Lockheed L-188 Electra je první americké turbovrtulové dopravní letadlo, které bylo vyráběné firmou Lockheed. Zkušební let proběhl v roce 1957.
L-188 Electra NWT Air na letišti Vancouver v srpnu 1983.
Lockheed L-188 Electra vývoj: Firma Lockheed zareagovala na požadavek letecké společnosti American Airlines na dopravní letadlo pro domácí krátké a střední tratě s kapacitou 75 až 100 cestujících. Idea byla: konstrukce turbovrtulového letadla, které by se výkony přibližovalo proudovým letounům avšak s daleko nižšími provozními náklady. Konstrukční práce na Lockheed L-188 Electra započaly v roce 1954 a již následující rok společnost dostala startovací objednávku od American Airlines. První prototyp vzlétl 6 prosince 1957. Letadlo je dolnokřídlý jednoplošník se zatahovacím tříkolovým podvozkem, poháněné čtyřmi turbovrtulovými motory Allison 501D. "Electra" byla navržena pro standardní sedačkovou kapacitu 66 až 88 cestujících s volitelným velkokapacitním rozmístěním pro 98 cestujících. Počáteční výrobní verze měla název L 188A. Později vyráběná verze L 188C měla zvětšený obsah palivových nádrží a tím i větší dolet. Celkem bylo vyrobeno 170 ks. Výroba se zastavila dříve než bylo plánováno z důvodu dvou po sobě jdoucích smrtelných haváriích.
Na základě důkladného vyšetřování nehod inženýři Lockheedu nakonec určili, že zavěšení motorů dovolovalo příliš velkou vůli pro pohyb vrtulí ve směru osy. Vrtule tak vytvořily aeroelasticitu, fenomén nazvaný "třepetání" za letu. Síly tohoto třepetání byly přenášeny do konstrukce křídla a díky negativně tlumené harmonické oscilaci bylo křídlo vytrženo z trupu. Následně byla změněna konstrukce závěsů motorů s posílením celkové konstrukce křídla a problém byl v roce 1961 uspěšně vyřešen. Zákazníci se však tou dobou už začali zajímat o proudová letadla. Proto se postupně všechny vyrobené kusy začaly modifikovat na nákladní verzi. V roce 1957 Námořnictvo Spojených států vydalo požadavek pro hlídkovací letadlo. Lockheed navrhoval konstrukci na bázi "Electra" a která byla později úspěšně vyráběná pod názvem P 3 Orion.
L188C(F) Atlantic Airlines ( AAG ) G-LOFC (Foto: Milan Cibulka)
Vlevo:L188C(F) Atlantic Airlines ( AAG ) G-LOFC (Foto: Milan Cibulka) Vpravo:L188C(F) Atlantic Airlines ( AAG ) G-LOFC (Foto: Petr Popelář)
Vlevo:L188C(F) Atlantic Airlines ( AAG ) G-LOFC (Foto: Milan Cibulka) Vpravo:L188C(F) Atlantic Airlines ( AAG ) G-LOFE (Foto: Milan Cibulka)
Vlevo:L188C(F) Atlantic Airlines ( AAG ) G-LOFC (Foto: Petr Popelář) Vpravo:L188C(F) Atlantic Airlines ( AAG ) G-LOFC (Foto: Milan Cibulka)
Lockheed L-188 Electra verze: L-188A - základní verze L-188AF - cargo verze, upravený typ L-188A L-188C - verze s delším doletem (zvětšená kapacita palivových nádrží) a s vyšší nosností L-188CF - cargo verze, upravený typ L-188C YP-3A Orion - testovací labolatoř s o 7 stop zkráceným trupem
Lockheed L-188 Electra 3D Schema. (Richard Ferriere)
Lockheed L188C(F) Electra cokpit (Foto: Milan Cibulka)
