Boeing 377 "Stratocruiser" NORTHWEST Orient AIRLINES Měřítko 1:500
Vývoj tohoto pozoruhodného letounu začal ve válečném roce 1944, byl určen pro armádní transport a měl být použit i pro tankovací verze, později byl tento model Boeing 367 veden pod jménem Stratofreighter. Aby se vývoj urychlil použilo se mnoho stejných nebo podobných dílů z úspěšné létající pevnosti Boeing B-29 Superfortress. Boeing však již v těchto válečných letech myslel na civilní dopravu. US vojenské letectvo bylo zaujato Boeingovými návrhy a proto si objednalo nejprve tři modely, první z nich vzlétl již 15. listopadu 1944. Následně bylo objednáno deset vývojových typů YC-97s, které reprezentovaly výrobní serii se silnějšími motory R-4360 a vyšší směrovkou, která byla vyvíjena pro B-50, (vylepšený B-29).
První výrobní kus C-97A byl k dodán v říjnu 1949. Vývoj C-97 vedl k C-97C, který byl využíván pro evakuaci zraněných, a dále ke KC-97E, KC-97F a KC-9G, které byly používány jako létající cisterny. Bylo postaveno více jak 590 ks modelu KC-97Gs. Typ KC-97 používaly US vojenské letecké síly jako primární létající tanker dokud nebyl nahrazen proudovým letadlem KC-135, což byl předchůdce Boeing 707. Boeingův Stratofreighter tvořil po válce páteř US vojenského letectva. Bylo postaveno více jak 800 ks pro transportní účely.
Boeing 377 Stratocruiser byl vlastně civilní verzí vojenského modelu Stratofreighter. Bylo postaveno jen asi 55 ks. Přestože bylo těchto stratosférických letounů postaveno tak málo dočkaly se velmi dlouhé služby. Na palubu se vešlo mezi 55 a 100 pasažéry nebo 28 lůžky a pěti křesly.
Boeing 377 "Stratocruiser" lůžková úprava
Všechny verze uváděly dolní palubu s obývacím pokojem a barem, inovace která, v kombinaci s velkým dosahem a velkou rychlostí, udělala stratosférický letoun velmi populární dopravní letadlo.
Průřez Boeing 377 "Stratocruiser" NORTHWEST Orient AIRLINES
Stratosférický letoun Boeing 377 Stratocruiser byl poprvé představen v provozu u Pan American World Airways, v roce 1949, na severo-atlantických leteckých tratích. Pan American World Airways vlastnil nakonec polovinu ze všech stratosférických letounů, které byly vyrobeny, ačkoli pět dalších aerolinií operovaly tento typ také. BOAC převzalo dodávku první letadla v stejném roce jak Pan Am, a se zámořskými službami začali v prosinci 1949. Boeing 377 Stratocruiser zůstal jako vlajková loď na atlantickém pobřeží dokud nebyl postaven mimo provoz po uvedení první dálkové generace tryskového dopravního letadla Boeing 707. Mnoho Boeing 367 Stratofreighter bylo po vyřazení armádou zakoupeno civilními operátory pro použití jako nákladní verze i požární bombardéry. Jen dva byli však ještě schopné letu v roce 2002, jeden z nich operoval při proslulém leteckém mostu do západního Berlína a druhý jako požární letoun společnosti Hawkins & Powers.
Pohled na Bar a do tzv obývací místnosti na spodní palubě.
Pohled do cockpitu a na rozmístění posádky z vnějšího pohledu.
Technická data:
Boeing 377 "Stratocruiser"
Rozměry:
Rozpětí:
141 ft 3 in (43.05 m)
Délka:
110 ft 4 in (33.63 m)
Výška:
38 ft 3 in (11.66 m)
Plocha křídel:
1769 sq ft (164.34 sq m)
Váhy:
Prázdná:
83500 lb (37875 kg)
Maximální vzletová:
145800 lb (66134 kg)
Výkony:
Maximální rychlost:
375 mph (604 km/h) @ 25000 ft (7620 m)
Cestovní rychlost:
340 mph (547 km/h) @ 25000 ft (7620 m)
Dostup:
Okolo 32000 ft (9755 m)
Maximální dolet:
4200 miles (6759 km)
Posádka:
dva piloti, letový inženýr, navigátor, radiotelegrafista a obvykle 4 stevardi
Cestující:
vojenská verze max. 100 (civilní typicky 55)
Motorové jednotky:
Čtyři Pratt & Whittney R-4360 Wasp Major, 3500 hp (2610 kw),
28 válců, vzduchem chlazenými, hvězdicové motory, osazeny čtyřlistými vrtulemi.
