Maďarské aerolinie MALÉV (Magyár Légiközlekedési Vállalat) oslavily 29. března 2001 již 55. výročí svého založení. Ovšem historie maďarského dopravního letectví je mnohem delší. První maďarská letecká společnost byla založena dokonce již 25. června 1910 - tento počin byl inspirován předváděcími lety Luise Blériota. Její název byl Aero Joint Stock Company a zpočátku spíš sbírala zkušenosti. Od roku 1912 provozovala s francouzskou podporou pilotní školu a připravovala technické  zázemí potřebné pro rozvoj letectví, ke kterému však mohlo dojít až po 1. světové válce.

První úspěšný pokus o zřízení leteckého dopravního spojení se uskutečnil 4. července 1918, kdy byla zahájena přeprava pošty na trase Budapešť - Vídeň, první letecké lince v rámci stále ještě existujícího Rakouska-Uherska. Linka byla později prodloužena do Krakova a Lemberku (Lvova). Přepravu zajišťovala armáda letouny Brandenburg.

První civilní letecká společnost byla MAEFORT - Magyár Aeroforgalmi R. T. (Hungarian Air Transport Joint Stock Company) založená v roce 1920. Specializovala se na přepravu pošty a zboží upravenými vojenskými letouny zpočátku po území Maďarska, ovšem v roce 1921 už také příležitostně nabízela leteckou přepravu osob.

V roce 1922 byly v Maďarsku založeny další dvě letecké společnosti. Hned 1. ledna Aeroexpress (Aeroexpress Joint Stock Company) a to s podporou německých a rakouských společností a také CFRNA a firmy Junkers, která jí dodala pětimístný plovákový letoun F.13 H-MACA. S ním a později i s větším počtem strojů létala od 29. června z Budapešti (startovalo se z hladiny Dunaje poblíž hotelu Gellért) do Vídně a později zejména k Balatonu, některé leyt směřovaly také do Záhřebu. Na podzim 1923 však společnost svoji činnost ukončila (podle jiného zdroje však existovala až do roku 1926, pravděpodobně ale jen "papírově").

Dne 19. listopadu 1922 byla založena Hungarian Aviation Joint Stock Company, která nejprve nabídla přepravu osob, pošty a zboží na pravidelné lince Budapešť - Vídeň s pětimístným letounem Fokker F.III H-MABE. Létala ji denně počínaje 30. červencem 1923. Nakonec zůstala jediným maďarským leteckým dopravcem. Společnost spolupracovala s holandskou KLM a také s firmou Fokker. Ve druhé polovině roku 1927 získala první dvoumotorový Fokker F.VIII H-MFNA a další dva stroje stejného typu, ale ve třináctimístné úpravě, pro ni v letech 1929 a 1930 licenčně sestrojila firma Manfred Weiss ve své budapešťské továrně (H-MFNB a H-MFNC). V roce 1928 převzala ještě jeden jednomotorový Fokker F.VII HA-FK.. a v roce 1930, kdy její obchodní aktivity gradovaly, do své flotily zařadila dva letouny Fokker F.VIIa. Ovšem už v roce 1928 se mohla pochlubit zajímavými hospodářskými výsledky: nalétala 850 000 km, přepravila více než 10 000 cestujících a 1 000 t nákladů. Ve stejném roce došlo k její reorganizaci a ke změně názvu na MALÉRT – Magyár Légiforgalmi RT.

V době velkého rozvoje letecké dopravy ve třicátých letech společnost Malert značně posílila svoji flotilu. Během roku 1935 převzala pět letounů Junkers Ju-52/3m pro 15 cestujících a stejný počet strojů Savoia-Marchetti SM-75 pro 18 cestujících. S nimi létala do Prahy, Varšavy, Mnichova a Bukurešti. Doplnila je dvěma letouny Douglas DC-3, ale to již se blížila 2. světová válka, která rozvoj civilní letecké dopravy na dlouhé roky znemožnila. Všechny letouny společnosti Malért byly zabrány pro vojenské účely.

Po válce bylo maďarské dopravní letectví obnoveno na základě dohody, kterou 29. března 1946 podepsaly vlády Maďarska a Sovětského svazu. Že součástí ekonomické spolupráce mezi oběma státy bude i zřízení letecké společnosti, pomoc při obnově letišť a vybudování odpovídajícího technického zázemí, to bylo ovšem dohodnuto již v srpnu 1945. Na základě dvoustranné smlouvy byla v květnu 1946 zřízena společná Maďarsko-sovětská letecká společnost – Maszovlet (Magyár-Szovjet Légiforgalmi Tarsaság, Hungarian-Soviet Civil Air Transport Joint Stock Co.). Vše podstatné bylo sovětské: letouny, experti i potřebná zařízení. Prvním úkolem bylo ovšem odklízení trosek rozbombardovaného budapešťského letiště Budaörs a vybudování nového, což platilo ostatně i pro další maďarská letiště. A pak, v období od 4. do 21. srpna 1946, společnost převzala prvních pět letounů Lisunov Li-2 (HA-LIA až -LIE) s kabinami v úpravě pro 21 cestujících, ke kterým 26. září přibyly trojmístné letouny Polikarpov Po-2 (HA-POA až -POE; později další až po HA-POH) pro aerotaxovou službu a jeden dvoumístný Jak UT-2 HA-POF.

Společnost se v první fázi zaměřila na vybudování sítě vnitrostátních linek. Dne 15. října 1946 po slavnostním ceremoniálu na letišti Budaörs odstartovaly dva první letouny, aby otevřely první dvě linky: do Debrecínu a Szombathely. 4. listopadu následoval zahajovací let na lince do Szegedu a 15. prosince do Györu. Všechny lety vykonaly stroje Li-2. Do konce roku nalétaly stroje společnosti 292 hodin, uskutečnily 338 startů a přepravily 1864 cestujících a 17 tun nákladu. Začátkem roku 1947 byla síť vnitrostátních linek rozšířena o dalších sedm měst a během letní sezóny přibylo osmé - Siófok. Ale již byl připravován také mezinárodní provoz. V květnu 1947 byla podepsána smlouva o spolupráci s rumunskou společností TARS a od 23. května už fungovala páteční poolová linka Bukurešť - Arad - Budapešť, na které se střídaly rumunské letouny Ju-52/3m s Li-2 společnosti Maszovlet. Brzy následovalo otevření první "klasické" pravidelné mezinárodní linky - 16. června 1947 zahájil letoun Li-2 provoz na trati Budapešť - Praha. Od 19. června přibylo ještě mezipřistání v Bratislavě (pravidelná linka do Bratislavy samotné byla v provozu až od 3. června 1957). Ještě v červnu stejného roku rozhodla maďarská vláda o investici 40 milionů forintů do výstavby letiště Budapešť-Ferihegy. Společnost také dále posilovala svoji letadlovou flotilu: 21. června převzala další dva Li-2 HA-LIF a HA-LIG, k nimž 17. září přibyl ještě HA-LIH (ten byl v léte 1948 přebudován na 28místný). Došlo také k podpisu smlouvy s polskou společností LOT o provozování poolové linky a její letoun poprvé přistál na letišti Budaörs 8. října 1947. Další tři Li-2 přibyly 28. ledna 1948: HA-LII, HA-LIK a HA-LIL. Ve spolupráci s italskou společností Transadriatica byla zahájena pravidelná charterová linka Budapešť - Bělehrad - Benátky. Nové pravidelné linky směřovaly do Sofie, Bělehradu a Berlína-Schönefeldu. Byla také podepsána smlouva s maďarskými poštami o přepravě pošty a tiskovin letouny Po-2. 

pokračování >