Transall C-160
Francie, Německo


Transall C-160D Turkey-Air Force 69-033 Měřítko 1:500

Transall C-160 (nebo také C.160)
je vojenský dopravní letoun vyvinutý společenstvím leteckých výrobců Francie a Německa pro potřebu svých armád, ale také Jižní Afriky. C-160 momentálně nahradil ve Francii a Německu aerobus A400M, který teprve nyní prochází závěrečnými zkouškami.

Transall C-160D Turkey-Air Force 69-033 ( Foto ©: Arpingstone Wikipedia )

Konstrukce a vývoj
C-160 byl původně koncipovaný jako náhrada letounů Nord Noratlas u French Air Force. Transall 3D ( ©: Rama Wikipedia ) Je to hornokřídlý letoun využívající turbovrtulové motory klasického konvenčního uspořádání s nakládací rampou na spodní části zádě trupu. Co do velikosti je někde uprostřed mezi Aeritalia G.222 a C-130 Hercules.
V roce 1963 vzlétly první tři prototypy, následované předseriovou výrobou v roce 1965 a seriovou výrobou draků letadel v roce 1967. První objednávky byly na 110 kusů C-160D pro Luftwaffe, 50 kusů C-160F pro French Air Force a 9 kusů C-160Z pro South African Air Force. Čtyři C-160F byli následně konvertovány na C-160P (dopravní letoun letecké pošty) a byly dodány společnosti Air France. Výroba pokračovala až do roku 1972 francouzskou Aérospatiale a německým Messerschmitt-Bölkow-Blohm (dnes DaimlerChrysler Aerospace). Obě tyto firmy se později staly součástí EADS (European Aeronautics Defence and Space). Celkem bylo vyrobeno 169 kusů letadel.

Transall C-160D Luftwaffe 50+42 ( Foto ©: Jan Jurečka )

Transall C-160R French-Air Force 61-MI/RA02( Foto ©: Petr Popelář )

Operační historie
V roce 1977 si French Air Force objednala vylepšenou verzi s názvem C-160NG (Nouvelle Génération). Od roku 1981 bylo dodáno 29 kusů tohoto typu a polovina z nich byla konfigurována jako tankovací letoun pro doplňování paliva za letu. Další čtyři byli konfigurovány pod názvem C-160H TACAMO. Tato verze je uzpůsobená pro komunikaci s ponořenými nukleárními ponorkami francouzské flotily. Za tímto účelem bylo letadlo vybaveno vysílačem/přijímačem na velmi nízké frekvenci od firmy Rockwell a dvojitou vlečenou drátovou anténou. Dvě letadla byly konvertována na SIGINT (elektronické sledovací letadlo) s názvem C-160G Gabriel, které pak nahradily zastaralý typ Noratlas. Téměř ještě nový se C-160G zúčastnil války v Zálivu roku 1991.
Mezi léty 1994 až 1999 podstoupily všechny francouzské C-160 modernizaci palubní elektrotechniky, byl do nich namontován nový prostředek obrany ve formě protiraketových střel a další přídavné palivové nádrže. C-160F a NG byly po této renovaci přejmenovány na C-160R (Renové). Draky Luftwaffe prodělaly pro prodloužení životnosti podobné úpravy od firmy BAE Systems. Všechna francouzská a německá letadla C-160 mají plánovaný konec životnosti do roku 2011. Všechny jihoafrické C-160 byly již ze služby vyřazeny, zatímco Turkish Air Force pokračují v jejich používání. Získali 20 kusů C-160T od německa. Za postupně vyřazované letouny Transall, Luftwaffe, French Air Force a South African Air Force objednali příslušně 60, 50 a 8 kusů aerobusů A400M.
Jeden letoun South African Air Force C-160Z číslo 337 byl předán do South African Air Force Museum na Swartkop Air Force Base blízko Pretorie.

Transall C-160D Luftwaffe 50+71 ( Foto ©: Milan Cibulka )

Transall C-160G Gabriel French-Air Force F221 ( Foto ©: Capitaine Stéphane Bréart - Wikipedie )

Vojenští operátoři

Francie: French Air Force (v provozu ještě 55 kusů)
Německo: Luftwaffe (v provozu ještě 85 kusů)
Jižní Afrika: South African Air Force (v současné době už tento typ ve výzbroji nemají)
Turecko: Turkish Air Force (v provozu ještě 20 kusů)

Civilní operátoři

Francie: Air France pro French Postal Service
Indonesie: Manunggal Air Service
Švícarsko: Balair

Transall C-160NG Escardone Anjou, French-Air Force 64-GN/R205
( Foto ©: Newresid stephanelhernault@yahoo.fr - Wikipedie )

Technická data:
Typ Transall C-160NG, escardona Anjou, French Air Force
Rozměry:
Rozpětí: 40.00 m
Délka: 25.40 m
Výška: 11.65 m
Plocha křídla: 160.0 m2
Váhy:
Maximální vzletová: 51 t
Prázdná: 29 t
Užitečný náklad: 16 t
Výkony:
Maximální rychlost: 513 km/h
(277 knots, 319 mph)
ve výšce 4875 m (16000 ft)
Nejvyšší povolená rychlost: 593 km/h
(320 knots, 368 mph)
Cestovní rychlost: 249 mil/hod
(216 kn, 400 km/hod)
ve výšce 10000 ft (3050 m)
Minimální rychlost: 177 km/h (95 knots, 110 mph), plné klapky, vytažený podvozek
Maximální dolet: 1853 km (1000 nmi, 1151 mi)
s nákladem 16 t
+ rezerva 30 min letu
Maximální dolet prázdného letadla: 8858 km (4780 nmi, 5504 mi)
Dostup: 8230 m (27000 ft)
Stoupavost: 6.6 m/s (1300 ft/min)
Posádka: 2 piloti, navigátor, letový inženýr
Přepravovaní vojáci: 93 vojáků nebo
61-88 výsadkářů nebo
62 raněných na nosítkách
Motorové jednotky:
Typ: 2x Rolls-Royce Tyne
Rty.20 Mk 22 turbovrtulový
4549 kW (6100 ehp) každý


Pro AFC zpracoval Miloslav Wolf 25. září 2010. (zdroj Wikipedie).

Hlavní Zpět na hlavní stranu AFC    < zpět na Seznam modelů s historií předlohy   



NAVRCHOLU.cz