Transall C-160D Turkey-Air Force 69-033 Měřítko 1:500
Transall C-160 (nebo také C.160) je vojenský dopravní letoun vyvinutý společenstvím leteckých výrobců Francie a Německa pro potřebu svých armád, ale také Jižní Afriky. C-160 momentálně nahradil ve Francii a Německu aerobus A400M, který teprve nyní prochází závěrečnými zkouškami.
Konstrukce a vývoj C-160 byl původně koncipovaný jako náhrada letounů Nord Noratlas u French Air Force. Je to hornokřídlý letoun využívající turbovrtulové motory klasického konvenčního uspořádání s nakládací rampou na spodní části zádě trupu. Co do velikosti je někde uprostřed mezi Aeritalia G.222 a C-130 Hercules.
V roce 1963 vzlétly první tři prototypy, následované předseriovou výrobou v roce 1965 a seriovou výrobou draků letadel v roce 1967. První objednávky byly na 110 kusů C-160D pro Luftwaffe, 50 kusů C-160F pro French Air Force a 9 kusů C-160Z pro South African Air Force. Čtyři C-160F byli následně konvertovány na C-160P (dopravní letoun letecké pošty) a byly dodány společnosti Air France. Výroba pokračovala až do roku 1972 francouzskou Aérospatiale a německým Messerschmitt-Bölkow-Blohm (dnes DaimlerChrysler Aerospace). Obě tyto firmy se později staly součástí EADS (European Aeronautics Defence and Space). Celkem bylo vyrobeno 169 kusů letadel.
Operační historie V roce 1977 si French Air Force objednala vylepšenou verzi s názvem C-160NG (Nouvelle Génération). Od roku 1981 bylo dodáno 29 kusů tohoto typu a polovina z nich byla konfigurována jako tankovací letoun pro doplňování paliva za letu. Další čtyři byli konfigurovány pod názvem C-160H TACAMO. Tato verze je uzpůsobená pro komunikaci s ponořenými nukleárními ponorkami francouzské flotily. Za tímto účelem bylo letadlo vybaveno vysílačem/přijímačem na velmi nízké frekvenci od firmy Rockwell a dvojitou vlečenou drátovou anténou. Dvě letadla byly konvertována na SIGINT (elektronické sledovací letadlo) s názvem C-160G Gabriel, které pak nahradily zastaralý typ Noratlas. Téměř ještě nový se C-160G zúčastnil války v Zálivu roku 1991.
Mezi léty 1994 až 1999 podstoupily všechny francouzské C-160 modernizaci palubní elektrotechniky, byl do nich namontován nový prostředek obrany ve formě protiraketových střel a další přídavné palivové nádrže. C-160F a NG byly po této renovaci přejmenovány na C-160R (Renové). Draky Luftwaffe prodělaly pro prodloužení životnosti podobné úpravy od firmy BAE Systems. Všechna francouzská a německá letadla C-160 mají plánovaný konec životnosti do roku 2011. Všechny jihoafrické C-160 byly již ze služby vyřazeny, zatímco Turkish Air Force pokračují v jejich používání. Získali 20 kusů C-160T od německa.
Za postupně vyřazované letouny Transall, Luftwaffe, French Air Force a South African Air Force objednali příslušně 60, 50 a 8 kusů aerobusů A400M.
Jeden letoun South African Air Force C-160Z číslo 337 byl předán do South African Air Force Museum na Swartkop Air Force Base blízko Pretorie.
Francie: French Air Force (v provozu ještě 55 kusů) Německo: Luftwaffe (v provozu ještě 85 kusů) Jižní Afrika: South African Air Force (v současné době už tento typ ve výzbroji nemají) Turecko: Turkish Air Force (v provozu ještě 20 kusů)
Civilní operátoři
Francie: Air France pro French Postal Service Indonesie: Manunggal Air Service Švícarsko: Balair