Junkers Ju 52
Německo


Junkers Ju52/3mg8e Lufthansa "Fritz Simon" dnes "BERLIN-TEMPELHOLF" D-AQUI Měřítko 1:500

Vývoj:
Junkers Ju 52 byl zamýšlen jako nástupce vysoce úspěšných dopravních letounů W 33 a W 34. Jeho vývoj byl zahájen šéfkonstruktérem Ernstem Zindelem koncem dvacátých let jako zvětšená verze stejné konstrukční koncepce a prototyp poprvé vzlétl v říjnu roku 1930 s jedním 725k (541kW) vidlicovým motorem BMW VII.Hvězdicový motor BMW 132T
První sériové verze Ju 52A až Ju 52D pro civilní trh se lišily jen použitým motorem. Protože však výkony s jedním motorem nesplnily očekávání, byla masově vyráběná verze Ju 52/3m poháněna již třemi motory. V této typové řadě bylo vyrobeno cca 4835 strojů (z toho 2 804 pro potřeby Luftwaffe), převážná většina z nich byly vojenské dodávky ve verzích od Ju 52/3m ge po Ju 52/3m g14e. Zajímavá byla varianta s plováky. Všechny typy byly potaženy vlnitým duralovým plechem, což bylo charakteristické pro více typů, které vyšly z konstrukční kanceláře prof. Huga Junkerse.
Další stroje vznikly ve vichistické Francii pod označením AAC.1 Toucan, kde jejich výroba pokračovala i po skončení války. Produkce typu probíhala do roku 1952 také ve Španělsku a to pod označením CASA 352/3m.

video: Junkers Ju 52 Konstrukteur Ernst Zindel



Junkers Ju52/3m (dobový snímek)

Konstrukce:
Junkers Ju 52/3m byl třímotorový samonosný dolnoplošník pro tří až čtyřčlennou posádku a 19 cestujících. Kovová kostra křídla, pevných i pohyblivých ocasních ploch a trupu, byla potažena typickým vlnitým duralovým plechem. Rovněž krycí plechy motorů byly duralové. Hvězdicové motory umístěné v gondolách a přední časti trupu poháněly kovové dvoulisté vrtule, bez měnitelného úhlu náběhu. Podvozek byl pevný.

video: Junkers Ju52 dokument v ruštině

Služba:
V civilní službě byl Ju 52 využíván v 30. a 40. letech mnoha leteckými společnostmi včetně Swiss Airu a Lufthansy (pro přepravu osob i nákladu).Výsadek
Ju 52/3m sloužil původně jako bombardovací i dopravní, ale za druhé světové války to byl hlavně dopravní a výsadkový letoun (posádku tvořilo obvykle 9 členů výsadku nebo jiného komanda), nasazovaný na všech německých válčištích až do května roku 1945. Stroje byly nasazené ve všech bojových operacích německých výsadkových jednotek. Účastnily se také pokusu o letecký most, který zásoboval obklíčenou 6. armádu ve Stalingradu. Prakticky ve všech operacích utrpěl typ velké ztráty. Největší ztráty utržily eskadry dopravního letectva Luftwaffe během německém výsadku na Krétě v létě 1941 a především při evakuaci 6. armády obklíčené u Stalingradu, tam bylo zničeno skoro 500 ks těchto strojů. Ve Španělské občanské válce sloužil také jako (druholiniový) bombardér.
Tento letoun měl, jako všechny ostatní letadla bombardovacího typu zadního střelce s jedním pohyblivým 13mm nebo 7, 92mm kulometem v zadním hřbetním střelišti a možnost montáže pohyblivého 7, 92mm kulometu v předním hřbetním střelišti. Kulomety stejné ráže měla Ju 52 v obou bočních střelištích. Narozdíl od spojeneckých bombardérů výsadkového využití však měl pomalejší stoupání. Do výšky 3000 metrů (9845 ft) vystoupal rychlostí 286km/h (178mph) za 17:30 minut. "Tante Ju - Teta Ju", jak Ju 52 nazývali němečtí vojáci tvořila páteř dopravního letectva Luftwaffe po celou dobu 2. světové války.
Ju52/3m dobový interierPět z celkových třinácti letadel získaly po válce Československé aerolinie. Přestavbu pro dopravní letectví provedla továrny Letov. U ČSA létaly většinou na vnitrostátních tratích až do poloviny padesátých let. Duralová kostra potažena vlnitým plechem, členitý dvoukolový podvozek odpérován hydraulickými tlumiči, kapacita 18 cestujících + tří až čtyřčlenná posádka.
Tady bych se rád zmínil o pohnuté historii Ju 52/3mg2e Lufthansa "Fritz Simon" D-AQUI. Bylo vyrobeno v Dessau s v.č. 5555. Do služby nastoupilo k Lufthanse v dubnu 1936 jako D-AQUI "Fritz Simon". Pak létalo stále opatřené plováky u norské D.N.L. jako LN-DAH "Falken". V dubnu roku 1940 po porážce Norů se vrátilo opěk k Lufthanse pod původní imatrikulaci. V květnu 1945 se opět vrátilo zpět do Norska k D.N.L., tentokrát jako LN-KAF "Askeladden". V roce 1947 bylo podrobeno generální opravě s využitím dílů z jiné Ju52. V Norsku dále létalo až do roku 1956. Následně bylo prodáno letecké společnosti Transport Aéros Orientales v Quito, Ecuador, kde nosilo imatrikulaci HBC-ABS "Amazonas", v roce 1963 bylo v Quitu odstaveno z provozu po 8000 letových hodinách. Od roku 1969 ho vlastnil Lester Weaver, po náročné rekonstrukci dostalo imatrikulaci N130LW. V roce 1975 ho koupil Martin Caidin a provozoval ho hlavně na leteckých dnech s imatrikulací N52JU "Iron Anny".
Nakonec se při příležitosti oslav 60-tých narozenin společnosti Lufthansa v roce 1984 dostalo opět zpět do Německa když v říjnu 1984 představenstvo společnosti Lufthansa rozhodlo o zakoupení letounu. Letoun po absolvování více než 8 000 km dlouhého přeletu z USA přistál 28. prosince 1984 na hamburském letišti Fuhlsbüttel. Zatímco od 50. let letoun chátral a teprve poslední americký majitel provedl generální opravu, u německého dopravce byl stroj podroben komplexní rekonstrukci. V péči pracovníků Lufthansa Technik bylo letadlo téměř dva roky. 1. dubna 1986 se Tetička Ju znovu vznesla do vzduchu a od té doby až dosud příležitostně létá na krátkých vyhlídkových letech. Dostalo opět novou imatrikulaci D-CDLH. Skutečně je ale nastříkána historická imatrikulace D-AQUI s názvem "BERLIN-TEMPELHOLF".
Letoun vlastní nadace Deutsche Lufthansa Berlin-Stiftung (DLBS), která se od roku 1986 o stroj stará. Cílem nadace je rozvíjet odkaz německého civilního letectví.

video 1: Junkers Ju-52 D-AQUI (Lufthansa)

video 2: JU 52 - Start

Varianty:

Ju52/3mba : VIP modifikace pro prezidenta FAI Bibesca (rumunský princ) c/n4016 (CV-FAI). Bylo osazeno motory Hispano Suiza. Dodáno v roce 1932.
Ju52/3mce : originál Ju52/3m osazem motory Pratt+Whitney Hornet nebo BMW 132. Vyráběno v roce 1931.
Ju52/3mci : pouze plánovaná verze pro Švédsko s motory Wasp. Nebyla nikdy realizována.
Ju52/3mde : plováková varianta, která byla modifikovaná z Ju52/1m a byla určena pro Bolívii a Kolumbii.
Ju52/3mfe : dopravní modifikace pro Lufthansu s motory BMW 132A3 a prstenci NACA okolo motorů. Bylo vyrobeno 12ks v roce 1933.
Ju52/3mf1e : dopravní modifikace pro DVS s motory BMW Hornet. Tuto verzi používala také Lufthansa. Byla vyráběná v roce 1933.
Ju52/3mge : dopravní modifikace s motory BMW Hornet a ostruhovým kolečkem. Byla vyráběná od roku 1934.
Ju52/3mge SA3 : vycházela z verze 3mge, ale s rádiovým navigačním zařízením.
Ju52/3mg1e a 3mg2e : dopravní modifikace s motory BMW 132A/C/E.
Ju52/3mg3e : bombardovací verze s motory BMW 132A2. Vzletová hmotnost 9500 kg. Bylo vyráběné v roce 1935.
Ju52/3mg4eA, ge4St, ge4N : vojenské transportní s motory BMW 132A3. Vzletová hmotnost 10500 kg s ostruhovým kolečkem. Bylo vyráběné od roku 1935.
Ju52/3mg4eR : vojenské transportní.
Ju52/3mg4eH : cvičné pro výcvik navigátorů.
Ju52/3mg4eF : vojenské určené pro výsadkáře.
Ju52/3mmao : prstence NACA na motorech. Vyráběné od roku 1937.
Ju52/3mnai : dopravní s motory Wasp, určené pro Švédsko a Anglii.
Ju52/3mreo : dopravní s motory BMW 132Da/Dc určené pro Jižní Ameriku. Vyráběné od roku 1937.
Ju52/3msai : dopravní s motory Wasp, určené pro Jižní Ameriku a Švédsko.
Ju52/3mte : dopravní s motory BMW 132K. Max. ryclost 300 km/hod. Vyráběné od roku1937.
K45/3m : vojenská verze pro Chilean Air Force. Projekt z roku 1932/33 však nebyl realizován.
Tp5 : švédské označení pro bývalé A. B. Aerotransport Ju52.
Ju52/3mho : dopravní s motory Jumo 205C (441 kW). Byly vyrobeny jen dva kusy.

video: Junkers Ju 52/3m Lufthansa D-APUP Riga 1937

video: TRIBUTE to ||Ju52 ||



3D pohled na Ju52/3m

Operátoři:

Argentina - Aeroposta Argentino - 4 ks, LV-AAB, LV-AAJ, LV-BAB a LV-CAB
Austrálie - Gibbes Sepik Airways - 3 ks, VH-BUU, VH-BUV a VH-BUW
Belgie - Sabena - 9 ks, OO-AGU, OO-AGW, OO-AUA, OO-AUB, OO-AUF, OO-AUG, OO-AUK, OO-CAP a OO-AGV
Brazilie - Syndicato Condor - 17 ks, PP-CAT, PP-CAY, PP-CAX, PP-CAY, PP-CAZ, PP-CBA - PP-CBH, PP-CBL, PP-CBP, PP-CBR, pro c/n 4025 není známá imatrikulace, - Varig - 1 ks, PP-VAI, - VASP - 3 ks, PP-SPD až PP-SPF
Čína - Eurasian Aviation Corporation - 5 ks, imatrikulace naznámé
Československo - ČSA - 4 ks, OK-PCC, OK-PCD, OK-TOI, OK-ZDO
Dánsko - DDL - 3 ks, OY-DAL, OY-DFU, OY-DFY
Ecuador - SEDTA - 2 kusy, HC-SND, druhá imatrikulace neznámá
Estonsko - AGO - 1 ks, ES-AUL
Finsko - Aero O/Y - 5 ks, OH-ALK, OH-ALL, OH-LAM, OH-LAO a OH-LAP (některé byly vybavené plováky)

dále následuje výčet letounů vyrobených ve Francii

Francie - Air France - 87 ks, F-BAJA až F-BAJE, F-BAJG až F-BAJP, F-BAJS až F-BAJV, F-BAJX, F-BAKK až F-BAKV, F-BAKX až F-BALO, F-BAMO až F-BAMV, F-BAMX až F-BANC, F-BANE až F-BANS, F-BBYG až F-BBYJ, F-BCHJ a F-BCHP, - Air Atlas - 10 ks, F-BBYI, F-BBZL, F-BCHJ až F-BCHQ, - Aigle Azur - 2 ks, F-BBZE a F-BDYA, - SANA - 8 ks, F-BBZA, F-BBZF až F-BBZK a F-BDYE, - Ste Aero-Cargo - 2 ks, F-BBYP a F-BCHB, - TAI - 7 ks, F-BBYK až F-BBYN, F-BCHA, F-BCHG a F-BCHX
Jižní Afrika - South African Airways - 15 ks, ZS-AFA až ZS-AFD, ZS-AJF až ZS-AJJ, ZS-AKY, ZS-ALO, ZS-ALP, ZS-ALR, ZS-ALS a ZS-ALU
Kolumbie - Kolumbie - 3 ks, vládní letka imatrikulace neznámá
Lybie - Air Liban - 3 ks, LR-AAC, LR-AAJ a LR-AAI (původně Air France, vyrobené také ve Francii)
Maďarsko - Malert - 5 ks, HA-DUR, HA-JUA až HA-JUC a HA-JUF
Mozambik - DETA - 3 ks, CR-AAJ, CR-AAK a CR-AAL
Norsko - DNL - 8 ks, LN-DAE, LN-DAF (pozděj LN-KAG), LN-DAH, LN-DAI, LN-KAA, LN-KAE, LN-KAF a LN-KAI
Peru - 1 ks, OA-HHA
Polsko - LOT - 1ks, SP-AKX
Portugalsko - Servicas Aereos Portugueses - 1 ks, CS-ADA (původně Air France)
Rakousko - Osterreichische Luftverkehrs - 3 ks, OE-LAK, OE-LAN a OE-LAP
Rumunsko - LARES - 1 ks, CV-FAI (později YR-ABF)
Řecko - SHCA - 3 ks, SX-ACF, SX-ACH a SX-ACI
Španělsko - Iberia - 16 ks, EC-AAF až EC-AAU, EC-ADO, EC-ADP, EC-ADQ, EC-CAJ (pozdeji EC-ABD), EC-CAK (EC-ABE), EC-CAL (EC-AAU), EC-CAN (EC-ABF), EC-DAM (EC-ABR) a EC-DAN (EC-ABS)
Velká Britanie - British Airways - 3 ks, G-AERU, G-AERX a G-AFAP, - Railway Air Services - 1 ks, G-AHBP, - British European Airways - 10 ks, G-AHOC až G-AHOL, - British Overseas Airways - 1 ks, G-AGAE.

Junkers Ju52/3mg8e Lufthansa "Fritz Simon" D-AQUI dnes "BERLIN-TEMPELHOF" (oficiální imatrikulace D-CDLH)

vlevo: Junkers JU52/3m Lufthansa D-CDLH (foto Wikipedie)
vpravo: Junkers JU52/3m Lufthansa D-CDLH EDDF (foto Petr Popelář)

vlevo: Junkers JU52 plováková verze
vpravo: Junkers Ju 52/3m IZ-AR

Ju52/3m CSA OK-ZDO (kresby: V. Bidlo)


vlevo: Casa 352 Hapimag HB-HOY (foto: Wikipedia)
vpravo: Ju52/3mge Interier

CASA 352L F-AZJU (cn103) (foto: WOM)

CASA 352L F-AZJU (cn103) (foto: WOM)




Cockpit Ju52/3mge

video: Junkers Ju 52 wirft Motoren an

video: Junkers JU52 Engine Start

video: Tante Ju Ju52 Hamburg-Rundlfug und Cockpit

Technická data:
Typ Junkers Ju 52/3m g7e
Rozměry:
Rozpětí: 29.25 m
Délka: 18.90 m
Výška: 4.50 m
Plocha křídla: 110.50 m2
Váhy:
Maximální vzletová: 9.200 t
Prázdná: 6.510 t
Výkony:
Maximální rychlost: 265 km/h
Cestovní rychlost: 211 km/h
Maximální dolet: 850 km
Dostup: 5 490 m
Stoupavost: 17 minut do 3.050 km
Posádka: 3
Cestující: 18 vojáků nebo 12 zraněných
Motorové jednotky:
Typ: 3x hvězdicový motor
BMW 132T
každý o výkonu 533 kW


Pro AFC zpracoval WOM 8.listopadu 2008. (zdroj Wikipedie a YOUTUBE).

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na Seznam modelů s historií předlohy   



NAVRCHOLU.cz