnosti, která také již do Prahy pravidelně létala, byť ne po tak dlouhou dobu jako Cubana, a nyní zvažuje zahájení pravidelných letů na Ruzyni, je Air Canada. Jak uvedl prezident společnosti Robert Milton na výroční Smith Barney Citigroup Transportation Conference v New Yorku, Praha je na mapě potencionálních destinací, které by byly nalétávány non-stop z Toronta. Air Canada se obdobně jako některé další americké společnosti hodlá zaměřit na relativně dobře ziskové mezinárodní linky. Kromě Prahy by z Toronta měly vést trati do Budapešti, Varšavy, Moskvy, Káhiry, Karáčí, Colomba, Dubaje a dalších asijských destinací, např. zmíněny byly také Bejrút a Teherán, což má svoji logiku: v USA a Kanadě žije velký počet Iránců a Libanonců, nicméně do reálného zahájení pravidelných letů do Bejrútu bude ještě nějakých pár let trvat. Několik dalších nových dálkových linek má být zahájeno také z Montrealu a Vancouveru. Nárůst provozu na mezinárodních spojích si vyžádá rozšíření flotily letadel, a tak Air Canada již zprovoznila dva letouny Boeing 767, které před časem uzemnila. Naopak z její flotily zmizel poslední Boeing 747-400Combí -letoun C-CAGN uskutečnil své poslední lety u Air Canada na linkách mezi Frankfurtem, Torontem a Montrealem. A ještě jedna zpráva z Kanady: koncem října opustily letiště Montreal/Mirabel poslední cestující a poslední společnost Air Transat své lety definitivně přesunula na letiště Montreal/Trudeau, letiště Mirabel bude nadále využíváno jen nákladními dopravci.

Slovenské aerolinie získaly úvěr ve výši 5 milionů euro od Slovenské spořitelny, dceřinné společnosti rakouské Erste Bank. To by jim mělo pomoci překonat současnou těžkou finanční situaci. Potřebné garance poskytla skupina AUA (podle rakouského deníku Wirtshaftsblatt). Boeing 737-3YO OM-AAA Slovenských aerolinií má nového majitele: po revizi jej Babcock & Brown Aircraft Management Inc. pronajal společnosti Norwegian Air Shuttle, u které operuje s registraci LN-KKR. Slovenské aerolinie mají do konce listopadu konečně převzít letoun Fokker 100, který má být registrován jako OM-AAC (v. č. 11373, ex US Air N893US).

Polská společnost LOT je v závěrečných fázích jednání s výrobci letadel Airbus a Boeing o obnově své flotily dálkových letadel (podle časopisu Flight lnternational). LOT chce do konce tohoto roku nahradit své 2 letouny Boeing 767-200ER a 3 Boeing 767- 300ER šesti novými dálkovými letouny -Airbus A 330, nebo Boeing 7E7. Nabídka úsporného Boeingu 7E7 je pro společnost atraktivní vzhledem k jejím plánům na snížení nákladů, ovšem letouny tohoto typu budou k dispozici až v roce 2008 a společnost by nová dálková letadla potřebovala už koncem roku 2006, kdy končí pronájmy současných dálkových strojů. Americký výrobce proto údajně nabízí další stroje Boeing 767 na období než budou letouny 7E7 k dispozici. Obdobně pokud se LOT rozhodne pro Airbus A 330 musel by nejspíš také řešit mezidobí do dodávky nových letadel pronájmem starších. Vedení společnosti LOT oznámilo záměr uvést v roce 2005 akcie společnosti na varšavské burze. Je to součást vládního záměru na privatizaci společnosti, ve které stát v současnosti drží 68% podíl. LOT také plánuje založení své nízkonákladové pobočky, jejíž název zatím nebyl zveřejněn. Má mít základny na letištích ve Varšavě a v Krakově a operovat s letouny Boeing 737-300/400, které by převzala od mateřské společnosti. Neměla by létat na klíčových obchodních linkách LOT, jediné výjimky jsou Londýn a Paříž. Nízkonákladová pobočka polské národní společnosti LOT zahájí provoz v příštím roce a její letový řád pravidelných linek má být zveřejněn na jeho začátku. Schválený obchodní plán na léta 2004- 7 počítá s provozováním i většiny charterových letů mateřské společnosti. Do projektu byl vložen počáteční kapitál 1,2 milionu euro. Během letního letového řádu by mělo 5 letadel Boeing 737 přepravit až 800 000 cestujících.

British Airways oznámily, že 6. února 2005 zastavují provoz na linkách z Londýna do Bogoty a Karakasu. Britské aerolinie převzaly první Airbus A 321 v konfiguraci kabiny pro cestující se 183 sedadly ve dvou třídách určený pro evropské linky. A plánují do své flotily zařadit až 6 nákladních letounů -prvním z nich by měl být začátkem příštího roku Airbus A 300-600.

JAT Airways plánují nákup osmi nových letadel Boeing 737-800 a pronájem dvou strojů Boeing 767-300ER, se kterými by obnovily pravidelné lety do New Yorku a v červnu příštího roku do Toronta a Chicaga. Tyto linky byly přerušeny v roce 1992 v souvislosti se sankcemi OSN vůči bývalé Jugoslávii.

Air France bude od 1. prosince létat non-stop na lince Paříž-Rijád. Nově bude tato linka obsluhována 3x týdně letouny Airbus A 3l9ER. Odlet z Paříže má být vždy ve středu, pátek a neděli v 10:50, ke zpátečnímu letu z Rijádu bude letoun odlétat vždy následující den v 01:20. Délka letu do Ríjádu je 6 hodin, ve zpátečním směru o 55 minut delší.

Společnost Icelandair získala 10, I % podíl v nízkonákladové easyJet -nejprve zakoupila 8,4 % a zanedlouho o dalších 1,7 %. Další investice směřuje do Maďarska -kapitálově chce vstoupit do společnosti Malév. Společnost přijala zpět Boeing 757 TF-FIS, který zapůjčila Volare Airlines -letoun přelétl 26. října z Milána/Malpensa do Keflaviku, kde měl čekat na své další využití.

SN Brussels Airlines budou i nadále létat na berlínské letiště Tempelhof. Původně plánovaly přesun na letiště Tegel, ale berlínský soud rozhodl zachovat i nadále provoz letiště v těsné blízkosti centra města, a tak belgické aerolinie cíl své linky nezmění. V zimním období mají naplánováno z Bruselu do Berlína 23 letů týdně (v pracovních dnech 4x denně).

Společnost Aer Lingus zvažuje možnost zahájit z Belfastu evropské i dálkové lety, například do USA. I kdyby jí tento plán nevyšel, přímé letecké spojení s USA bude mít Belfast od poloviny příštího roku určitě: z Newarku sem budou létat Continental Airlines. Do flotily Aer Lingus přibyl již devátý Airbus A 320 (EI-DEH, V.č. 2294) a dodávky dalších 10 letounů budou pokračovat v roce 2005. Naopak poslední let u irské společnosti vykonal 17. října Boeing 737-500 EI-CDB, který se stal majetkem Air Baltic (jako YL-BBG) a v prosinci jej bude následovat také stroj s registrací EI-CDC (u Air Baltic bude sloužit s označením YL-BBH).

Nová irská společnost Elrjet získala první letoun, Airbus A 320 EI-DlJ (ex Monarch Airlines G-MONW). Společnost má zahájit charterové lety z Dublinu do středomořských letovisek např. v Turecku a Severní Africe. V příštím roce má převzít další dva A 320. Všechna budou v celoekonomické verzi pro 180 cestujících.

Ryanair převzal další 3 letouny Boeing 737-800, celkem jich má ve své flotile již 62. Všechna tři jsou ve verzi -8AS: EI-DCN v. č. 33808/1590, EI-DCO v. č. 33809/1592 a EI-DCP v .č. 33810/1595.

Společnost Condor vyřadila ze své flotily další Boeing 757 -tentokrát D-ABNO, který 5. listopadu přelétl již s novou registrací RA-730l5, ale stále ještě v barvách Condor z Frankfurtu do Uljanovska k novému majiteli, ruské finanční skupině Centr Capital, která jej pronajme Vim Airlines.

BMlbaby opouští letiště Londýn/Gatwick. Po ukončení spoje do Prahy má 31. ledna 2005 ukončit i zbývající linku Gatwicku-Cork, na což zareagovala společnost easyJet, která bude na této trati létat od 28. ledna 2005, a to 2x denně, jen v sobotu Ix.

Společnost Alr Baltlc s nástupem zimního letového řádu změnila image a mj. silněji akcentuje kapitálové propojení se SAS Scandinavian Airlínes. Nové barevné schema letadel je koncepčně obdobné jako SAS, základní barvy jsou bílá, světle zelená (jaro) a tmavě modrá (Baltické moře): trup je celý bílý, nad okny nápis airBaltic.com (airBaltic tmavě modře, com šedě), svislá ocasní plocha je jednobarevná, světle zelená, s bílým nápisem Baltic. Byl také upraven design webových stránek, uniformy osádek a všechny propagační materiály. Od 18. prosince začne Air Baltic provozovat novou linku Riga-Ženeva, a to v úterý a sobotu s letadly Boeing 737-500.

Slovinské Adria Airways byly přijaty do Star Alliance, a tak od listopadu společnost Air France zrušila code-sharový provoz na lince Paříž-Lublaň a od 15. listopadu zavedla své vlastní linky (2x denně, v sobotu jen ráno, v neděli jen odpoledne) letouny Embraer 145 dceřinné společností Regional.

Do Kolína nad Rýnem z Palma de Mallorca přelétly letouny Boeing 717 EC-HNZ a EC-HNY, které budou během zimní sezóny létat v pronájmu pro společnost Germanwings. Letadla mají na trupu nápis Germanwings, na směrovce logo pronajímatele -Aerolineas Baleares.

AirSea Lines jsou nové řecké aerolinie, které maji od listopadu se dvěma hydroplány DHC-6 pravidelně spojovat Korfu, Argostoli, Brindisi, loannina, Patras, Paxos a Zakynthos. Letouny mají startovat a přistávat v přístavech těchto měst.