Výběr z informačního bulletinu č. 177 /červen 2022/
Klubové zprávy
_____________________________________
*** z našich sbírek se zde věnujeme memorabiliím společností Condor
*** konverze CARGO letounů zde pokračuje již dílem dílem 19, tentokrát o cestě ikonického typu
Douglas C-47 (DC-3)
_________________________________________________ Z našich sbírek __________
*** Ukázka memorabilií společnosti Condor
*** Odznaky
Odznaky odborností DLH z 5O. let (průměr cca 5 cm, vzadu šrouby pro připnutí ke kombinéze)
*** Modely
*** Pohledy
*** Hygienické sáčky
*** Vlajky
*** Fotografie
*** Bezpečnostní instrukce, výběr
*** Letové řády, výběr
*** Seriál na pokračování
Konverze vojenských letadel na nákladní CARGO 19. díl: zpětná konverze vojenské C-47 na civilní DC-3 PAX i CARGO.
Dnes se musíme zmínit o legendárním letounu dvou století, který stále ještě do dnes pro CARGO segment pracuje. Kdo by ho neznal, žádný jiný typ letadla se délkou aktivní služby nemůže vyrovnat slavné americké Dakotě, jejíž historie se začala psát už v roce 1935. Ještě dnes řada těchto strojů spolehlivě slouží, desítky z nich ve verzích přestavěných na turbovrtulový pohon.
První leteckou společností, která stroje zavedly na své linky byly American Airlines, po ní následovala společnost TWA a pak
řada dalších. Na přání společnosti United Airlines byly na DC-3 zastavěny motory P&W Twin Wasp. V Československu létaly DC-3 od r. 1938 u ČLS (celkem 4 stroje s reg. OK-AIE až H). Spolu se svými předchůdci DC-2 byly tyto stroje za války používány Lufthansou.
Letouny typové řady DC-3, respektive C-47 se staly doslova nesmrtelnou legendou. Legendou známou pod přezdívkovým
jménem Dakota, které svým C-47 původně tradičně přidělili Britové a posléze se nekontrolovatelně rozšířilo snad na všechny
stroje tohoto rodu.
Objem výroby civilních dopravních Douglasů DC-3 se počítal už před vstupem Spojených států v prosinci 1941 do už slušně
rozjeté druhé světové války v řádu stovek kusů. Nedlouho před tím se začala vyrábět i vojenská verze C-47 (zde „C“
znamenalo Cargo jako dopravní, v původním označení civilních strojů představovalo „DC“ zkratku z Douglas Commercial).
Výroba C-47 však rychle nabrala na obrátkách – protože letadlo mělo velký význam pro vedení války, ať už jako transportní,
nebo později i výsadkové.
Nemá smysl zde vyjmenovávat všechny verze a typy Dakot, tím bychom strávili sto let a jednu zimu. Pro tuto chvíli se smiřme
alespoň s pouhým faktem, že těchto letadel Američané vyrobili více než jedenáct tisíc kusů. Dalších asi pět tisíc jich přidali
Sověti v podobě licenčních Lisunovů Li-2. Licenci zakoupili i Japonci, kteří jich do roku 1943, kdy už byli ovšem s Američany
dávno regulérně ve válce, vyrobili necelých pět stovek jako typ Nakadžima/Šówa L2D.
Právě vysoké počty vyrobených kusů se staly základem pro dlouhé zachování druhu. Než začaly po válce postupně přicházet větší a modernější dopravní letouny, byla to opět Dakota, která stála za poválečným boomem probuzené komerční letecké dopravy. Mnoho z již nepotřebných vojenských transportních Dakot se podrobilo konverzím na civilní provedení pro osobní dopravu (například také pro ČSA jich asi čtyřicet zcivilizovali v Avii a Aeru) a mnohem později u druhé vyřazovací vlny se Dakoty začaly vracet zpět ke svému původnímu určení na CARGO letouny.
Letouny vyřazené od ČSA byly v letech 1956 a 57 zařazeny do leteckého dopravního oddílu určeného pro dopravu státních představitelů a vyšších velitelů. Některé Li-2 byly upraveny na fotogrametrickou verzi Li-2F a létaly u Fotoletecké skupiny
v Hradčanech u Mimoně. Letouny DC-3/C-47 byly ve své době hlavním typem u ČSA. V r. 1946 uskutečnily řadu prvních letů na nových linkách. Stroje DC-3/C-47 byly vyřazeny z provozu na linkách ČSA v letech 1958 až 1960 a většina jich byla odprodána do Francie. Poslední let DC-3 u ČSA je připisován stroji OK-WBC. Jednalo se o let na lince 94 noční pošty ukončený v Ruzyni 14. 2. 1960. Stroje Li- byly vyřazovány z provozu u armády v letech 1966/1967.
A jestliže byly Dakoty na hlavních linkách zanedlouho nahrazovány letouny modernějšími, už i s modernějšími motory turbovrtulovými nebo proudovými a s nesrovnatelně vyšší přepravní kapacitou, tak na tzv. druhé koleji se držely se ctí až do roztrhání těla, prakticky do dnes. Právě povedenou a morálně téměř nestárnoucí konstrukci draku s velkou životností můžeme označit za hlavní devizu Dakoty. Co však postupem doby morálně ztrácelo kredit, byly zpočátku samozřejmě povedené, leč časem už "pouze pístové" dvouhvězdicové 14-ti válcové motory Pratt & Whitney R-1830S1C3G Twin Wasp (první DC-3 začínaly s motory Wright Cyclone SGR-1820). Navíc nesmíme zapomínat ani na další důležitou věc, že motor má v porovnání s drakem o poznání nižší životnost. Přesto ještě dnes mnoho Dakot létá s původní výstrojí. Stále se dá kde kanibalizovat a díky jednoduchosti stroje dále opravovat a udržet ho v letuschopném stavu.
Bylo jen otázkou času, než někoho napadne osadit Dakotu turbovrtulovými motory. Ty samozřejmě přinesly řadu výhod. Tak především turbovrtulový motor nižší hmotnost než motor pístový s o poznání vyšším výkonem. S tím souvisí nárůst letových výkonů stroje a zvýšení jeho užitečné hmotnosti, což jeho provozovatel s povděkem kvituje.
Není náhodou, že první turbovrtulové Dakoty se objevily ve Velké Británii, která byla kolébkou v zavádění tohoto druhu pohonu letadel do praxe. Už v roce 1949 zamontovala firma Armstrong Siddeley do jedné Dakoty místo původních pístových Twin Waspů své nové turbovrtulové motory Mamba. Již zběžný pohled na takto upravený stroj nás nenechá na pochybách, že byl určen pouze k experimentálním účelům - rovina "předefinovaná" točícími se vrtulemi procházela pilotní kabinou, což neodpovídalo předpisům ICAO. Další společnost Rolls-Royce, konvertovala dvě Dakoty na pohon s turbovrtulovými motory Dart. Stejné motory RR Dart potom poháněly první turbovrtulový sériový dopravní letoun Vickers Viscount.
Americká firma Conroy Aircraft přišla i s přestavbami Dakot na turbovrtulový pohon a v roce 1969 tak mohl vzniknout Conroy Turbo-Three (zkrátka turbovrtulová DC-3) se třemi motory Dart odebranými z jednoho zrušeného Vickersu Viscount.
Nedlouho před zavřením firmy, vzniknul třímotorový Conroy Tri-Turbo-Three s motory Pratt & Whitney Canada PT6A. Úspěchu se však také nedočkal.
V osmdesátých a devadesátých letech minulého století v Jižní Africe také společnost Wonder Air konvertovala desítky Dakot na turbovrtulové s motory Pratt & Whitney Canada PT6A. Nástupcem Wonder Air se stala společnost Braddick Specialized Air Services (BSAS), někdy se proto setkáme s typovým označením BSAS C-47TP. BSAS se nadále pracím souvisejícím s konverzemi věnuje a poskytuje letounům i servis, ostatně samotné jihoafrické letectvo jich stále několik používá.
Nejznámější a nejpovedenější turbovrtulovou verzí Dakoty se stal Basler BT-67. K pohonu BT-67 slouží opět povedené turbovrtulové motory Pratt & Whitney Canada PT6A. Basler BT-67 má prodloužený trup, zesílená konstrukce křídla, tvarová úprava křídla s hranatými konci (podobně jako poválečné pístové Super Dakoty), mnoho dalších vnitřních úprav, ale málo platné při pohledu je to stále stará naše známá Dakota.
Nejvíce klasických Dakot dnes ještě létá pravděpodobně v Kolumbii jako velmi osvědčený "buš eroplán". Klobouk dolů.
pokračování příště (Pro IB177) WOM)
_________________________________________________ Z historie __________
* 6. 6. 2019 D-Day Douglas DC-3 opět létá
Sedmdesát pět let poté, co v den D seskočilo 17 parašutistů za německými liniemi v Normandii, se na letišti Montreal Saint-Hubert Longueuil, u Douglase DC-3, C-FDTD, sešlo více než 500 leteckých fanoušků a více než 5850 sledovalo událost online. Tento DC-3 uskutečnil 6. června svůj první let po téměř 30 letech, na památku své důležité úlohy pomáhající porazit nacisty v Evropě.
Mikey McBryan a členové spolku Plane Savers úspěšně obnovili Douglas DC-3 včas, aby mohli létat k 75. výročí D-Day.
Let trval asi 30 minut, když piloti "Buffalo Joe" McBryan a Quinn Jones provedli za jasného večerního slunce několik okruhů nad letištěm Saint-Hubert.
Posledních 73 let se tento veterán dne D skrýval na různých kanadských letištích, ale jeho historický význam se stal všeobecně známým až koncem roku 2018 poté, co jej koupil Mikey McBryan, generální ředitel Buffalo Airways poté, co byl inzerován k prodeji. na eBay. Mikey koupil toto letadlo a rozhodl se jej uvést do letového stavu v den výročí D pomocí malého týmu Buffalo Airways, přátel a místních dobrovolníků. Z historického hlediska členové Plane Savers doslova zachránili poslední quebecký Douglas DC-3 před nejistým osudem.
Z pohledu sociálních médií se Plane Savers stala nejpopulárnější leteckou show v Kanadě na začátku roku 2019, když Mikey zaznamenával každý krok procesu obnovy. 29. prosince 2018 první ze 159 video epizod Plane Savers umístil (včetně prologu a dvoudílné epizody) na svůj kanál YouTube. Celkově Mikey vytvořil více než 50 hodin zajímavého a zábavného video obsahu, který byl zhlédnut více než 3 milionkrát (do 6. června 2019) nebo v průměru 25 000 krát za epizodu.
Díky své hlavní roli v televizním seriálu Ice Pilots NWT, který v letech 2009 až 2014 profiloval život v Buffalo Airways v televizní historii, Mikey a jeho rodina samozřejmě nejsou na televizní obrazovce žádní cizinci.
Operace Overlord
Téměř 150 000 spojeneckých vojáků přistálo nebo seskočilo padákem do Normandie 6. června 1944 a z toho bylo 14 000 Kanaďanů.
Předtím: Mikey McBryan a jeho tým měli docela dost práce na DC-3, než bude v provozu 6. června na památku dne D.
Tento vzdušný útok zahrnoval více než 800 tažných kluzáků a Douglas C-47 Dakot, pro shoz parašutistů za německými liniemi, včetně letadel, která se později stala historicky známými, tak jako C-FDTD.
Letadlo bylo vyrobeno u Douglas Aircraft v lednu 1944 ve svém závodě v Oklahoma City, se sériovým číslem 12253, poté bylo letecky přesunuto na stanici Royal Air Force (RAF) v Dorvalu v Queensu, a 4. února 1944, bylo přiděleno RAF.
Dostalo registraci FZ668 a bylo přelétnuto přes Atlantik do Spojeného království. Tam bylo přiděleno 271 peruti se sídlem na RAF Blakehill Farm poblíž Cricklade ve Wiltshire.
5. června vzlétla Dakota FZ668 ve 23:20 jako jedna z flotily 108 letounů RAF C-47, jejichž úkolem bylo neutralizovat německé síly za plážemi, které měly být použity k vylodění. Sedmnáct parašutistů vyskočilo kolem 12:50 na DZ (výsadková zóna) "K" poblíž Toufreville. Pět z těchto vojáků bylo zabito a další tři zajali Němci do čtyř dnů.
Po invazi Dakota FZ668 pravidelně létala do Francie s naléhavě potřebným nákladem, municí a jídlem a na zpátečních letech repatriovala zraněné vojáky do Spojeného království.
18. září 1944 se zúčastnila operace Market Garden, během které odtáhla útočný kluzák RAF Horsa naložený vojáky, džípem a šestipalcovým dělem jako součást spojeneckého útoku k zajištění předmostí na Rýně v Arnhemu. Německá armáda zahájila divoký protiútok. Dakota FZ668 pomohla doplnit zásoby spojeneckých vojsk a posádce se podařilo přežít silnou protiletadlovou obranu, která sestřelila mnoho dalších posádek. Civilní služba
Mnoho z 11 000 vyrobených Douglasů C-47 zůstalo po válce ve vojenské službě, zatímco jiné byly převedeny na civilní DC-3 pro použití leteckými společnostmi. Kanadský Montreal koupil Douglas C-47A sériového čísla 12253 po jeho vyřazení z RAF a byl přesunut na Montrealské letiště Cartierville, kde bylo renovováno a konvertováno více než 250 dalších C-47 pro civilní použití, včetně 30 dodaných k Trans-Canada Airlines v letech 1945 až 1947.
Naše sledovaná DC-3 vstoupila do služby u TCA 4. dubna 1947 jako CF-TER a po deset let sloužila komunitám v Kanadě a USA, než byla v létě 1957 vyřazena ze služby. Poté byla převedena pod ministerstvo dopravy a znovu zaregistrována jako CF-DTD. Transport Canada definitivně vyřadily letadlo na letišti v Ottawě na konci 80. let.
Na počátku devadesátých let jí získala Fondation Aérovision Québec a byla přepravena na letiště Saint-Hubert. Plány na zřízení místního leteckého muzea však pokulhávaly a letadlo bylo stále jen skladováno.
V dubnu 2017 Dakotu získal letecký nadšenec Benoit de Mulder a počátkem roku 2018 jí převedl pod Avialogs Aéronautique, ale nebyl schopen včas získat finanční prostředky na její obnovu, a tak v říjnu 2018 dal letadlo k prodeji na eBay spolu s jeho příběhem dne D.
DC-3 byly v Kanadě kdysi samozřejmostí, v současnosti je Buffalo Airways posledním komerčním provozovatelem a Canadian Warplane Heritage Museum jediným provozovatelem muzea DC-3 "kulatého motoru" i v době, kdy se stala oblíbená konverze turbobrtulového Basler BT-67. Nový projekt
"Slyšel jsem o letadle, jakmile bylo uvedeno na prodej na eBay," řekl Mikey. "Spousta lidí, kteří mě znají z Ice Pilots a sociálních médií, mi začala posílat odkazy na seznam dalších letadel".
Aby se letoun dostal opět do vzduchu, tým Plane Savers musel získat díly z jiných vysloužilých letadel DC-3.
Buffalo právě prodalo několik svých neaktivních DC-3 společnosti Basler Turbo Conversions v Oshkosh, Wis., za účelem konverze s turbovrtulovými motory P&WC PT6, ale myšlenka obnovy DC-3 k 75. výročí D-Day byla velmi přitažlivá, řekl Mikey Skies.
Než však toto letadlo koupil, musel dostat pozitivní závazky podpory od svého otce Joe, jeho bratra Roda, jeho strýce Rona (Ronny) i jeho přítele Jaye Caldwella. Když všichni čtyři potvrdili svou podporu restaurování, Mikey koupil "Dakotu" a narodil se Plane Savers.
Mikey podnikl na začátku ledna se svou partnerkou Stellou Heidorn a jeho strýcem Ronnym svou první cestu do Saint-Hubertu na prohlídku letadla. Právě tam vypracovali dlouhý seznam chybějících nebo poškozených dílů, které potřebovali získat z nečinné flotily Buffalo DC-3 v Red Deer v Alta.
V průběhu ledna a února byly provedeny opravy i dvou náhradních motorů Pratt & Whitney R-1830 a všech potřebných dílů pro restaurování. Obchodní nářadí bylo naloženo do 40 stop dlouhého přepravního kontejneru a bylo dodáno kamionem na začátku dubna do Saint-Hubertu.
"Všechno byla velká výzva," řekl Mikey. "Vyber si." "Neměli jsme žádný datový štítek letadla, žádné osvědčení letové způsobilosti, spoustu chybějících částí, žádný přístup k letadlu a okolo jen hluboký sníh".
"Celý projekt se organicky rozrostl přímo na obrazovce," vzpomínal Mikey. "Bylo to jako [film] Pole snů ..." Když to postavíš, oni přijdou". Naštěstí má Ronny McBryan mnoho zkušeností s uvedením 16 letadel s pístovým motorem zpět do života, včetně šesti Douglasů C-54 (DC-4), přepravovaných po jednom z Chico, Kalifornie, do Hay River, NWT, pomocí jediné sady čtyř hvězdicových motorů Pratt & Whitney R-2000, které se přemontovávaly z jednoho letadla do druhého.
Kromě instalace nových motorů a vrtulí tým Plane Savers musel provést strukturální opravy osy kormidla a špiček křídel, zkontrolovat palivový systém, ovládací kabely a instalovat náhradní avioniku, nástroje a jističe bez přístupu k poválečnému schématu letadla.
V posledních týdnech byly před ocas letadla naneseny invazní pásy dne D, sloužící k rozlišení přítele a nepřítele nad Normandií, stejně jako velký kulatý znak Royal Air Force.
Mikey odvedl spoustu práce v zákulisí s plánováním dobrovolníků a prací na letadle, objednával díly a kromě toho strávil tři až čtyři hodiny každý den natáčením a úpravou videa.
Mikey měl mnoho zkušeností s používáním svých GoPro 7 a iPhone 7+ k pořizování fotografií pro svůj účet na Instagramu, "ale nikdy jsem nevěděl, jak upravovat video" pomocí Final Cut Pro s MacBookem Air, dokud se nezavázal zveřejnit videa.
Každý den točil výmluvná videa, která byla chronologicky upravována a zveřejněna na YouTube kolem 18:30 po přidání posledního klipu dne. ÉNA poskytla obrovskou podporu
Do začátku projektu vstoupili instruktoři avioniky, plechů i motorů z École Nationale d'Aérotechnique (ÉNA), aby poskytli neocenitelnou podporu projektu obnovy. ÉNA má největší vybavenou technologickou školu údržby letadel v Kanadě a nejlépe vybavené dílny a laboratoře. Ty byly použity při potížích při instalaci a testování avioniky letadla a k výrobě základních držáků a dalších plechových dílů. Projekt rychle přilákal studentské dobrovolníky ÉNA, kteří pracovali na "Dakotě" během studia i závěrečných zkoušek. ÉNA také velkoryse dala k dispozici dva hangáry pro uložení letadla, aby práce mohla rychle postupovat i za velmi vlhkého jarního počasí.
Příspěvek společnosti ÉNA byl nakonec zásadní pro včasné dokončení obnovy a také poskytl Mikey McBryanovi místo ve studiu pro jeho každodenní vysílání videa na YouTube. Budoucnost
Mikey osobně vlastní tuto Dakotu a plánuje ji v červenci převést na EAA AirVenture v Oshkosh, aby tam osobně poděkoval všem, kteří podpořili její obnovu.
Budoucí plány letadla nebyly dokončeny, ale převyprávění jeho příběhu "D-Day" jsme zde pro Vás rádi uveřejnili.
(autor článku: Keneth I. Swartz pro IB177 volně přeložil WOM)
_________________________________________________ Zajímavosti z dopravy __________
* 17. 3. 2022 do Prahy dnes přilétl další zajímavý logojet
Zdravotnický materiál z Číny dnes přivezla společnost SICHUAN AIRLINES. Speciální zbarvení tohoto Airbusu A330-243 s registrací B-5960 má název "Changhong Wuliangye". V roce 2018 tento Airbus už v Praze jednou byl. To ale ještě létal na pravidelných linkách a v základním zbarvení společnosti.
* 20. 3. 2022 Flybe opět zahajuje prodej letenek
Britský regionální dopravce Flybe zahajuje prodej letenek 22. března 2022 a pokračuje ve svých plánech opětovného spuštění.
Flybe zkolaboval v březnu 2020 poté, co selhaly plány na rebranding a restrukturalizaci. Nyní se plánuje vrátit v naději, že využije oživení poptávky po cestování po COVID-19.
Regionální dopravce, o kterém Pflieger slibuje, že bude "nový a vylepšený", bude mít základnu v Birminghamu (BHX) a nakonec hodlá provozovat flotilu 32 turbovrtulových letadel De Havilland DHC-8-400. Společnost Flybe také oznámila, že letiště Belfast City Airport (BHD) bude její druhou základnou a že "plánuje rychle růst, vytvořit více pracovních míst a přidat další lety s postupem léta".
* 22. 3. 2022 Boeing má dalšího zákazníka na 737 MAX
Dominikánská společnost Arajet se základnou na letišti Santo Domingo v Dominikánské republice si objednala celkem 20 letadel 737 MAX, dalších patnáct může odebrat na základě opce. Pět dalších už nyní přebírá od leasingových firem, celkem tak může mít 40 letadel. Letadla si pronajímá od Griffin and Bain Capital. "Jsou to letadla, která jsou pevným základem pro nabídku letů za dostupné ceny," řekl zakladatel aerolinek Victor Pacheco Mendez.
Jde o letouny Boeing 737 MAX ve verzi 737-8-200. Jde o model, který si u Boeingu objednal jako první irský Ryanair. Proti standardní verzi pro 189 cestujících má o 8 míst navíc.
Kromě Ryanairu si loni letadla ve verzi objednala také leasingová společnost 777 Partners. Podle šéfa 777 Partners Joshe Wandera se velkokapacitní verze 737 MAX stane jedním ze základů flotily nízkonákladových dopravců po celém světě. Šéf Ryanairu Michael O' Leary opakovaně mluví o letadle, které zcela změní situaci na trhu. V přepočtu na sedačku má o 16 % nižší spotřebu paliva proti původním letadlům 737-800. Kvůli vyššímu počtu cestujících má o jeden nouzový východ navíc.
Nová společnost AraJet plánuje spojení mezi ostrovem v Karibiku a zejména destinacemi v USA, Kanadě i okolních ostrovech či ve Střední Americe.
* 22. 3. 2022 Dnes v Praze přistál nečekaný divert
Dreamliner začal kroužit nad Jihlavou. Letěl s humanitární pomocí na trase Řím - Varšava. Zřejmě na polské straně, z kapacitních důvodů, ho nemohli přijmout dle plánku. Přistál tedy mimořádně na letišti Václava Havla. V Praze dotankoval jednu cisternu a asi po dvou hodinách pak pokračoval do Varšavy.
Pokud si myslíte, že livery se nápadně podobá společnosti AEROMEXICO, máte pravdu, tato společnost ho dlouhodobě nevyužívala (díky covidu) a nakonec pod registrací N961AH 20. prosince 2020 z flotily vyřadila. Společnost Comulux Aruba si ho 8. února 2021 pronajala. Prakticky jen smazala názvy a odlepila znak ze směrovky. Nová společnost však zatím na letadle svůj název nemá.
* 23. 3. 2022 do Prahy v dnešní situaci dost často přilétají ukrajinská nákladní letadla
* 3. 4. 2022 dnes se v Praze ukázala poslední CSC A350 pomalovaná Pandami
_________________________________________________ Z výroby __________
* 16. 3. 2022 Konkurence pro český L410
Textron Aviation dosáhl důležitého pokroku s novým turbovrtulovým letadlem Cessna SkyCourier. O tomto typu jsme už v našem Bulletinu informovali již dříve. Americký úřad civilního letectví udělil výrobci typový certifikát, který je klíčový pro uvedení nového letadla na trh a jeho zařazení do běžného komerčního provozu. Zpráva může mít zásadní dopad i na český letecký průmysl: SkyCourier bude svými parametry přímým konkurentem českého letadla L410 NG vyráběného Aircraft Industries v Kunovicích. Textron oznámil, že nové letadlo se brzy dostane do běžného provozu. Padesát strojů nového typu má objednaných v nákladní verzi FedEx Express.
Nové turbovrtulové letadlo má sice o 800 kilometrů kratší dolet než L410 NG (1 741 km vs. 2 570 km), má však větší kapacitu nákladu: zvládne přepravit 2 722 kg nákladu, zatímco L 410 NG 2 570 kg. Oba mají v osobní verzi kapacitu 19 cestujících.
"Jde o letadlo, které do tohoto segmentu přináší to, co zákazníci potřebují: nízké provozní náklady, efektivitu a flexibilitu ve využití celého letadla," řekl šéf Textron Aviation Ron Draper.
Textron vyrobil již tři letadla pro testovací účely, která za sebou mají celkem 2 100 zkušebních hodin. Na počátku roku začala ve městě Wichita v Kansasu sériová produkce. FedEx postupně odebere padesát letadel, na dalších padesát má opci. Letadlo je poháněno motory Pratt & Whitney PT6A-65SC, vrtule jsou McCauley Propeller C779, Avionika je od Garminu (1000 Nxi).
Zpráva o certifikaci americké konkurence přichází v době, kdy tuzemský výrobce čelí zásadním otázkám o své budoucnosti. Výrobce má ruské majitele a Rusko patří mezi klíčové trhy pro L410. Firma sama na stránkách uvedla v prohlášení k současné situaci, že se pro ni nejspíše kvůli ruskému majiteli spousta věcí změní. "My sami nevíme, jaké dopady to bude mít, a proto zatím nedokážeme odpovědět na otázky, které jsou nám pokládány," uvedla na svých stránkách.
Připomínáme krátce historické události Aircraft industries a.s.: od června 2008 byla z 51 % vlastněna ruským těžařským koncernem UGMK (Uralskaja Gorno-Metallurgitscheskaja Kompanija). Ten v září 2013 vykoupil i zbývajících 49% akcií a stal se tak 100% majitelem společnosti. UGMK je kontrolována Iskander Makhmudovem, v Uzbekistánu narozeným ruským podnikatelem. Ten je podle informací irozhlas.cz na seznamu vlivných ruských oligarchů, před nimiž varovalo americké ministerstvo financí již koncem ledna 2018. Vyjádření společnosti Aircraft industries a. s. k aktuální situaci
Dobrý den,
to, co se děje ve světě, nás hluboce mrzí a jsme proti agresi. Máme za sebou více než 80 let tradice letecké výroby, kdy v průběhu těchto let naše společnost vystřídala několik majitelů. Aktuálně je jím ruský vlastník (jiný, než uvádí média), čímž se pro nás, jako společnost, nejspíše spousta věcí změní, ale my sami nevíme, jaké dopady to bude mít, a proto zatím nedokážeme odpovědět na otázky, které jsou nám pokládány.
V současné době zaměstnáváme téměř tisíc zaměstnanců, mezi nimiž jsou lidé z Česka, Slovenska, Ukrajiny, Běloruska i Ruska. Spolupracujeme, jsme kolegové, přátelé a nejsme si vědomi toho, že by mezi námi byl někdo, kdo podporuje napadení Ukrajiny.
Naší prioritou je zachování výroby L 410, našeho českého dědictví a udržení téměř tisícovky našich zaměstnanců. Další české firmy se svými zaměstnanci jsou na naši výrobu úzce navázáni.
Jsme pyšní na to, že dokážeme vyrobit civilní letoun L 410, který byl aktivně využíván během pandemie v České republice, Francouzské Guyaně, Kolumbii, Nepálu, Slovinsku, na Mauriciu a na mnoha dalších místech po celém světě. L 410 sloužila také například v rámci humanitární pomocí v Africe a pomáhá s dopravou v těžko dostupných oblastech po celém světě.
Poslední dva roky spojené s celosvětovou pandemií COVID 19 byly pro nás, výrobce letadel, velmi obtížné a měly obrovský dopad na poptávku po nových letounech. Intenzivně hledáme na západních a asijských trzích nové zákazníky, což je dlouhodobý obchodní proces a velmi záleží na důvěře v produkt, zázemí české továrny a umu techniků a odborníků z celé ČR.
Toto sdělení má za cíl ubezpečit společnost, že stojíme na straně demokracie a míru bez ohledu na národnost majitele. vedení společnosti Aircraft Industries, a.s.
* 1. 4. 2022 Embraer spustí P2F konverzní program E190 a E195
Brazilský výrobce letadel Embraer zahájí přestavby E190 a E195 z PAX na nákladní (P2F), protože si klade za cíl uspokojit růst poptávky po elektronickém obchodování a leteckém nákladu.
Iniciativa přichází, když Embraer vidí mezeru na trhu letecké nákladní dopravy mezi turbovrtulovými a většími úzkotrupými nákladními letadly. Společnost tedy věří, že konverze P2F E-Jets by mohly "zasáhnout trh, protože poptávka po letecké přepravě stále narůstá".
"Nákladní letadla E-Jet jsou navrženy tak, aby splňovaly měnící se požadavky elektronického obchodování a moderního obchodu, které vyžadují rychlé dodávky a decentralizované operace," oznámil Embraer v prohlášení ze 7. března 2022.
Očekává se, že úplná konverze nákladního letadla pro všechny použité proudové letouny E190 a E195 bude dokončena na začátku roku 2024. Přestavby nákladních letadel E190 a E195 budou probíhat v zařízeních společnosti Embraer v Brazílii.
"Embraer vidí trh pro letouny této velikosti přibližně na 700 letadel během 20 let," uvedl výrobce a dodal, že kompletní konverze P2F by prodloužila životnost starých E-Jetů o 10 až 15 let.
"S více než 1 600 E-Jety dodanými po celém světě budou zákazníci tohoto nového segmentu nákladních letadel těžit z dobře zavedené, vyspělé globální sítě služeb, navíc z komplexního portfolia produktů připravených podporovat jejich provoz od prvního dne," řekl Johann Bordais, president and CEO ve společnosti Embraer Services and Support.
Podle společnosti Embraer budou mít proudová letadla E190 a E195 převedená z PAX na P2F o více než 50 % větší objemovou kapacitu než velká nákladní turbovrtulová letadla a až o 30 % nižší provozní náklady než letadla s úzkým trupem.
_________________________________________________ Z Kosmonautiky __________
* 15. 3. 2022 ISS by mohla havarovat
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) by mohla havarovat, pokud nebudou zrušeny sankce, prohlásil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Sankce ze strany západních zemí byly uvaleny po ruské invazi na Ukrajinu.
"Ruský segment zajišťuje, že ISS stanice je korigována (v průměru 11krát ročně), včetně zamezení vzniku vesmírného odpadu," napsal Rogozin na svém kanálu Telegram. Teď hrozí, že se přeruší dodávky paliva pomocí ruských raket.
Rogosmos také zaslal písemné výzvy NASA, Evropské vesmírné agentuře (ESA) a Kanadské vesmírné agentuře s "požadavkem na zrušení nezákonných" sankcí proti Roskosmosu, oznámil Rogozin na svém Twitteru.
Americký astronaut Mark Vande Hei nemusí mít obavy, že by na Mezinárodní vesmírné stanici ISS "přesluhoval". Rusové potvrdili, že Američana přivezou zpět na Zemi, přestože mezi oběma zeměmi panuje vinou války na Ukrajině napětí.
NASA jasně uvedla, že Mark Vande Hei tak bude na palubě Sojuzu, který se do stepi v Kazachstánu vrátí 30. března. Van de Hei se tak počtem dní 355 stane Američanem s nejdelší dobou pobytu v kosmu.
Posádku Sojuzu kromě Vande Heia tvoří ruští kosmonauté Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov. Aktuálně jsou na ISS také Američané Kayla Barronová, Raja Chari, Thomas Marshburn a Němec Matthias Maurer.
* 26. 3. 2022 Polsko podepsalo spolupráci s Virgin Orbit
Polská kosmická agentura POLSA uzavřela dohodu o budoucí dohodě (LoI) se společností Virgin Orbit. V rámci spolupráce vyhodnotí POLSA možnosti použití nosiče LauncherOne pro vypouštění malých polských družic.
Typické ceny za vypuštění malého satelitu prostřednictvím LauncherOne se pohybují od 12 milionů dolarů. Dostupné ceny za vynesení podporují rozšíření malých družic. Další výhodou je, že družice je možno vypouštět v podstatě odkudkoliv.
LauncherOne může vynést až 300 kg družic. Je zavěšena pod křídlem upraveného Boeingu 747-400 Cosmic Girl, odkud je v letové hladině vypuštěna.
* 22. 3. 2022 na pražském letišti proběhl dnes rekordní let?
Známý český letec Jiří Pruša oslavil na Letišti Václava Havla Praha český rekord dosažení přistání na 1000 letištích po celém světě. Od roku 2007, kdy začal počet letišť zaznamenávat, poznal různé přistávací plochy od USA přes Afriku a Evropu po Austrálii a Nový Zéland. Dnes symbolicky přistál na domovské přistávací ploše se svým novým ultralehkým letadlem Shark, které je dnes ve své kategorii jedním z nejrychlejších na světě.
"Do výkonu bylo vždy jen jednou započítáno každé nové letiště nebo přistávací dráha. Počet letišť a ploch byl věrohodně doložen záznamy v pilotním deníku a u většiny z nich i fotografiemi," říká Jiří Pruša.
Na domovském letišti známého letce přivítal i Jiří Pos, předseda představenstva Letiště Praha. "Děkuji Jirkovi za jeho popularizaci letectví a gratuluji k tak výjimečnému výkonu. Do další tisícovky mu přeji, aby šlo o samá šťastná přistání," říká Jiří Pos.
Jiří Pruša se velkou část profesního života věnoval a věnuje letecké dopravě a cestovnímu ruchu. Po studiu pracoval v ČSA, následně v mezinárodní organizaci IATA v Ženevě, pak se vrátil do ČSA jako viceprezident pro marketing a poté založil firmu, která se věnuje prodeji letenek. Aktuálně se letectví věnuje nejen profesně, ale také jako své životní vášni. Kromě toho připravuje knihy i specializovaný magazín o létání Flying revue. V letech 2009 - 2020 podnikl letecké expedice po celém světě. V roce 2018 měl zápis do knihy rekordů ČR za počet prvopřistání (500 letišť). O čtyři roky později tento počet zdvojnásobil. Redakce AFC k tomuto nevšednímu výkonu také gratuluje.
* 26. 3. 2022 Antonov vytváří sbírku na přestavbu An-225 Mriya?
Ukrajinský výrobce letadel Antonov zahájil sbírku na přestavbu letounu An-225 Mrija, který byl zničen při útoku ruských jednotek na letiště Hostomel.
Dne 24. března 2022 zveřejnil generální ředitel Antonov Sergii Bychkov výzvu na facebookové stránce společnosti. "Vážení občané, všech zemí světa! Mezi všemi dopravními letouny zaujímá letoun An-225 Mriya zvláštní místo, řekl Byčkov". Navzdory těžkým časům personál Antonova pevně považuje za nutné zabránit úplné a nevratné ztráty legendárního letounu jako jednoho ze symbolů moderny a zahájit práce na oživení vlajkového dopravního letounu An-225 Mriya. "Navrhujeme zřídit Mezinárodní fond pro oživení dopravního letounu An-225 Mriya".
Druhý nedokončený drak letounu An-225, původně určený pro pozemní testování, je uložen v Hostomeli. Jeho současný stav však není znám. V tuto chvíli není jasné, zda Antonov plánuje ve svém úsilí o obnovu použít tento druhý drak nebo ne.
Ukrajinský státní konglomerát a mateřská společnost Antonova, Ukroboronprom, odhaduje, že obnova Antonova An-225 Mriya bude stát více než 3 miliardy dolarů a bude trvat déle než pět let.
* 27. 3. 2022 AIRFRANCE a brussels AIRLINES mění postupně barevné schéma?
AIRFRANCE zvětšila nápis společnosti a brussels AIRLINES namísto bílo šedivého trupu, modré směrovky s červenými puntíky do písmene "b", zvolily čistě bílý trup, opět posetý puntíky, které nezdůrazňují žádné písmeno. Nápis společnosti je také značně větší a zřetelnější, viz nahoře.
* 3. 4. 2022 poznáte společnosti podle barev na směrovkách - Kvíz na 5 minut?
Všechny společnosti byly vyfotografovány na Praze - Ruzyni a najdete je na našem Webu.
Pokud jste určili alespoň 10 společností, jste znalci letectví. Pro Vaši kontrolu, správné odpovědi najdete opět na poslední stránce tohoto Bulletinu. Ti, kteří dostávají bulletin vytištěný, to mají ztížené, protože z ekonomického hlediska je tisk č/b.
* 4. 4. 2022 Mexiku se nedaří udat prezidentské letadlo?
Po více než třech letech snah udat soukromé letadlo mexického prezidenta, které nynější hlava státu zdědila po svých předchůdcích, se López Obrador rozhodl ho pronajímat. Sám cestuje linkovými lety a považuje speciál za zbytečný luxus. Předtím stroj figuroval jako hlavní výhra v tombole, v níž se prodalo více než 4,2 milionu lístků. Letadlo však nakonec nikdo nezískal. Boeing 787 Dreamliner si v roce 2012 koupil tehdejší prezident Mexika Felipe Calderón. Zbrusu nový stroj si nechal na míru přizpůsobit a vybavil ho širokými koženými sedačkami pro 80 lidí, konferenčním sálem i velkým pokojem s postelí a koupelnou. Letoun stál 200 milionů dolarů (více než čtyři miliardy korun). Jenom potřebná údržba vyjde ročně na 1,7 milionu dolarů (necelých 40 milionů korun).
* 5. 4. 2022 Condor odhalil nové barvy na svých letadlech?
Německá letecká společnost Condor pro volný čas odhalila nový nátěr, na kterém budou její letadla natřena pruhy. Nová identita značky byla inspirována předměty spojenými s cestováním a dovolenou: slunečníky, plážová lehátka i osušky.
Flotila bude mít pět různých barev v pruhovaném vzhledu: žlutou, červenou, modrou, zelenou a béžovou, které představují "rozmanitost hostů, zaměstnanců Condora a množství příležitostí k objevování světa".
V rámci rebrandingu plánuje Condor nechat přelakovat zhruba 80 % své flotily do roku 2024. V současnosti letecká společnost provozuje podle Planespotters.net celkem 51 letadel. Podle Condora bude do léta 2022 létat v novém provedení celkem šest letadel, včetně pěti Boeingů 757 a jednoho Airbusu A321. Nové budou i uniformy.
Design byl odhalen 4. 4. 2022 v Toulouse na letounu Condor Airbus A330-941 (registrace F-WWCS). Letoun, který má být uveden do provozu na podzim 2022, má na sobě zelené pruhy na bílém pozadí a logo letecké společnosti na horní části ocasu, ale i za pilotní kabinou. Letoun A330neo MSN 1972 bude doplněn o dva motory RR Trent 7000-72.
Nově přebarvený Airbus A321 této letecké společnosti, registrovaný jako D-AIAD, zahájí komerční provoz 5. dubna 2022. Letoun A321 má žluté pruhy.
* 5. 4. 2022 40 let od prvního letu A310?
Čtyřicet let uplynulo 3. 4. 2022 od prvního letu Airbusu A310. Letadlo, kterého bylo vyrobeno jen 255 kusů, se nestalo v segmentu dálkových strojů úplně velkým prodejním hitem, v českém letectví ale otisklo mnohem větší stopu než v řadě jiných zemí. Dnes už je letadlo téměř zapomenuto: v provozu je pouze v Afghánistánu a Íránu a také v některých zemích jako armádní nebo nákladní stroj. V Íránu u Mahan Air jsou v provozu stále dvě letadla po ČSA. EP-MNX je bývalý OK-WAA, EP-MNV bývalo OK-WAB. V Praze je v současnosti dosti často vidět turecká letecká společnost cargo ULS.
Model A310 byl kratší verzí A300: zhruba o sedm metrů. Na vývoji se už podílela britská společnost BAe. A310 se stala alternativou zejména k Boeingu 767, americký letoun se stal ale podstatně úspěšnější: vyrobeno jich bylo přes 1100.
Vývoj letadla byl reakcí na požadavky dopravců, kteří chtěli nepatrně méně kapacitní letoun s dlouhým doletem. Vyvíjel se pod označením A300B10MC, poprvé ho představili v roce 1978. První let uskutečnil 3. dubna 1982. O rok později začal létat pro Lufthansu a Swissair. První verzí byl model A310-200. Podstatně úspěšnější byla verze -300, které se vyrobilo 170. Důvodem byl především dolet 9 600 km, který umožnil nasazení na lety přes Atlantik.
A310 se přestal vyrábět v roce 1998, poptávka splaskla v první polovině 90. let Především díky úspěchu Boeingu 767 a také nástupu Airbusu A330. Mezi největší provozovatele patřily Singapore Airlines a Lufthansa. S deseti letadly je dnes největším provozovatelem iránský Mahan Air.
Letadlo se stalo prvním airbusem, který si koupily aerolinky z východního bloku. Od roku 1985 létal pro China Eastern, o tři roky později ho do flotily zařadil východoněmecký Interflug. Nahradil s nimi letouny Iljušin Il-62. Na Kubu tak z Berlína mohl A310 dolétnout bez mezipřistání v Kanadě, kde řada cestujících vystoupila kvůli emigraci.
Ještě za socialismu si letadlo objednaly i tehdejší Československé aerolinie. Začala tak éra proměny flotily z ruských letadel na stroje značek Airbus a Boeing.
První letoun registrace OK-WAA převzaly v únoru 1991, další OK-WAB o měsíc později. Začala tak éra přímých letů například do USA či Kanady či Bangkoku nebo Dubaje. V roce 2003 a 2004 si dopravce pronajal ještě další dva letouny registrací OK-YAD a OK-YAC. Létaly s posádkami ČSA i u Air India, nakonec skončily v Bangladéši u United Airways, a již nelétají. Éra A310 začala končit u ČSA v době vedení týmu Radomírem Lašákem. Kompletní náhrada v podobě jiných dálkových strojů za ně už nepřišla.
Jak se ČSA připravovaly, na provoz tohoto letadla, si můžete přečíst v našem informačním bulletinu č. 169 z března 2021.
Nebo na našich stránkách ve zkrácené verzi:
ZDE.
* 5. 4. 2022 Letiště Praha slaví dnes 85 let?
Přesně před 85 lety přistálo první letadlo na ruzyňské letiště. Letiště Praha pojalo oslavy výročí i s ohledem na situaci po pandemii poměrně skromně. Veřejnosti nabídlo několik prohlídek zázemí zdarma. Na letišti začala také interaktivní výstava v Terminálu 2, která zobrazují historický vývoj letiště a jeho plány do budoucnosti, hry pro děti, fotokoutek a ukázku historických i současných uniforem. Letiště spustilo také webové stránky k výročí.
V tomto týdnu bylo deset výročních exkurzí zdarma, podle mluvčí letiště Kláry Divíškové byly ale zamluveny během 15 minut od zpřístupnění jejich rezervací na webu letiště. Další výroční exkurze jsou v nabídce až do konce dubna ale na rozdíl od klasických prohlídek jsou za běžnou cenu zhruba o půlhodinu delší.
Návštěvníci se během exkurzí mohli dostat do míst, kam se při běžných prohlídkách nechodí, třeba do historického krytu, do třídírny zavazadel nebo do hangáru, kde se opravují letadla.
První letadlo přistálo na novém letišti 5. dubna 1937 v 9:00. Jednalo se o stroj Douglas DC-2 na lince Piešťany - Zlín - Brno - Praha. Tímto příletem byl oficiálně zahájen provoz zbrusu nového letiště Praha - Ruzyně. První mezinárodní spoj na lince Vídeň - Praha - Berlín přistál v Praze o hodinu později. Letiště zahájilo provoz se třemi nezpevněnými travnatými vzletovými a přistávacími drahami, betonové se teprve začínaly budovat. Do vojenské okupace v březnu 1939 se podařilo vybudovat základní dráhový systém ve tvaru trojúhelníku a upravit terén celé letištní plochy.
Letiště je dnes plně vybaveno pro lety za viditelnosti (VFR) i podle přístrojů (IFR) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).
Dráhový systém sestává ze dvou vzletových a přistávacích drah (VPD): Hlavní VPD je 06/24 (směr 062/242°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem ILS, druhou VPD je 12/30 (směr 124/304°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 30 vybavená systémem ILS. Dráha 06/24 byla do dubna 1993 značena jako 07/25 a dráha 12/30 do května 2012 jako 13/31. V důsledku změny magnetické deklinace byla označení změněna. Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A-H, K-N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (tzv. heliporty) označené H1-H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.
Stále se plánuje výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24. Ačkoli již v roce 2004 generální ředitel České správy letišť Martin Kačur uváděl plánovaný začátek stavby na rok 2007 a dokončení již o dva roky později, získal projekt stavby teprve 27. 10. 2011 od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, žádost byla podána 1. 9. 2005 a bylo k ní přes 3600 vyjádření). Součástí je ale 71 podmínek, mj. úplné zastavení leteckého provozu od 24:00 do 5:29 hodin.
Kromě paralelní dráhy je plánovaná výstavba i nové řídicí věže, která má díky své vyšší výšce zajistit lepší výhled dispečerům. Její cena vyjde přibližně na 380 milionů korun. Počítá se, že její výška bude asi 75 metrů, tedy o 30 metrů více než má současná věž. Ta nebude zbourána, ale využije se jako testovací a záložní pracoviště.
Dnešní železniční trať 121 původně vedla jako pokračování dnešní větve trati 122 od Hostivic ke Kněževsi (stanici Středokluky) přímo přes západní část dnešního letiště. Kvůli rozšiřování letiště však byla v roce 1960 přeložena do trasy kolem vesnic Hostouň a Dobrovíz. Část původní větve ve směru od stanice Středokluky však zůstala zachována jako železniční vlečka, která slouží k zásobování letiště leteckým palivem.
Od 90. let 20. století spolu soupeřily koncepce, zda k letišti prodloužit linku metra A (případně linku metra B), nebo modernizovanou železniční dráhu do Kladna, tradičně označovanou za rychlodráhu, či její odbočku, popřípadě více variant současně, a obě investice byly dlouho oddalovány. V současné době se zdá, že by možná vyhrála železnice. Vše je ale otázkou peněz a proto zde nebudeme mlátit "prázdné klasy". Pokud máte čas a trpělivost, zkuste si přečíst dlouhý exkurz k tomuto problému na našich stránkách. Tak takhle tady žijeme.
* 15. 4. 2022 UPS převzaly svůj poslední nákladní Boeing 747-8?
Nový nákladní Boeing 747-8 registrovaný jako N633UP rozšíří stávající flotilu letecké společnosti na 41 Boeingů 747.
Boeing 747-8F má dolet 4 265 námořních mil (7 408 km) a nosnost 133 tun. 747F je komerční nákladní letadlo, které má také schopnost nakládání zepředu. Podle údajů Planespotters.net, UPS Airlines také provozuje 80 Boeingů 767, 75 Boeingů 757, 52 Airbusů A300, 42 nákladních letadel McDonnell Douglas MD-11.
* 17. 4. 2022 Vueling představil dnes svůj nejnovější logojet v Praze?
< zpět na stránku Bulletinů