Od nasazení DC-9 na pravidelnou linku DELTY uběhlo 50. let
Kolem roku 1950 vyvstala potřeba menšího letounu pro krátké tratě. Douglas Aircraft v té době disponoval větším typem DC-8 pro delší vzdálenosti, ale ten se pro tyto účely nehodil.
V roce 1960, proto Douglas podepsal dvouletou smlouvu se Sud Aviation technickou spolupráci. Předmětem smlouvy bylo i to, že Douglas bude podporovat a uvádět na americký trh letoun Sud Aviation Caravelle, dále podpoří výrobu licencované verze, pokud si letecké společnosti objednají větší počet letadel. To se však nestalo a Douglas se po skončení smlouvy vrátil ke svými konstrukčním studiím.
V roce 1962 se konstrukční práce rozeběhly naplno. První verze pro 63 cestujících měla celkovou hmotnost 69000 lb (31300 kg) a projekt dostal název DC-9. 8. dubna 1963 dal Douglas souhlas k zahájení výroby prototypu. Na rozdíl od konkurenčního, ale většího třímotorového Boeingu B727, který používal max. komponentů z typu B707, konstrukce DC-9 byla zcela nová. DC-9 měla v zadní části namontován dva proudové motory Pratt & Whitney JT8D. Měla relativně malá, štíhlá křídla a ocasní plochy ve tvaru T. Vzletová hmotnost DC-9 byla omezena na 80000 lb (36300 kg) a dle předpisů Federal Aviation Agency té doby měla dvoučlennou posádku v kokpitu. DC-9 měla v ekonomické třídě 5 sedadel v jedné řadě a celkově byla pro 80 až 135 cestujících, v závislosti na verzi a uspořádání sedadel.
|
|
|
Porovnání jednotlivých typů |
DC-9 byla navržena pro krátké a střední trasy, vedoucí často na menší letiště s kratší dráhou a menší pozemní infrastrukturou. Odbavení cestujících bylo zjednodušeno vestavěnými schody v přední části a v ocasu.
Konstrukce uložení motorů v ocasní části, hladká křídla a ocasní plochy ve tvaru T určitě vycházela z poznatků o letounu Sud Aviation. Klapky mohly být delší, protože nebyly přerušovány pylony motorů. Tato jednoduchá konstrukce zlepšila proudění vzduchu přes křídlo i při nízkých rychlostech a umožnila tím snížit rychlost vzletu. Součastně s tím se snížil i požadavek na délku vzletové dráhy. Další výhodou montáže motorů, které byly vysoko nad dráhou, bylo snížení možnosti nasání cizích předmětů z této dráhy. Díky této poloze motorů, mohla být snížena i světlá výška letounu, takže byl přístupnější pro manipulaci se zavazadly.
První kus z výrobní serie DC-9 vzlétnul 25. února 1965. Druhý DC-9 o několik týdnů později. Testovací flotila pěti letadel, byla do července ve vzduchu. To umožnilo první sérii DC-9-10 získání osvědčení letové způsobilosti už 23. listopadu 1965.
|
|
Prvním zákazníkem byla Delta Air Lines, která novou DC-9-14 s registrací N3305L nasadila poprvé na let 791 z Atlanty do Kansas City přes Memphis. Denní pravidelná letecká linka začala o týden později 8. prosince 1965. Delta Air Lines se stala jedním z hlavních operátorů na světě, která operovala postupně všechny klasické varianty DC-9. Jen jedna specifická varianta DC-9-20 byla vyrobena dle požadavků společnosti SAS a která také byla jediným zákazníkem, která tuto variantu používala.
Delta Air Lines neměla zpočátku nasazeny jejich DC-9 všude, nicméně díky dlouhotrvajícímu procesu získávání a slučování menších společností, její letadla létala v oblastích jako North Central, Southern, Hughes AirWest, Republic a Northwest. Delta Air Lines také koupila Western (1986) a Northeast (1973). Všehovšudy, od roku 1965 až do jejího sloučení v roce 2008 s Northwest přepravce operoval 305 ks DC-9. Delta Air Lines odhaduje, že při průměrné obsazenosti letadel 65%, jejich flotila DC-9 přepravila celkem jednu miliardu cestujících.
|
|
Delta Air Lines operovala velkou flotilu DC-9, hlavně se základním typem DC-9-30. Nakonec DC-9 nahradila i jejich B727-200 a B737-200. Poslední DC-9-30 Delta ze své flotily vyřadila v roce 1993. Nicméně, díky sloučení s Northwest Airlines, které měli hlavní základnu v Atlantě Delta opět převzala jejich 97 ks DC-9. Z toho bylo 51ks verze - 30, 12ks verze - 40 a 34ks verze - 50. Verze - 30 a - 40 zůstaly ve službě až do roku 2011. Poslední DC-9-50 Delta Air Lines vyřadila v lednu 2014. První kus této verze Douglas vyrobil v roce 1974.
Oficiální rozloučení s DC-9 proběhlo 6. ledna 2014 na posledních dvou letech, které měly symbolické kódy DL1965 (první rok nasazení DC-9 do služby) a DL2014 (poslední rok nasazení DC-9 do služby). Poslední let DL2014 letěl z Minneapolis/St. Paul do Atlanty. Dvě DC-9 zůstaly u Delty ještě několik týdnů, když suplovaly zpožděné dodávky typu B717. 22. ledna 2014, Delta Air Lines nasadila opravdu naposledy na let (DL310) DC- 9 s registrací N779NC. Let probíhal ze základny Eglin Air Force Base ve Valparaiso na Floridě do Atlanty.
|
|
Tradice DC-9 u Delty pokračuje v obrovském počtu MD-80 / MD-90 / Boeing B717 ve flotile. Flotila MD-90 stále roste, když do ní přebírají stroje od zaniklých aerolinií jako Hello Airlines, China Eastern Airlines, Japan Airlines a Blue1. Letecká společnost se snaží získat všechny dostupné B717 na trhu. Jen v 2012 Delta Air Lines převzala 88 ks B717 po AirTran ze Southwest Airlines, když přepravce nechtěl čekat na objednané B737.
Delta Air Lines má dokonce i ve svém muzeu na Hartsfield-Jackson Atlanta International Airport trvale vystavenou ikonu své flotily DC-9-50 s registrační značkou N657MC.
S více jak 200ks letadel Douglas, které jsou ještě ve službě, bude Delta Air Lines jedním z posledních (jestliže ne poslední) operátor na světě, který provozuje tak velkou flotilu letadel McDonnell Douglas. Protože několik z těchto letadel má nalétáno nízký počet cyklů, mohly by zůstat ve flotile ještě až dvě dekády.
|
|
DC-9 měla obrovský obchodní úspěch s celkovým počtem vyrobených kusů 976. Její výroba skončila v roce 1982. DC-9 drží další prvenství za to, že je jedním z nejdéle provozovaných letadel. Jeho spolehlivost a účinnost vedla k prodeji svých nástupců do 21. století. DC-9 rodina je jednou z nejúspěšnějších tryskových linkových letadel s celkem více než 2400 vyrobených kusů; to jí řadí na třetí místo za druhé místo rodiny Airbus A320 s více než 6000 vyrobených kusů a prvním místem Boeing B737 s více než 8000 vyrobených kusů.
Kdo si mohl představit před 50-ti lety, že DC-9 vydrží tak dlouho? Jak ten čas utíká …
Připravil — WOM — (prosinec 2015)
