Douglas DC-3 "Dakota"
USA


DC-3-229 ČSA OK-XDM Měřítko 1:200

DC-3 AIRLINES OF NEW ZEALAND Měřítko 1:500

DC-3 LOT SP-LCD Měřítko 1:500

DC-3 USAF FASSBERG FLYER 315208 Měřítko 1:500

DC-3 BOEING "First Sleeper Transport" NC30000 Měřítko 1:500

DC-3 Lufthansa D-CADE Měřítko 1:500

C43 USAF 293087 Camel Caravan to Berlin Měřítko 1:500

C43 USAF 349081 The Berlin Train Měřítko 1:500

C43 USAF 93812 Měřítko 1:500

DC-3 Duggy Měřítko 1:500

DC-3 PIEOMONT AIRLINES N44V Měřítko 1:500

V roce 2007 uplyne 70 let od prvního letu dopravního letounu Douglas DC-3, který se stal jedním z mezníků letecké dopravy a vývoje letectví vůbec. Žádnou větší poctu DC-3 nemůže už získat než skutečnost, že 70 let od prvního vzletu stále zůstává ve světě víc než cca 400 provozuschopných kusů. Trvanlivost, dlouhověkost a rentabilita jsou jen tři z těchto výjimečných ctností tohoto typu.
Typ DC-3 započal vývojem výrobou předchozích verzí (DC-1) a následující DC-2 který, byl vlastně jen upravený dolnoplošník Douglas DC-1. Díky moderní robustní konstrukci a novým postupům při výrobě i testování motorů vznikl úspěšný stroj. Svůj první let vykonal DC-2 na jaře 1934. Společnost American Airlines tačila na Douglas, aby upravil verzi DC-2 pro transkontinentální US spací lety. Na základě těchto požadavků začal Douglas připravovat zvětšenou variantu letadla pracovně nazývanou DST (Douglas Sleeper Transport). Z původní verze se postupně vyklubal zcela nový stroj, který zahrnoval jen asi 10% součástí z původního DC-2. Na letadle byla odstraněna řada nedostatků v hydraulicea řídících plochách, byly využity nové poznatky pro barevné úpravy interiérů a instalovány protihlukové izolace. Poprvé byly použity automaticky stavitelné vrtule Hamilton Standard, které se spolu s motory Wright Cyclone podílely na vynikajících vlastnostech letounu. Novinkou zpříjemňující let byla také pružná konstrukce křídla, která vyrovnávala menší poryvy větru i když zpočátku u posádek i cestujících vyvolávaly nedůvěru.
DST - Douglas Sleeper Transport letěl poprvé 17. prosince 1935. V sedadlové verzi dostal známé označení DC-3.
Protože DC-3 se v praktickém využití osvědčil více, výroba DST byla zastavena a některé kusy byly přestavovány na sedačkový typ. Dne 27.srpna 1936 obdržel typ DC-3 "osvědčení schváleného typu".
Provozní náklady u DC-3 byly o 25% nižší než u DC-2. Proto již v r. 1938 přepravily DC-3 většinu letecky přepravovaného zboží v USA. Do roku 1941 bylo prodáno 400 kusů různým aeroliniím. Na příklad v Československu létaly DC-3 od r. 1938 u ČLS (celkem 4 stroje s ozn. OK-AIE až H).
První leteckou společností, která stroje zavedla na své linky byla American Airlines, po ní následovala společnost TWA a pak řada dalších. Na přání společnosti United Airlines byly na DC-3 zastavěny motory P&W Twin Wasp.
Dobré vlastnosti vzbudily zájem i u vojenského letectva a začala se rodit vojenská verze C-47. Byla opatřena nákladními vraty, zesílenou podlahou, pozměněnou ocasní částí trupu. Verze určená pro vojenské námořnictvo měla označení R4D. Několik set letounů vzniklo pod označením C-53.
Po vstupu Spojených států do druhé Světové války v prosinci 1941 dostal Douglas obrovskou zakázku na výrobu těchto vysoce spolehlivých letadel. Tak se C-47 "Skytrain" stal jakýmsi standardem USAAF pro přepravu vojáků a nákladů během války. Pro armádu bylo postaveno více jak 10 000 kusů. V SSSR se na základě licence stavěl DC-3 pod označením Li-2. Jednalo se zejména o to, že kompletní výrobní dokumentace byla převedena do metrické soustavy. Celkem bylo v letech 1938 až 1954 vyrobeno 5207 letounů Li-2.
Po válce byly tyto letadla prodávány z armádních přebytků do celého světa za velmi výhodné ceny.Výsledek byl že demilitarizovaný C-47 se stal opět standardním poválečným letadlem téměř pro všechny světové aerolinie až do 50-tých let minulého století. Pro jeho dostupnost a spolehlivost byl DC-3 (C-47 "Dakota") extrémně populární. Dokonce ještě dnes stovky kusů zůstávají ve službě.
Přímá poválečná náhrada velmi úspěšného letounu Douglas DC-3 byl určen Convair CV-110, 240, 340 a 440. Technická data a historii o tomto letounu si si můžete přečíst zde.

DC-3C Air North CF-OVW (ilustrační foto P. Popelář)

DC-3 pohled do cockpitu

Stroje používané v české republice:
Československu létaly DC-2 od r. 1938 u ČLS (celkem 4 stroje s ozn. OK-AIE až H). S letounem OK-AIC odlétal tajně bývalý prezident Československé republiky dr. Edvard Beneš, jež po abdikaci musel opustit republiku. Přísně utajovaný odlet organizoval tehdy ředitel ČLS major Karel Hupner. Let do Londýna vedl samozřejmě přes Německo a tento úsek posádka uskutečnila nad mraky a s vypnutou radiostanicí.
Po válce u nás létaly čtyři stroje C-47(OK-WBA,XBC,XAB a WBC) u podniku Baťa a.s. Zlín. Dalších 52 letounů DC-3/C-47 létalo u ČSA. Svědectví o nehodě tohoto typu letounu si můžete přečíst zde.
Další stroje C-47 a Li-2 létaly také u Leteckého dopravního pluku v Praze (později v Prostějově). Armádní označení bylo D-47 (pro Li-2 to bylo nepříliš použivané D-2). Sloužily mimo jiné také v Hradčanech u Mimoně, kde v rámci akce Hagana byly využivány pro výcvik izraelských výsadkařů. Stroje Li-2 3. letky dopravně výsadkového leteckého pluku byly v roce 1954 přesunuty do Prešova, kde byla budována 22. výsadková brigáda.
Letouny vyřazené od ČSA v letech 1956 a 57 byly zařazeny do leteckého dopravního oddílu určeného pro dopravu státních představitelů a vyšších velitelů. Některé Li-2 byly upraveny na fotogrametrickou verzi Li-2F a létaly u Fotoletecké skupiny v Hradčanech u Mimoně.
Letouny DC-3/C-47 byly ve své době páteřním typem u ČSA. V r. 1946 uskutečnily řadu prvních letů na nových linkách.
Stroje DC-3/C-47 byly vyřazeny z provozu na linkách ČSA v letech 1958 až 1960 a většina jich byla odprodána do Francie.Poslední let DC-3 u ČSA je připisován stroji OK-WBC. Jednalo se o let na lince 94 noční pošty ukončený v Ruzyni 14.2.1960.
Stroje Li- byly vyřazovány z provozu u armády v letech 1966/1967.

DC-3 CSA OK-XDM ( foto WOM)

Letecká společnost ČSA vzdala hold slavné Dakotě, kterou provozovala téměř čtvrt století, tím, že zakoupila a částečně zrestaurovala jeden kus. Exponát v současné době stojí před budovou sídla Českých aerolinií v pražské Ruzyni. Tento letoun u ČSA nikdy nelétal, avšak staré barvy i imatrikulace jsou věrohodné. Škoda, že letoun uvnitř nevypadá tak pěkně jako zvenku a již není bohužel letuschopný.


Technická data:
Jedná se o samonosný celokovový jednoplošník poháněný dvěma hvězdicovými motory se zatahovacím podvozkem.
DC-3 - dopravní stroj pro dopravu osob.
C-47 - dopravní stroj pro dopravu nákladu nebo osob na sklopných lavicích.

Technická data:
Douglas DC-3 "Dakota" / vojenská verze C-47
Rozměry:
Rozpětí: 95 ft 0 in (28.96 m)
Délka: 64 ft 5 in (19.63 m)
Výška: 16 ft 4 in (4.97 m)
Plocha křídel: 91.7 m2
Váhy:
Prázdná: 8030 kg
Maximální vzletová: 12700 kg
Výkony:
Maximální rychlost: 187kt (346km/h)
Cestovní rychlost: 170 mph (274 km/h)
Dostup: 7260m
Maximální dolet: 1,025 miles (1,650 km)
Posádka: C-47 2 / DC-3 obvykle 3+1
Cestující: 28 až 32 po čtyřech v řadě, nebo 21 po třech v řadě
Motorové jednotky:
Dva hvězdicové 895kW (1200hp) Pratt & Whitney R1830S1C3G s automaticky stavitelnými vrtulemi Hamilton Standard, nebo dva 895kW (1200hp) SGR1820 Cyclone.

Technická data modelu Lisunov Li-2:
Jedná se o samonosný celokovový jednoplošník poháněný dvěma hvězdicovými motory se zatahovacím podvozkem, který byl licenčně vyráběn ke konci II. světivé války v tehdejším SSSR.

Technická data:
Lisuov Li-2
Rozměry:
Rozpětí: 28.96m
Délka: 19,62m
Výška: 4.97 m
Plocha křídel: 91.7 m2
Váhy:
Prázdná: 15653 lb (7100 kg)
Maximální vzletová: 24250 lb (11000 kg)
Výkony:
Maximální rychlost: 318km/hod
Cestovní rychlost: 170 mph (274 km/h)
Dostup: 5600 m
Maximální dolet: 2500 km
Posádka: obvykle 3
Maximální náklad: 8599 lb (3900 kg)
Motorové jednotky:
Dva hvězdicové 9 válcové Shvetsov ASh-62IR, které byly upraveny dle Wright Cyclone SGR-1820-F. Maximální výkon jednoho motoru 1000 hp


Pro AFC zpracoval WOM 25. června 2006.

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na Seznam modelů s historií předlohy   



NAVRCHOLU.cz