Ilyushin Il-18 POLSKIE LINIE LOTNICZE LOT SP-LSE Měřítko 1:500
Ilyushin Il-18 (kódové krycí jméno NATO: "Coot"). Turbovrtulové dopravní letadlo llyushin Il-18 hrálo významnou roli v rozvíjení Sovětských leteckých služeb v letech 1960 až 1970. Bylo také uzpůsobené pro vojenské použití v rozsahu od dopravy, převážení pošty či jako pobřežní hlídka. Il-18 bylo původně zkonstuováno v 50-tých létech minulého století na požadavek Aeroflotu pro linky středního doletu a pro operování na menší letiště, která byla nevhodná pro proudové letadlo Tupolev Tu-104. Mělo být max. ekonomické a mělo přepravovat 75 až 100 cestujících. V této roli "tažného koně" Aeroflotu působil na domácích linkách 30 let a byl také exportovan do dalších zemí. Nicméně, tato konstrukce nebyla první, která nesla toto označení. Jeho předchůdce letěl již 17. srpna 1946. Originální Il-18 bylo také čtyřmotorové vrtulové letadlo (s kódovým krycím jménem NATO: "Clam"), jinak nazývané SPD. Bylo 97ft 11in (29.855m) dlouhé s rozpětím křídel 134ft 10in (41.1m). Stalin však tuto konstrukci letadla rázně ukončil. Projekt Il-18 po smrti Stalina pokračoval a letadlo poprvé vzlétlo 4. června 1957. Do služby Aeroflotu bylo poprvé nasazeno v roce 1959 na lince Moskva - Adler. Asi 600 ks bylo postavené hlavně pro SSSR a sovětské státní aerolinie, menší počet kusů byl dodán vojenské službě pro VIP přepravu. 121 ks bylo exportováno přímo z výrobní linky do 16 zemí s přímými vazbami k Sovětskému svazu.
Drak Il-18 posloužil jako základ pro průzkumnou verzi Il-20. Il-20 (tryskový N) byl poprvé spatřen v roce 1978 a na svém povrchu nesl různorodé antény. Velký břišní kontejner obsahoval radiolokátor s bočním snímáním. Bradavice po obou stranách předního trupu jsou další zřejmé vnější rysy pro radiolokační zařízení. Několik Il-22 (tryskové B) létalo jako velitelská stanoviště a znovu neslo různé antény vyčnívající na jeho povrchu. Nejvíce známá vojenská přestavba Il-18 je pro pobřežní stráž ASW Il-38 (kódové krycí jméno NATO: "May"). Il-38 byl poprvé viděn v roce 1967. 36 ks bylo předáno ruským námořním leteckým silám, zatímco pět bylo v roce 1975 exportováno do Indie. Trup Il-38 byl prodloužen o 4m (1 3ft) a křídla jsou přesunutý vpřed. Ocas obsahuje MAD. V přední čásí trupu byl pod vybouleným krytem pátrací radiolokátor s kódovým krycím jménem NATO: "Wet Eye". Letoun nesl i dvě zbaně umístěné vpředu a v zadní části. Protože Indie ztratila dva tyto letouny, které se srazily v roce 2002 ve vzduchu při nácviku slavnostní letecké přehlídky, obnovila jednání s Ruskem na dodání letounů nových a modernizování letounů stávajících. Modernizační program nabízí mimo výrazného zvýšení bojových možností prodloužení operační doby o min. 15 let. Letadla Il-38 ruského vojenského námořnictva, která budou takto modernizována novým systémem Novella, který nahradí již hodně zastaralý systém Berkut, ponesou nové označení Il-38N.
ASW Il-38 (kódové krycí jméno NATO: "May")
Významější civilní operátoři:
• Il-18 - Balkan Bulgarian, China, ČSA, Interflug, LOT, Malev, North Korea, Romania, Syria, Vietnam. Il-20-&-22 - Russia. Il-38 - India, CIS, Phoenix Aviation.
