* 15.12.2014 Letiště Brno-Tuřany oslavilo v roce 2014 60 let své činnosti

Počátky leteckého provozu v Brně se datují již do časů první republiky. Už před druhou světovou válkou, bylo zřejmé, že travnaté letiště v Černovicích přestává stačit. Rozhodnutí vybudovat nový vzdušný přístav v nedalekých Tuřanech padlo až po osvobození Československa, práce začaly v roce 1950. Provoz byl na novém letišti s betonovou přistávací plochou zahájen 15. listopadu 1954 s tím, že první čtyři roky jej mohli využívat jen vojenští letci.
Na tuřanském letišti byl umístěn 3. stíhací letecký pluk, vyzbrojený v té době letouny Avia S-199 (československá verze německého u Messerschmittu Bf 109). Od ledna 1955 pak zbrusu nové letiště začalo sloužit proudovým letounům Jak-23 (v dobovém označení S-101), o několik týdnů později pak tuřanský pluk převzal první exempláře legendárního stíhacího letounu MiG-15 (v československém letectvu měly v té době označení S-102). Zároveň se letiště chystalo na dopravní letadla. Také civilní provoz, který byl oficiálně zahájen koncem dubna 1958, se do do Tuřan přesunul z Černovic. Soužití vojáků a dopravních pilotů pak provázelo nové brněnské letiště více než tři dekády, během let se ovšem měnil poměr civilního a vojenského provozu. Pasažéři aerolinií využívali brněnského letiště především na vnitrostátních linkách, z Tuřan se tak létalo do Prahy, Košic, Sliače, Bratislavy, Ostravy, Holešova nebo Karlových Varů.
Letecká doprava byla v Československu zejména v 60. letech na vzestupu, relativně levné letenky a prakticky neexistující dálniční síť totiž udělaly z cestování vzduchem poměrně běžnou věc. Již v šedesátých létech proto počet odbavených cestujících na brněnském letišti výrazně překročil 200 000, v roce 1967 byla pro pohodlí pasažérů vybudována nová odbavovací hala. V srpnu 1968 se letiště v Tuřanech stalo jedním z prvních cílů sovětské okupace, poté však zůstalo v československých rukou.
Ropná krize a následné zdražení letecké dopravy - ale také postupné dokončování dálnice mezi Prahou a Brnem v průběhu 70. let - znamenaly pro tuřanské letiště ústup ze slávy. V roce 1972 sice začaly práce na rozšíření letiště, to ale postupně sloužit stále více vojenským pilotům. V 70. a 80. létech tak ze betonových drah tuřanského letiště startovaly hlavně nadzvukové stíhačky MiG-21, civilní provoz byl v Brně obvyklý především v době konání mezinárodního strojírenského veletrhu.
Letiště bylo od ledna 1982 ve správě ministerstva obrany a v roce 1983 se stalo novým domovem pro 8. stíhací letecký pluk, který do té doby působil na letišti v Ostravě-Mošnově. I v té době ale pokračovalo další rozšiřování tuřanského zázemí, v roce 1986 byla například dokončena přístavba odbavovací haly. Koncem 80. let se začala zvyšovat poptávka po leteckém spojení Brna a se světem a ještě v roce 1989 Tuřany získaly statut veřejného mezinárodního civilního letiště. Po listopadu 1989 vojenské letectvo opustilo řadu míst a mezi prvními bylo právě brněnské letiště. Nadzvukové stíhačky, jejichž provoz výrazně obtěžoval obyvatele okolních obcí hlukem, se s Tuřany rozloučily v únoru 1991, kdy odtamtud odlétlo posledních deset letounů MiG-21. Od té doby je brněnské letiště čistě civilním vzdušným přístavem, byť mezi roky 2003 až 2008 bylo hostitelem přehlídky CIAF, na které se představovala i vojenská letecká technika.
Letiště, jehož majitelem je od roku 2004 Jihomoravský kraj (provozuje je ale soukromá firma Letiště Brno), od 90. let postupně otevřelo řadu nových spojení. V roce 1995 tak počet cestujících poprvé od 70. let překročil 100 000 a dále rostl, rekordním byl zatím rok 2011 s téměř 558 000 odbavených pasažérů. Rostoucí zájem o letiště také přinesl potřebu nového odbavovacího terminálu, podle návrhu P. Parolka otevřeného v září 2006, který získal prestižní titul Stavba roku. Dnes je letiště s nepřetržitým provozem plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje provoz ve dne i v noci. Přesné přiblížení dle ICAO CAT I. (ILS (na dráze 28), VOR/DME, TAR,SSR) s limity dohledností 800 m horizontálně, 150 m vertikálně. Probíhají přípravy na implementaci postupů P-RNAV (Precision RNAV - přesná prostorová navigace). Zdroj: (ČTK/r)