Boeing 747 (Jumbo) byl donedávna největší dopravní letoun světa. Nyní je třetí největší, po strojích Antonov An-225 (existuje pouze v jednom létajícím exempláři) a Airbus A380. Uveze 416 cestujících. Má celkem 3 paluby: Horní patro jen přes část délky letadla, spodní patro, a nákladový prostor. Boeing 747 používá mnoho aerolinek od Lufthansy, Quantas přes China airlines až po Spojené arabské emiráty. Boeing 747 také pravidelně přistává na letiště v Ruzyni. Letoun má velmi elegantní vzhled a budí velký respekt. Oproti předchozím letadlům nabídl vyšší kulturu cestování.
Historie B747 se narodil z exploze cestování letadlem v 60 létech minulého století. Éra komerční tryskové dopravy, vedená enormní popularitou Boeingu 707, způsobila převrat v cestování na velké vzdálenosti a předznamenala možný koncept "globálního světa". Boeing již tehdy vyvinul velmi velké a pevné křídlo na základě nabídkového řízení US vojenském kontraktu pro obrovské nákladní letadlo. Boeing však tento kontrakt nedostal díky C5 Galaxie od Lockheed. V roce 1966 Boeing navrhoval předběžné uspořádání pro dopravní letadlo, které nazval 747. Pan Am objednal 25 z počátečních 100 ks sérií za 550 miliónů USD, a stal se tak startovacím zákazníkem. 15. ledna 1970, první dáma Pat Nixon formálně pokřtila první kus Boeing 747 pro společnost Pan Am. První komerční let Boeingu 747 se uskutečníl 21. ledna 1970 mezi New Yorkem a Londýnem. Pan Am následně přidala B747 na linky do Londýna z Bostonu a Washingtonu. Přes noc, tak byl vytvořen nový standard cestování letadlem. TWA, Japan Airlines, Lufthansa, BOAC a Northwest Orient byli mezi prvními přepravci nabízející služby s B747 na dlouhých tratích. American Airlines zahájil službu s B747 mezi New Yorkem a Los Angeles v létě 1970. Ropná krize a ekonomický pokles v 70-tých létech ve Spojených státech snížila počet leteckých pasažérů a aerolinie přestali nakupovat nové B747. Vnitrostátní aerolinie odstranily B747 ze služby po dobu několika let. Příchod menších, účinnějších widebodies, počínajů trijet DC-10 a L-1011 a následovaný twinjet 767 a A300, ubrala velkou část trhu pro B747. Další aerolinie které odstranily B747 z jejich flotily byly Air Canada, Aer Lingus, Avianca, SAS, TAP, America West i Olympic Airways. Nicméně, mnoho aerolinek dál používá B747 na jejich nejvíce zatěžovaných linkách. Typ zůstal populární mezi Asijskými aeroliniemi pro krátké a střednědlouhé lety mezi významnějšími městy. Dále B747 zůstává populární na dálkových linkách, jako zaoceánské lety mezi Evropou a Oceánií. Největší flotila B747 dnes patří Japan Airlines, přibližně 78 ks (v sériích -200, -300 a 44 ks - 400). British Airways má další největší flotilu B747, zahrnující 56 ks B747-400.
Budoucnost Pro nový B747 bylo navrženo mnoho konstrukcí, nakonec byla vybrána jen jediná varianta pocházející z roku 2005. Program B747-8, B747-X, byl spuštěn v již roce 1996 jako odpověď na Aerobus A3XX. B747-X obsahoval modely B747-500X a B747-600X, které by mohly přepravit až 800 cestujících. General Electric a P&W navrhl konstrukci nového motoru GP7200. Aerolinie však preferovaly, aby Boeing vyvinul celý nový letoun namísto modernizovaného B747.
Po vývoji Aerobusu A380, který formálně začal v roce 2000, Boeing obnovil studii jeho B747-X. Nicméně některé z myšlenek vyvinutých pro 747-X byly použity při výrobě B747-400ER.
Na začátku roku 2004, Boeing předvedl prozatímní plány pro B747 Pokročilý. B747 Pokročilý využívá progresivní technologii z B787 (modernizovanou konstrukci i jeho systémy). 14. listopadu 2005, Boeing oznámil spuštění výroby B747 Pokročilý, kterou nazval B747-8.
Varianty B747 měl pět variant. B747-100 byl základní typ a jeho výroba se zahájila v roce 1966. B747-200 byl druhý model a následoval brzy po objednávce v roce 1968. B747-300 byl vyroben v roce 1980. B747-400 byl vyroben v roce 1985 a poslední, B747-8 byl ohlášen na rok 2005. Ačkoli je celkem pět modelů, bylo vyrobeno mnoho variant od každého z nich. Mnoho z těchto variant bylo ve výrobě jen krátce, nicméně jen B747-400 byl ve výrobě po celou dobu.
B747-100 První model proudového letadla, B747-100 byl vyroben 2. září 1968. Model, pojmenovaný City Everett, poprvé vzlétl 9. února 1969 a 22. ledna byl zařazen do služeb Pan Am. Přehřátí motoru vyřadilo toto letadlo z prvního komerčního letu a muselo být nahraženo s víc jak 6-ti hodinovým zpožděním.
B747 Prototyp (zdroj: Wikipedia)
Základní B747-100 má dolet asi 4500 míle (7242 km) s plným nákladem. US vojenské označení pro B747-100 je C19. Trochu později, aerolinie začaly užívat horní palubu pro první třídu. Boeing nabídl deset oken horní paluby jak volbu a to se rychle stalo standardem.
B747-100, registrovaný jako N905NA, je používaný NASA jako nosné letadlo pro přepravu raketoplánů. Letadlo bylo získané v roce 1974 od American Airlines a následně upraveno pro tento druh provozu. B747-100 je používáno jako létající labolatoř General Electric pro testování jejich motorů.
Bylo vyrobeno celkem 250 ks. Z toho bylo 167 ks B747-100, 45 ks SP, 29 ks SR, a 9 ks 100B.
B747SP B747SP byla zkrácená verze B747-100. Varianta byla uvedena do provozu v roce 1976 u Pan Am. Nehledě na aktuální B747-8 je SP jediný 747 s upravenou délkou trupu. Konstrukce byla upravena proto, aby SP letělo výše, rychleji a dále než B747-100. Boeing doufal, že schopnosti SP budou soutěžit s Douglasem DC-10 a vytvoří specializovaný trh, nicméně nakonec se vyrobilo jen 45 ks.
B747SP68 Saudi Arabian HZ-AIJ (foto: Jan Jurečka)
B747-200 Zahájil službu v roce 1971. B747-200 měl silnější motory, které mu dovolily létat dále a umožňovaly také vyšší startovací váhy než -100. na počátku výroby -200 udržela tři okenní uspořádání -100, ale nejvíce byla postavená s deseti okenními uspořádáními na horní palubě. Byly vyráběny verze -200B, -200C, -200M a -200F. Dnes je ještě mnoho B747-200 ve službě i když teroristické útoky dne 11. září urychlily jejich odchod do důchodu nebo konverzi na nákladní verze.
B747-300 B747-300 byl představen v roce 1980 a byl to první B747 model s "prodlouženou horní palubu". Nicméně Boeing prodloužil horní část jen cca o 23 stop. B747-300 měl také schodiště pro horní palubu, ale již bylo přímé (v předchozích modelech bylo použito spirálovité), což vytvořilo více místa dole i nahoře. S menším aerodynamickým odporem se Boeingu podařilo zvýtšit rychlost B747-300 na 0.85 machu z 0.84 machu u B747-100/200. Také dolet se zvýšil až na 7700 mil (12,392 km). Swissair byl první zákazník, který B747-300 objednal, nicméně, první letadlo bylo doručeno francouzské letecké společnosti UTA 1. března 1983. Navzdory zlepšením B747-300, bylo objednáno jen 81 ks, 56 ks pro plné osobní použití, 21 ks M a 4 ks SR. Nízké prodeje se odrazily uvedením B747-400 v roce 1985 do výroby. Dnes, většina -300 verzí létá většinou v jižní a západní Asii. Byly vyráběny ještě verze B747-300M a -300SR.
B747-368 Saudi Arabian HZ-AIT (foto: Jan Jurečka)
B747-400 B747-400 je poslední model 747 a jako jediný je ještě ve výrobě. Je nabízený v několika verzích. Křídlo bylo prodlouženo o 6 stop (1.8 m), vnější konec křídla byl opatřen 6 stopým (1.8 m) wingletem, byl přepracován celý cokpit, který je rozdělený i pro potřeby leteckých mechaniků. Dále jsou nové ocasní palivové nádrže, revidované motory a celý nový interier.
Osobní verze poprvé nastoupila službu v únoru 1989 u Northwest Airlines mezi Minneapolisem a Phoenixem. Kombinovaná verze byla zařazena do služby v září 1989 u KLM. Nákladní verze nastoupila službu v listopadu 1993 u Cargolux. Upravená nákladní verze pro velké náklady vzlétla poprvé 9. září 2006.
Vlevo: B747-409F (SCD) CHINA AIRLINES CARGO B-18712 (foto: WOM) Uprostřed: B747-400F JAL CARGO JA401J (zdroj: Wikipedia) Vpravo: B747-400F ATLAS AIR N499MC (foto: Martin Krupka Airplane-Pictures.net)
Cockpit B747 (zdoj: Wikipedia)
Porovnání velikosti B747 s ostatními srovnatelnými typy letadel.
Sedačkový plán Boeing 747-400 UNITED
Legenda
B747-8 (označovaný též B747 Advanced/Pokročilý) Boeing oznámil zahájení výroby nového 747 modelu na 14. listopad 2005. Model má využívat stejný motor a cockpit jako B787 (to rozhodlo o názvu 747-8 kvůli technologii, kterou bude sdílet s 787 Dreamliner). Boeing tvrdí, že nová konstrukce bude klidnější, ekonomičtější a více šetrná k životnímu prostředí. Osobní verze (přezdívaná 747-8 "Mezikontinentální") je schopna převézt až 450 cestujících ve 3. třídách a délce letu přes 8000 nm (14816 km) při rychlosti 0.86 machu (1054 km/h). Jako odvozenina již běžného 747-400 bude mít 747-8 i ekonomický prospěch v podobě shodného simulátoru a zaměnitelných součástek.
Vlevo: Boeing B747-8 Vpravo: Porovnání Boeing B747-8 a CARGO verze Boeing B747-8F
Vlevo: Boeing B747-8 a znázornění možnosti prodloužení trupu. Vpravo: 3D porovnání velikosti Boeing B747-8 a Airbus A380.
Technická data:
Typ
B747-100
B747SP
B747-300
B747-400
B747-400ERF
Rozměry:
Rozpětí:
59.64 m
59.64 m
59.64 m
64.44 m
64.44 m
Délka:
70.66 m
56.31 m
70.66 m
70.67 m
70.67 m
Výška:
19.33 m
19.94 m
19.33 m
19.41 m
19.41 m
Váhy:
Maximální vzletová:
333.4 t
317 t
374.8 t
396.89 t
413.636 t
Maximální užitečná:
?
43,2 t
68,7 t
66 t
?
Prázdná:
162.4 t
147 t
178.1 t
178.756 t
164.382 t
Výkony:
Maximální rychlost:
1023 km/h
1023 km/h
1023 km/h
1093 km/h
1093 km/h
Cestovní rychlost:
895 km/h
895 km/h
910 km/h
913 km/h
913 km/h
Maximální dolet:
9800 km
13700 km
12400 km
13450 km
9200 km
Dostup:
12500 m
13700 m
12500 m
12500 m
12500 m
Posádka:
3
3
3
2
2
Cestující (3 třídy):
452 (32/420)
316 (28/288)
470
416 (23,78,315)
?
Motorové jednotky:
Typ:
Pratt & Whitney JT9D7A General Electric CF6-45/A2 RollsRoyce RB211-524B2
Pratt & Whitney JT9D7A General Electric CF6-50/80 RollsRoyce RB211-524
Pratt & Whitney JT9D7R4G2 General Electric CF6-50/80 RollsRoyce RB211-524D4
Pratt & Whitney 4062 General Electric CF6-80C2B5F RollsRoyce RB211-524H